Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z prvního místa kandidátní listiny koalice SPOLU. Poslancem Evropského parlamentu byl zvolen podruhé, poprvé v roce 2019 z 15. místa díky preferenčním hlasům. V Evropském parlamentu patřil ke skupině Evropských konzervativců a reformistů, v roce 2021 kritizoval před evropskými poslanci Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal).
Od ledna 2020 je místopředsedou ODS. Do svého zvolení do Evropského parlamentu se věnoval pedagogické činnosti – vrcholnou politiku na čas opustil v roce 2012, a to hlavně kvůli kauze předražených zakázek Promopro spojených s přípravou českého předsednictví Radě EU. Od července 2010 do prosince 2012 zastával ve vládě Petra Nečase funkci ministra obrany.
V roce 2006 byl zvolen senátorem za Litoměřicko a stal se také ministrem zahraničních věcí, v lednu 2007 pak ministrem pro evropské záležitosti a místopředsedou druhé Topolánkovy vlády se zodpovědností za české předsednictví v EU. V letech 1997 až 2001 působil jako český velvyslanec ve Spojených státech, předtím jako náměstek ministra zahraničních věcí vyjednával česko-německou deklaraci a přistoupení Česka k NATO. Na začátku 90. let zastával pozici zahraničně-politického poradce prezidenta Václava Havla.
Rodák z Prahy vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Několik let pracoval v Náprstkově muzeu na zámku v Liběchově. Patřil k významným disidentům, v roce 1987 podepsal Chartu 77 a o dva roky později se stal jejím mluvčím. Vydával časopis Revolver revue, v roce 1989 byl jedním z autorů petice Několik vět. Byl vězněn na Ruzyni a na Pankráci, v listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Je mu 62 let.
