Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z prvního místa kandidátní listiny koalice SPOLU. Poslancem Evropského parlamentu byl zvolen podruhé, poprvé v roce 2019 z 15. místa díky preferenčním hlasům. V Evropském parlamentu patřil ke skupině Evropských konzervativců a reformistů, v roce 2021 kritizoval před evropskými poslanci Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal).
Profil europoslance Alexandra Vondry
Od ledna 2020 je místopředsedou ODS. Do svého zvolení do Evropského parlamentu se věnoval pedagogické činnosti – vrcholnou politiku na čas opustil v roce 2012, a to hlavně kvůli kauze předražených zakázek Promopro spojených s přípravou českého předsednictví Radě EU. Od července 2010 do prosince 2012 zastával ve vládě Petra Nečase funkci ministra obrany.
V roce 2006 byl zvolen senátorem za Litoměřicko a stal se také ministrem zahraničních věcí, v lednu 2007 pak ministrem pro evropské záležitosti a místopředsedou druhé Topolánkovy vlády se zodpovědností za české předsednictví v EU. V letech 1997 až 2001 působil jako český velvyslanec ve Spojených státech, předtím jako náměstek ministra zahraničních věcí vyjednával česko-německou deklaraci a přistoupení Česka k NATO. Na začátku 90. let zastával pozici zahraničně-politického poradce prezidenta Václava Havla.
Rozhovor se zvoleným europoslancem Alexandrem Vondrou (zdroj: ČT24)
Rodák z Prahy vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Několik let pracoval v Náprstkově muzeu na zámku v Liběchově. Patřil k významným disidentům, v roce 1987 podepsal Chartu 77 a o dva roky později se stal jejím mluvčím. Vydával časopis Revolver revue, v roce 1989 byl jedním z autorů petice Několik vět. Byl vězněn na Ruzyni a na Pankráci, v listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Je mu 62 let.