Systém pro ochranu oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, musí mít od pátku i firmy s více než 50 zaměstnanci. Doposud se povinnost týkala jen velkých firem s 250 a více lidmi. Ne všem menším podnikům se ale podle odhadů Asociace malých a středních podniků (AMSP) podařilo novinku včas zprovoznit. Bez systému tak podle ní teď může být i polovina menších firem.
Systém pro whistleblowery mají mít od pátku i menší firmy
Jednou z firem, která nový oznamovatelský systém už zavedla, je poradenská firma PKF Apogeo. Ve firmě ho pomáhal odstartovat jednatel Martin Valdauf. „U nás to šlo docela rychle, v řádech týdnů,” popisuje. „Pověřili jsme člověka zodpovědného za vyřizování oznámení, v našem případě je to šéf HR. Také jsme on-line proškolili zaměstnance, aby věděli, kam se v takovém případě obrátit,” doplňuje Valdauf.
Připravená je jen polovina firem
Systém má podle odhadu AMSP připravený ke spuštění zhruba polovina firem, polovina na něm teprve pracuje. „Přesná čísla samozřejmě ještě nemáme, tyto odhady vychází ze zkušeností z minulosti, kdy se zaváděly podobné věci, například GDPR,” vysvětluje Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP.
Podle něj je zavedení systému pro podnikatele zátěží. „Jen přiživuje jejich pocit, že je přebyrokratizováno a přeregulováno,” říká Jaroš. Problém pro podnikatele jsou podle AMSP také zvýšené výdaje. „Cena za zavedení systému se pohybuje od tisíců po vysoké desítky nebo jednotky stovek tisíc,” říká Josef Jaroš.
Kolik podnikatelé za nový systém zaplatí, závisí i na tom, jaký způsob zavedení zvolí. Buď může firma najmout externí společnost, nebo si vytvoří systém vlastními silami. Na ní také záleží, jakým způsobem budou moct její pracovníci problém nahlásit.
Někde využijí k oznámení aplikaci, jinde onlinovou „schránku důvěry”. Do té budou moct oznámení i telefonicky nahrát. Tomu se pak musí začít věnovat konkrétní osoba, která bude nestranná a zároveň schopná zachovávat mlčenlivost. Pokud si to bude dotyčný oznamovatel přát, systém mu musí umožnit zůstat v anonymitě.
Cílem zákona je ochrana oznamovatele
Cílem nového zákona je vytvořit bezpečný prostor, který bude chránit oznamovatele nekalých praktik, jako je třeba korupce, před odvetnými akcemi ze strany zaměstnavatele. „Nově, když firma daného člověka vyhodí a ten se pak u soudu domáhá neplatnosti výpovědi, je na zaměstnavateli, aby prokázal, že výpověď dotyčnému nedal proto, že oznámil problém," vysvětluje advokátka Barbora Karetová.
Aby byl nový systém ve firmách funkční, má na starosti ministerstvo spravedlnosti. „Pokud nenastane nějaký problém, nedokážu si představit, že by to někdo chodil do firem kontrolovat," říká Josef Jaroš.
Firmy nad 250 zaměstnanců, ale i veřejné instituce nebo obce s více než 10 tisíci obyvateli musely oznamovací systém zavést už na začátku srpna, kdy zákon nabyl účinnosti. Doteď mohli ti, kteří chtěli upozornit na problémy v malé nebo střední firmě, využít veřejný oznamovací kanál ministerstva spravedlnosti.
