Firma

Policisté zadrželi sedm lidí kvůli podezření na neoprávněně získanou evropskou dotaci na inovační centrum pro začínající vědecké firmy a projekty. Mezi zadrženými jsou dva lidé z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a úředník ze stavebního úřadu. Podezřelí se pokusili neoprávněně získat 13,5 milionu eur (asi 340 milionů korun), informoval úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). MPO poskytuje policii maximální součinnost, věc nelze nyní komentovat, uvedla mluvčí úřadu.

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.

Od 1. dubna začne plně fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které by podle bývalé vládní koalice mělo zaměstnavatelům ulevit od administrativy. Nahradí totiž velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. Součástí novinky je i takzvané Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec a které ho pak bude provázet celý profesní život. Část firem se ale změn obává. Administrativní zátěž totiž podle nich mohou naopak zvýšit.

„Takovéto incidenty se mohou stávat, ale firmy by měly udělat vše pro to, aby areály měly skutečně zabezpečené,“ řekl v souvislosti s pátečním žhářským útokem v Pardubicích v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle něj může přibývat i útoků na kritickou infrastrukturu. Firma LPP Holding, jejíž průmyslová hala se stala terčem útoku, ale míní, že byl areál chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou. Kromě útoku v Pardubicích Koten v pořadu hovořil také o návrhu na zrušení části televizních a rozhlasových poplatků.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.

Podnikatelé a firmy v Evropě budou moci založit svou společnost do 48 hodin, za méně než sto eur a bez požadavků na minimální základní kapitál. Tak by měla fungovat společnost EU Inc. založená podle takzvaného 28. režimu. Návrh ve středu v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 28. režim je nový právní rámec, díky kterému budou moci start-upy a rychle rostoucí firmy podnikat napříč EU podle jednotných pravidel.

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prosazovala „EET pro všechny“, výsledek je podle ní koaličním kompromisem. „Koaliční partneři nebyli fanoušky EET, ale uvědomovali si politickou realitu,“ uvedla šéfka resortu financí s tím, že návrh EET OFF pro nejmenší podnikatele je z dílny Motoristů a SPD. Nejdůležitější je dle Schillerové narovnání podnikatelského prostředí, jelikož zde prý existují dva typy firem – ty, které platí „vše, co mají, a druhé, které se vezou a neplatí“. EET 2.0 podle ní přinese do státní kasy čtrnáct až patnáct miliard korun, řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Od srpna má městská firma Pražské služby postupně přebírat svoz odpadu z celé metropole. Společnost pro to ale nemá dostatek kapacit. K zajištění služeb chce využívat subdodavatele. Vypsala proto soutěž za více než čtyři miliardy korun. U některých členů pražské koalice a dozorčí rady Pražských služeb zakázka budí podezření. O sporu točili Reportéři ČT.

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.

Loni se Reportérům ČT podařilo natočit, jak chtějí silničáři zlikvidovat nelegální reklamu u dálnice D1 u Velkého Meziříčí, ale fyzicky jim v tom brání agentura, která na ní vydělávala peníze. Policie na místě zaznamenala dva přestupky. Jaká byla dohra? Přestupky řešil tamní městský úřad, který v srpnu udělil dvě pokuty. Ředitelství silnic a dálnic se zároveň muselo finančně vyrovnat s firmou, kterou na odstranění nelegálních reklam v obci vysoutěžilo.

Policie obvinila sedm lidí a šest firem v souvislosti s veřejnými zakázkami pardubického magistrátu. Národní centrála proti organizovanému zločinu je podezírá z rozsáhlé manipulace tendrů a ovlivňování magistrátních úředníků z odboru majetku, a to v letech 2014 až 2023, řekl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Podle něj takto pachatelé ovlivnili nejméně 217 zakázek zhruba za 61 milionů korun. Hlavním organizátorům trestné činnosti hrozí až desetileté vězení. Primátora Jana Nadrchala (ANO) informace překvapila a neví, o co by mohlo jít.

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.

Čínská společnost Gold Cup Electric Apparatus, přední světový výrobce magnetických vodičů, postaví v Česku svůj první evropský výrobní závod. V areálu bývalé balírny čokolády v Plané u Mariánských Lázní na Tachovsku investuje přes dvě miliardy korun, informoval mluvčí agentury CzechInvest Zdeněk Vesecký. Firma chce zahájit výrobu ve druhém čtvrtletí 2026. Přestavba areálu už podle něj začala, stejně jako nábor prvních sedmdesáti zaměstnanců.

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Odpadová firma AVE CZ čelí obžalobě za krácení poplatků za ukládání odpadu na skládku se škodou 940 milionu korun. Mluvčí společnosti Milan Tománek uvedl, že firma respektuje rozhodnutí státního zástupce a je připravena svou pozici obhajovat před soudem. O podání obžaloby pražským vrchním státním zastupitelstvím informoval na webu dozorový státní zástupce Zdeněk Matula.

Malí podnikatelé stráví vyřizováním administrativy téměř 70 milionů hodin ročně. V přepočtu na peníze je to 41 miliard korun, které by jinak mohli investovat do rozvoje. Vyplývá to ze studie Metropolitní univerzity Praha. Malé firmy tvoří většinu podniků v Česku, zaměstnávají přes polovinu všech pracujících. Zástupci podnikatelů se shodují, že antibyrokratické balíčky ke zlepšení situace nestačí. Potřeba je reforma a nastavení jednotného systému v rámci Evropy.

Podnikatel Zdeněk Navrátil si vybral malebné místo za vesnicí Včelákov na Chrudimsku, koupil tam zemědělský pozemek a bez jakýchkoli povolení začal stavět. Místní jen bezmocně sledovali, jak jim stavba roste před očima. Dělníci pokračovali v práci i přes výslovný zákaz úřadů. Na ty navíc podnikatel podal trestní oznámení. Podle Reportérů ČT se však díky důslednosti úředníků z Hlinska podařilo stavbu alespoň zastavit. Definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo. O kauze natáčel Tomáš Vlach.

Olomoucký krajský soud zrušil rozsudek v kauze záplav v Brodku u Přerova, vyhověl tak odvolání obžalovaných i poškozených. Soud rozhodl v neveřejném jednání, důvody sdělit nemohl do doby, než o nich vyrozumí účastníky procesu, řekl soudce Martin Lýsek. Případ vrátil Okresnímu soudu v Přerově, který za způsobené záplavy potrestal původně podnikatele Jana Filáka. Podle soudu v osudnou dobu neotevřel stavidla na jezu u svého mlýna.