Firma strana 3 z 4

Ministerstvo průmyslu a obchodu musí znovu rozhodnout o dotacích pro společnosti z holdingu Agrofert, který patří do svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO). Resort loni v říjnu odmítl dát dotace na projekty spolufinancované z evropských peněz. Poukazoval na riziko, že Evropská komise Česku vyplacené peníze kvůli údajnému Babišově střetů zájmů  neproplatí. Trojice firem ale napadla rozhodnutí u soudu, který jim vyhověl, uvedly Hospodářské noviny. Podle soudu bylo rozhodnutí resortu předčasné, neexistuje prý definitivní a právně závazný dokument o tom, že ke střetu zájmů došlo.

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. lnformoval o tom mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to ve čtvrtek řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.

Navzdory evropským sankcím se podle české agentury Datlab počty veřejných zakázek pro firmy s ruským vlivem nezměnily. Výzkum v rámci EU pak zmapoval zakázky za téměř tři sta milionů eur (asi sedm miliard korun), které jdou měsíčně společnostem s vazbami na sankcionované osoby.

V celém Česku přibývá krádeží elektrického proudu. Potvrzují to energetici s tím, že zhruba každá třetí kontrola takový případ odhalí. Celkové škody, které lidé takzvanými „černými odběry“ způsobí, se podle energetiků dostávají do desítek milionů korun. Krádeže se však kromě domácností občas objeví i ve firmách, tam jsou pak škody vyšší.

Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Začátkem 90. let v Československu zkrachovalo mnoho firem, do té doby vlastněných státem. Před 30 lety se zdálo, že stejný osud potká i plzeňskou Škodu, vyrábějící lokomotivy pro Československé státní dráhy. Právě jejich nepodepsaná objednávka z konce 80. let stála za hrozícím krachem firmy. Vláda tehdy viděla záchranu v privatizaci firmou Siemens.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ministerstvo obrany uzavřelo s kopřivnickou automobilkou Tatra Trucks smlouvu na dodávku osmdesáti těžkých nákladních vozů Tatra Force s hákovými nakladači. Zakázka má hodnotu více než 1,2 miliardy korun bez DPH a navazuje na kontrakt na nákup 209 valníků Tatra za více než 1,9 miliardy korun z minulého týdne.

Zastupitelé Břeclavi odsouhlasili zásadní změny územního plánu. Díky nim se bude moct uskutečnit hned několik projektů – vzniknout mají například nová parkovací místa nebo více než desítka bytů. Na schválení čekala zhruba šedesátka drobných podnětů od města, obyvatel i podnikatelů. Nový územní plán schválili zastupitelé po dlouhých pěti letech jednání.

Oprava zámeckého parku v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku má zpoždění. Práce měly být dokončeny už před začátkem letních prázdnin. Stále však v parku chybí mobiliář, který vysoutěžená firma zapomněla objednat, situaci navíc zkomplikovaly přívalové deště. Ty odplavily část upravovaného prostoru. Město tak kvůli zpoždění přistoupilo k pokutě.

Pokud vláda zavede novou daň z mimořádných zisků, mohla by se vedle energetických firem týkat i bank. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Potvrdil zároveň propočty Národní rozpočtové rady, že stát by tím mohl získat desítky miliard korun. Peněžním ústavům navyšují zisky vysoké úroky u centrální banky, energetické společnosti zase rekordně vydělávají na vysokých cenách elektřiny.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Na skládce Celio u Mostu se nachází tuny nebezpečné látky a otázkou zůstává, co se s ní bude dít dále. Majitel má už rozbor, z nějž plyne, že odvoz většiny materiálu by byl složitý. Rozhodnutí je tak na úřednících. V případě požáru by se lidé z okolí dostali do ohrožení života. Za nedovolené ukládání chemikálií obvinili policisté manažery dvou firem.

Finanční analytický úřad prověřuje významného dodavatele komponentů do jaderných elektráren – společnost MSA. Podle evidence skutečných majitelů severomoravskou firmu vlastní ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který figuruje na sankčním seznamu. Jeho synovi Alexandrovi pak patří hotel Westend v Mariánských Lázních, který už úřady zablokovaly.

Navýšení platů státních zaměstnanců o osm procent je možné, řekl v Interview ČT24 předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Jako nereálné ale vidí zvýšení platů o patnáct procent, které navrhuje Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle Dufka je vláda rozhodnuta dělat vše pro to, aby další peníze navíc dávat nemusela. Zároveň si myslí, že rozdíl mezi hrubými mzdami a platy není tak velký, jak uvádějí statistiky.

Vláda předložila kvůli agresi vůči Ukrajině dva návrhy, které počítají s možností vlastního sankčního seznamu nebo odstřižení lidí napojených na Kreml od českých státních zakázek. Oba materiály jsou teď v připomínkovém řízení. Na limity legislativy při uplatňování sankcí už dřív upozornil premiér Petr Fiala (ODS).

Americká společnost Apple kvůli rozsáhlému výprodeji akcií technologických firem přišla o pozici nejhodnotnější společnosti na světě podle tržní kapitalizace. Po téměř dvou letech ji vystřídal saúdskoarabský producent ropy a plynu Saudi Aramco, kterému naopak pomáhá růst cen těchto surovin. Změna je spíše symbolická, ale ukazuje, jak se trhy mění, protože světová ekonomika se potýká s rostoucími úrokovými sazbami, inflací a problémy v dodavatelských řetězcích, uvedl server televize CNBC.

Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo na český pracovní trh už téměř čtyřiadvacet tisíc ukrajinských uprchlíků. Nejčastěji pracují ve výrobě, dopravě nebo ve službách. Zaměstnavatelům se tak daří zaplnit i dlouhodobě neobsazená pracovní místa. Některé firmy už mají dokonce pořadníky zájemců o práci.

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a občany v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. Vláda pro změnu zjišťuje, jak se postavit k fungování stavební společnosti Strabag v Česku. Mateřskou firmu totiž spoluvlastní oligarcha blízký Vladimiru Putinovi Oleg Děripaska. V některých zemích už figuruje na sankčním seznamu.

V Čáslavi začali po sametové revoluci vyrábět nový typ dálkového autobusu, nazvaného Oasa 901. V roce 1992 podnik přišel s menší verzí – midibusem Oasa 902. Byl určen jen pro dvacet cestujících a na tehdejší poměry autobusové dopravy v Československu luxusně vybaven. Jenže tento první československý midibus byl poměrně drahý, a tak byly nakonec vyrobeny jen tři exempláře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pokud stát bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nějaké kompenzace vyplácet, zaměří se na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí. Zároveň by měli prokázat životaschopný podnikatelský model, aspoň částečně uzpůsobený na aktuální podmínky trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu za bývalého vedení Karla Havlíčka (ANO) rozdávalo podle Síkely podporu velmi neúčelně. Pokud to nebude absolutně nutné, stát už peníze nebude poskytovat plošně, oznámil.

V souvislosti se zvýšením platů ve veřejné sféře jsou ministři za hnutí ANO podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připravení na pondělním jednání vlády přehlasovat koaliční ČSSD. Schillerová to uvedla pro ČT. Sociální demokraté navrhují, aby platy stouply od ledna všem státním zaměstnancům o tři tisíce korun, ANO prosazuje zvýšení o tři a půl procenta nebo čtrnáct set korun. To by znamenalo dodatečné výdaje zhruba dvanáct miliard, Schillerová je chce získat úsporami.