Firma strana 3 z 4

Pokud vláda zavede novou daň z mimořádných zisků, mohla by se vedle energetických firem týkat i bank. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Potvrdil zároveň propočty Národní rozpočtové rady, že stát by tím mohl získat desítky miliard korun. Peněžním ústavům navyšují zisky vysoké úroky u centrální banky, energetické společnosti zase rekordně vydělávají na vysokých cenách elektřiny.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Na skládce Celio u Mostu se nachází tuny nebezpečné látky a otázkou zůstává, co se s ní bude dít dále. Majitel má už rozbor, z nějž plyne, že odvoz většiny materiálu by byl složitý. Rozhodnutí je tak na úřednících. V případě požáru by se lidé z okolí dostali do ohrožení života. Za nedovolené ukládání chemikálií obvinili policisté manažery dvou firem.

Finanční analytický úřad prověřuje významného dodavatele komponentů do jaderných elektráren – společnost MSA. Podle evidence skutečných majitelů severomoravskou firmu vlastní ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který figuruje na sankčním seznamu. Jeho synovi Alexandrovi pak patří hotel Westend v Mariánských Lázních, který už úřady zablokovaly.

Navýšení platů státních zaměstnanců o osm procent je možné, řekl v Interview ČT24 předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Jako nereálné ale vidí zvýšení platů o patnáct procent, které navrhuje Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle Dufka je vláda rozhodnuta dělat vše pro to, aby další peníze navíc dávat nemusela. Zároveň si myslí, že rozdíl mezi hrubými mzdami a platy není tak velký, jak uvádějí statistiky.

Vláda předložila kvůli agresi vůči Ukrajině dva návrhy, které počítají s možností vlastního sankčního seznamu nebo odstřižení lidí napojených na Kreml od českých státních zakázek. Oba materiály jsou teď v připomínkovém řízení. Na limity legislativy při uplatňování sankcí už dřív upozornil premiér Petr Fiala (ODS).

Americká společnost Apple kvůli rozsáhlému výprodeji akcií technologických firem přišla o pozici nejhodnotnější společnosti na světě podle tržní kapitalizace. Po téměř dvou letech ji vystřídal saúdskoarabský producent ropy a plynu Saudi Aramco, kterému naopak pomáhá růst cen těchto surovin. Změna je spíše symbolická, ale ukazuje, jak se trhy mění, protože světová ekonomika se potýká s rostoucími úrokovými sazbami, inflací a problémy v dodavatelských řetězcích, uvedl server televize CNBC.

Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo na český pracovní trh už téměř čtyřiadvacet tisíc ukrajinských uprchlíků. Nejčastěji pracují ve výrobě, dopravě nebo ve službách. Zaměstnavatelům se tak daří zaplnit i dlouhodobě neobsazená pracovní místa. Některé firmy už mají dokonce pořadníky zájemců o práci.

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a občany v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. Vláda pro změnu zjišťuje, jak se postavit k fungování stavební společnosti Strabag v Česku. Mateřskou firmu totiž spoluvlastní oligarcha blízký Vladimiru Putinovi Oleg Děripaska. V některých zemích už figuruje na sankčním seznamu.

V Čáslavi začali po sametové revoluci vyrábět nový typ dálkového autobusu, nazvaného Oasa 901. V roce 1992 podnik přišel s menší verzí – midibusem Oasa 902. Byl určen jen pro dvacet cestujících a na tehdejší poměry autobusové dopravy v Československu luxusně vybaven. Jenže tento první československý midibus byl poměrně drahý, a tak byly nakonec vyrobeny jen tři exempláře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pokud stát bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nějaké kompenzace vyplácet, zaměří se na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí. Zároveň by měli prokázat životaschopný podnikatelský model, aspoň částečně uzpůsobený na aktuální podmínky trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu za bývalého vedení Karla Havlíčka (ANO) rozdávalo podle Síkely podporu velmi neúčelně. Pokud to nebude absolutně nutné, stát už peníze nebude poskytovat plošně, oznámil.

V souvislosti se zvýšením platů ve veřejné sféře jsou ministři za hnutí ANO podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připravení na pondělním jednání vlády přehlasovat koaliční ČSSD. Schillerová to uvedla pro ČT. Sociální demokraté navrhují, aby platy stouply od ledna všem státním zaměstnancům o tři tisíce korun, ANO prosazuje zvýšení o tři a půl procenta nebo čtrnáct set korun. To by znamenalo dodatečné výdaje zhruba dvanáct miliard, Schillerová je chce získat úsporami.

Komunistická vláda Kuby povolila činnost malých a středně velkých soukromých podniků, které budou moci mít až sto zaměstnanců. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ekonomiku karibského ostrova výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Nespokojenost obyvatel vyústila v největší protesty proti režimu v tomto tisíciletí.

Policie obvinila bývalou advokátku stíhaného lobbisty Tomáše Horáčka. Podle detektivů nakládala bez jeho vědomí s firmou, kterou ovládal. Horáček je ústřední postavou kauzy nemocničních zakázek a usiluje o status spolupracujícího obviněného.

Většina českých firem chce své zaměstnance zpátky na pracovištích, vyplývá z průzkumu mezi sedmi stovkami zaměstnavatelů. Ti často soudí, že lidé jsou doma méně produktivní nebo úplně ztrácejí pracovní návyky. Některé podniky ale i přesto připouštějí, že alespoň část práce by lidé mohli i dál dělat z domova.

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Firmy v Česku a dalších zemích začal napadat nový vyděračský program (ransomware) Avaddon. Napadl už více než šedesát větších firem a úřadů. Specializuje se na osobní údaje zákazníků napadené firmy, například údaje o kreditních kartách. Napadené organizaci zašifruje všechny soubory včetně záloh a požaduje do deseti dní výkupné za zpřístupnění, někdy i miliony korun. V tiskové zprávě to uvedla poradenská firma BDO.

V Ústeckém kraji, stejně jako ve zbytku republiky, ovlivnila pandemie koronaviru řadu odvětví – hospodaření měst a obcí, fungování velkých i malých firem či cestovní ruch. S regionem je spjata například voda, covid ale výrazně poznamenal například fungování loděnic, které se podpory od státu dočkají až nyní, a to zhruba po tři čtvrtě roce vyjednávání. Ekonomické dopady pandemie mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Ústeckého kraje.

Vysoké školy v Česku v těchto dnech sčítají uchazeče, kteří mají zájem o studium, některé fakulty dokonce navzdory pandemii obdržely rekordní počet přihlášek. U některých oborů naopak zájem klesá, snížil se například na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Za nižším zájmem o studium stojí například útlum těžby v dolech OKD v Moravskoslezském kraji.

Epidemie koronaviru mění postoj velkých firem k práci v kanceláři. Spousta zaměstnanců stále zůstává doma a firmy zjišťují, že takzvaný home office se jim vyplatí. Kancelářské prostory totiž zůstávají prázdné a některé společnosti se jich tak začínají zbavovat s tím, že zaměstnanci budou i nadále pracovat z domu. Některé firmy zase kanceláře upravují tak, aby lépe vyhovovaly kombinaci práce z domova a v zaměstnání.

V nemocnicích výrazně přibývá nebezpečného odpadu. Týká se to běžného odpadu i toho s označením „covid“. Zdravotnická zařízení hlásí až třetinový nárůst, což se projevuje i v nákladech na jeho likvidaci. Spalovny, které mají licenci infekční odpad pálit, fungují momentálně na hraně svých kapacit.

Odběrová místa hlásí obrovský zájem o antigenní testování. Některé společnosti, které musejí své zaměstnance nově testovat povinně, to totiž nedělají u sebe, ale posílají je tam, kam chodí veřejnost. Někde je tak problém sehnat termín. Nejméně kapacit je na Vysočině, problém je i v Olomouckém kraji nebo v Praze. Tuto praxi kritizovala například asociace krajů.