Onsemi vyrábí mikročipy do aut, počítačů i vojenské techniky

Společnost onsemi, která stojí za rekordní investicí v České republice, patří mezi největší a nejvýznamnější výrobce polovodičů na světě. Firma se v minulosti například dostala do žebříčku Fortune 500, který seřazuje největší americké společnosti podle jejich hrubého obratu. Investice společnosti posílí také Evropskou unii, která se snaží v oblasti mikročipů vybudovat svou konkurenceschopnost vedle Asie a USA.

Společnost onsemi byla založena v roce 1999. Od té doby se vypracovala na globálního výrobce a dodavatele polovodičů a integrovaných obvodů. Její výrobky jsou hlavně určeny pro automobilový průmysl nebo výpočetní techniku, také ale nacházejí uplatnění v medicíně, nebo dokonce v armádním letectví a obraně, pro které onsemi vyrábí zákaznické integrované obvody pro specifické aplikace.

Firma se zaměřuje na širokou škálu čipů, její produkty jsou navrženy tak, aby optimalizovaly výkon a spotřebu energie v závislosti na aktuálních požadavcích. Podobně jako u jiných firem v odvětví s polovodiči se i u onsemi očekává růst ceny akcií na burze.

V roce 2016 se společnost dostala mezi dvacítku největších výrobců polovodičů na světě. V roce 2021 se díky výši hrubého obratu umístila v žebříčku Fortune 500 na 483. místě. Její tržby loni činily přes osm miliard dolarů, čistý zisk byl přes dvě miliardy.

Závody v USA, Asii i Evropě

Ústředí společnosti se nachází v americké Arizoně ve městě Scottsdale, které je součástí metropolitní oblasti Phoenixu. Firma má ve Spojených státech řadu závodů, stejně jako v Evropě a Asii. Celosvětově má více než 33 tisíc zaměstnanců. Kromě výrobního závodu a vývojového centra v Rožnově pod Radhoštěm firma v Česku provozuje také vývojové centrum v Brně.

Onsemi má nyní v Česku ve třech pobočkách kolem 2200 zaměstnanců, kteří se zabývají návrhem integrovaných obvodů, výrobou křemíkových desek a výrobou polovodičových čipů. Hlavní závod je v Rožnově v areálu bývalé Tesly, má asi dva tisíce zaměstnanců.

Nový závod v Rožnově má vyrábět inteligentní výkonové polovodiče, které slouží ke zlepšení energetické účinnosti elektromobilů, obnovitelných zdrojů energie nebo datových center s umělou inteligencí. Výroba naváže na současné provozy, ve kterých se vyrábí krystaly křemíku a křemíkové čipy.

Výkonným ředitelem společnosti je od roku 2020 Hassane El-Khoury. Ten dříve pracoval jako šéf a člen představenstva jiného amerického výrobce polovodičů Cypress Semiconductor. El-Khoury pochází z Libanonu, do Spojených států emigroval v sedmnácti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...