V moderním automobilu je přes tisíc čipů, které zajišťují jeho provoz, bez čipů se neobejdou led zářivky, elektronika, telefony nebo třeba stíhačky F-35, které chce pořizovat česká armáda. Jenže čipů je málo. Přibrzdila se rychlost a síla dodávek z míst, kde se vyrábějí, do míst spotřeby. Této i dalším podobným výzvám globalizace se věnuje nový díl publicistického pořadu Bilance. Premiéra je ve čtvrtek ve 21:05 na ČT1.
V podstatě celý únor se v kolínském závodě automobilky Toyota nevyrábělo. Na vině byla pozastavená dodávka čipů. U nových vozů ovládají prakticky všechno od řízení přes okénka po světla.
Šlo o konkrétní hmatatelný dopad globální situace s čipy na český průmysl. Podle mluvčího Toyoty bude ambicí podniku nahradit výpadek výroby vozů v dalších měsících. Pro zákazníky to znamená, že na nové vozy budou muset čekat měsíce, či dokonce roky.
Podle oborového sdružení výrobců automobilového průmyslu AutoSAP to pro celé odvětví znamená citelné ztráty. „Vidíme, že jenom v únoru, kdy došlo k zastavení kolínského závodu a k výpadkům v závodech ostatních značek, přišla Česká republika o výrobu minimálně pětadvaceti tisíc vozidel, což vyjádřeno řečí čísel je ztráta zhruba 10 miliard obratu,“ říká ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl s tím, že podobné výpadky jsou realitou několika posledních let a jen tak brzy se to nezmění.
Globalizace má na svědomí postupný přesun výroby křemíkových polovodičů s elektrickými obvody z dříve tradičních západních zemí do jihovýchodní Asie. Důvodem je zejména stěhování řady jiných výrob, které čipy potřebují, do Asie.
Zatímco v roce 1990 se v USA a v Evropě vyráběly dvě třetiny světové produkce čipů, nyní jde jen o třetinu. Naopak země jako Čína a Tchaj-wan změnily podíl z nuly v roce 1990 na dnes asi třetinu světové kapacity výroby čipů. Dojde-li z různých příčin (covidové lockdowny nebo projevy protekcionismu) k narušení globálních dodavatelských řetězců, je to problém.
Kdo dá víc miliard
Trend posledních dekád se nyní snaží zvrátit snahy vlád v Evropě i v USA, když připravují balíky podpor lokálního čipového průmyslu. Takzvané „chip acty“ slibují dotace lokálním vývojářům a výrobcům čipů v řádu desítek miliard eur, respektive dolarů.
I v Česku se pomalu začínají rozvíjet firmy, které čipy vyvíjejí nebo i vyrábějí. K jedné z nich patří pobočka americké firmy Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Ročně vyrobí asi tři miliardy čipů. Jejich zákazníci jsou výhradně v zahraničí, nicméně v podobě hotových produktů se do Česka tyto čipy znovu vracejí. Michal Lorenc, vedoucí výzkumu a vývoje v Onsemi, čeká od evropské podpory větší posílení vazeb mezi tuzemskými výrobci a evropským trhem.
Dalším příkladem inovativní české společnosti zaměřené na čipy je pražský start-up Tropic Square. Jejich čip je určený pro šifrovací přístroje využívané pro bezpečnostní USB klíče a další aplikace na ověření identity. Vzhledem k omezeným možnostem byli donuceni si čipy nechávat vyrábět v singapurské pobočce tchaj-wanské společnosti UMC. „Technologie, kterou potřebujeme, není nikde jinde v okolí dostupná. Neměli jsme možnost vyrábět v Německu nebo někde tady poblíž. Na Tchaj-wan jsme museli jet.“
Budoucnost: směr Tchaj-wan
Právě na Tchaj-wan se na konci měsíce chystá podnikatelská delegace v čele s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. Tématem obchodních schůzek a konferencí, které zástupci českých firem absolvují, jsou z velké části polovodiče. Cestu na ostrovní stát plánuje na sto českých firem.
Tchaj-wan patří ke světovým lídrům ve výrobě čipů a do Česka se v nejbližší době chystá přivést investice v řádů stovek milionů korun. Chce zde totiž vytvořit mezinárodní centrum pro vývoj čipů.
