Evropská unie chce do roku 2030 vyrábět nejméně pětinu všech čipů na světě

Nahrávám video

Státy Evropské unie se v pátek shodly na tom, že omezí dovoz polovodičů z mimoevropských zemí a zároveň do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na světovém trhu s touto momentálně nedostatkovou komoditou. Hodlají tak získat nejméně 20 procent trhu.

Ministři unijních zemí se shodli na společném přístupu k návrhu, jehož cílem je přivést do tohoto odvětví v EU v příštích letech až 43 miliard eur (více než bilion korun) veřejných a soukromých investic. Oznámilo to nynější české předsednictví Rady EU. Konečnou podobu normy označované jako Chips Act budou v příštím roce státy dojednávat s europoslanci.

V souvislosti s pandemií covidu-19 a prudkým růstem poptávky za pokrizového oživení výroby se některá odvětví musejí vyrovnávat s nedostatkem čipů, při jejichž dovozu jsou evropské země závislé především na Spojených státech, Tchaj-wanu či dalších asijských zemích. Evropská komise proto letos v únoru přišla s návrhem, který má tuto závislost zásadně snížit.

Evropa chce předejít budoucímu nedostatku

„Čipy patří k nejdůležitějším rychle se vyvíjejícím technologiím dneška, ale EU v současnosti nemá dostatečnou kapacitu k navrhování a výrobě vlastních vyspělých a pokročilých čipů,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), který čtvrteční jednání zástupců unijních vlád řídil. „Nařízení pomůže zajistit dodávky čipů důležitých pro autoprůmysl či energetiku a předejít jejich nedostatku v budoucnu,“ uvedl později na Twitteru.

„Během pár let se v Evropě bude vyrábět pětina všech čipů,“ uvedl také na Twitteru poradce ministra Tomáš Prouza, který je zároveň prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu. 

Ministři se shodli na tom, že by EU měla investovat do vývoje a výroby polovodičů na svém území tak, aby do roku 2030 její produkce tvořila nejméně pětinu světového trhu. V současnosti je to desetina.

Unie bude podle ministrů 3,3 miliardy eur investovat v rámci iniciativy nazvané Čipy pro Evropu zaměřené na podporu tvorby nových technologií, výzkumu a vývoje. Další peníze mají jít na podporu soukromých investic při zajišťování dostatku polovodičů pro členské země. EU chce také lépe monitorovat případný nedostatek polovodičů a efektivněji koordinovat reakci v krizových situacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 2 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 4 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 7 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 7 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.