Evropská unie chce do roku 2030 vyrábět nejméně pětinu všech čipů na světě

Nahrávám video
Události: Soběstačnost EU ve výrobě čipů
Zdroj: ČT24

Státy Evropské unie se v pátek shodly na tom, že omezí dovoz polovodičů z mimoevropských zemí a zároveň do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na světovém trhu s touto momentálně nedostatkovou komoditou. Hodlají tak získat nejméně 20 procent trhu.

Ministři unijních zemí se shodli na společném přístupu k návrhu, jehož cílem je přivést do tohoto odvětví v EU v příštích letech až 43 miliard eur (více než bilion korun) veřejných a soukromých investic. Oznámilo to nynější české předsednictví Rady EU. Konečnou podobu normy označované jako Chips Act budou v příštím roce státy dojednávat s europoslanci.

V souvislosti s pandemií covidu-19 a prudkým růstem poptávky za pokrizového oživení výroby se některá odvětví musejí vyrovnávat s nedostatkem čipů, při jejichž dovozu jsou evropské země závislé především na Spojených státech, Tchaj-wanu či dalších asijských zemích. Evropská komise proto letos v únoru přišla s návrhem, který má tuto závislost zásadně snížit.

Evropa chce předejít budoucímu nedostatku

„Čipy patří k nejdůležitějším rychle se vyvíjejícím technologiím dneška, ale EU v současnosti nemá dostatečnou kapacitu k navrhování a výrobě vlastních vyspělých a pokročilých čipů,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), který čtvrteční jednání zástupců unijních vlád řídil. „Nařízení pomůže zajistit dodávky čipů důležitých pro autoprůmysl či energetiku a předejít jejich nedostatku v budoucnu,“ uvedl později na Twitteru.

„Během pár let se v Evropě bude vyrábět pětina všech čipů,“ uvedl také na Twitteru poradce ministra Tomáš Prouza, který je zároveň prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu. 

Ministři se shodli na tom, že by EU měla investovat do vývoje a výroby polovodičů na svém území tak, aby do roku 2030 její produkce tvořila nejméně pětinu světového trhu. V současnosti je to desetina.

Unie bude podle ministrů 3,3 miliardy eur investovat v rámci iniciativy nazvané Čipy pro Evropu zaměřené na podporu tvorby nových technologií, výzkumu a vývoje. Další peníze mají jít na podporu soukromých investic při zajišťování dostatku polovodičů pro členské země. EU chce také lépe monitorovat případný nedostatek polovodičů a efektivněji koordinovat reakci v krizových situacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoPředvolební diskusi v Maďarsku dominovali na síti X zahraniční aktéři

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.
před 1 hhodinou

Netanjahu nařídil provést razantní útoky proti hnutí Hizballáh

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh. Izraelská armáda tvrdí, že porušilo příměří. S odkazem na sdělení kanceláře izraelského premiéra o tom informovala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Německo jedná o vyslání minolovek do Hormuzského průlivu

Německé námořnictvo se chystá poslat na Blízký východ svá plavidla, která by pomohla hledat a zneškodňovat miny v Hormuzském průlivu. Bližší detaily zatím nejsou známy, o nich nyní jednají politici. Ti jako základní podmínku pro jejich vyslání zmiňují, že bude platit příměří. Podle Pentagonu potrvá vyčištění průlivu půl roku.
před 3 hhodinami

Trump zrušil cestu svých vyjednavačů do Pákistánu. Íránci se s nimi nechtěli setkat

Americký prezident Donald Trump v sobotu zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.
14:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko rozsáhle útočilo na Ukrajinu, zásahy hlásí Charkov a Dnipro

Ukrajina v noci čelila rozsáhlému útoku 619 ruských dronů a 47 řízených střel a raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Nejvíce obětí měl útok na Dnipro na jihovýchodě země, kde zemřelo osm lidí a dalších 49 bylo zraněno, informoval lídr Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti útok zabil dva lidi a sedm utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters s odvoláním na úřady.
03:59Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
před 12 hhodinami

Palestinci na Západním břehu a v jedné obci v Pásmu Gazy volí místní zastupitele

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v jedné obci v Pásmu Gazy v sobotu Palestinci volí místní zastupitele. V Pásmu Gazy jde o první volby za dvacet let, kdy toto území začalo ovládat palestinské hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ústřední volební komise na Západním břehu mají volby také ukázat, že obě tato území tvoří jeden politický celek. Volby ve válkou zničené Gaze jsou spíše symbolické, jelikož se konají jen v jedné obci a polovinu tohoto válkou zničeného území okupuje izraelská armáda.
před 14 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 14 hhodinami
Načítání...