Evropská unie chce do roku 2030 vyrábět nejméně pětinu všech čipů na světě

Nahrávám video

Státy Evropské unie se v pátek shodly na tom, že omezí dovoz polovodičů z mimoevropských zemí a zároveň do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na světovém trhu s touto momentálně nedostatkovou komoditou. Hodlají tak získat nejméně 20 procent trhu.

Ministři unijních zemí se shodli na společném přístupu k návrhu, jehož cílem je přivést do tohoto odvětví v EU v příštích letech až 43 miliard eur (více než bilion korun) veřejných a soukromých investic. Oznámilo to nynější české předsednictví Rady EU. Konečnou podobu normy označované jako Chips Act budou v příštím roce státy dojednávat s europoslanci.

V souvislosti s pandemií covidu-19 a prudkým růstem poptávky za pokrizového oživení výroby se některá odvětví musejí vyrovnávat s nedostatkem čipů, při jejichž dovozu jsou evropské země závislé především na Spojených státech, Tchaj-wanu či dalších asijských zemích. Evropská komise proto letos v únoru přišla s návrhem, který má tuto závislost zásadně snížit.

Evropa chce předejít budoucímu nedostatku

„Čipy patří k nejdůležitějším rychle se vyvíjejícím technologiím dneška, ale EU v současnosti nemá dostatečnou kapacitu k navrhování a výrobě vlastních vyspělých a pokročilých čipů,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), který čtvrteční jednání zástupců unijních vlád řídil. „Nařízení pomůže zajistit dodávky čipů důležitých pro autoprůmysl či energetiku a předejít jejich nedostatku v budoucnu,“ uvedl později na Twitteru.

„Během pár let se v Evropě bude vyrábět pětina všech čipů,“ uvedl také na Twitteru poradce ministra Tomáš Prouza, který je zároveň prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu. 

Ministři se shodli na tom, že by EU měla investovat do vývoje a výroby polovodičů na svém území tak, aby do roku 2030 její produkce tvořila nejméně pětinu světového trhu. V současnosti je to desetina.

Unie bude podle ministrů 3,3 miliardy eur investovat v rámci iniciativy nazvané Čipy pro Evropu zaměřené na podporu tvorby nových technologií, výzkumu a vývoje. Další peníze mají jít na podporu soukromých investic při zajišťování dostatku polovodičů pro členské země. EU chce také lépe monitorovat případný nedostatek polovodičů a efektivněji koordinovat reakci v krizových situacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 mminutami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 7 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 9 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 9 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami
Načítání...