Zatímco Moskva pokračuje ve válečném tažení způsobem, který ve 21. století očekával jen málokdo, Washington s Pekingem vedou souboj daleko současnější. Administrativa prezidenta Joea Bidena zakázala vývoz čipů a souvisejících technologií do Číny a tento trend dopadá i na evropské transakce. Důvod je prostý – obavy o národní bezpečnost.
Washington vede s Pekingem válku o čipy. Biden zakázal vývoz technologií do Číny
Ani ne před dvěma týdny se mohlo zdát, že dlouhodobé napětí v americko-čínských vztazích možná na chvilku poleví. Americký prezident tehdy prohlásil, že svět podle jeho názoru očekává, že Čína a USA budou hrát klíčovou roli při řešení globálních výzev; od klimatických změn po nedostatek potravin. „A že budeme schopni spolupracovat, k čemuž jsou Spojené státy připravené,“ podotkl Biden.
Na poli technologií ale Washington čínským komunistům nevěří. Bidenova administrativa zakázala dodávat Pekingu nejpokročilejší čipy i nástroje k jejich výrobě. V produkci nejmodernějších polovodičových součástek, které mají uplatnění například i ve zbrojních systémech, Čína za Spojenými státy nebo i Tchaj-wanem výrazně zaostává.
Americkému tlaku se nevyhnula ani Evropa. Berlín zablokoval prodej továrny na čipy do automobilových součástek společnosti s vazbami na Čínu. Londýn zase čínským investorům nařídil odprodat podíl v největším britském podniku na výrobu polovodičů. Čínská strana argumenty o národní bezpečnosti neuznává.
„Britská strana zneužila státní moc a přímo zasáhla do běžných investic a spolupráce čínských společností ve Spojeném království, čímž poškodila jejich legitimní zájmy a práva,“ zněl komentář mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ningové.
Obavy západních zpravodajců a čím dál tím častěji i politiků vzbuzuje také dovoz technologií z nedemokratických zemí. Brusel vyzval státy sedmadvacítky k zavedení legislativy, která by omezila zapojení rizikových dodavatelů do páté generace komunikačních sítí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před několika dny varoval spojence, aby nedovolili Pekingu ovládnout klíčovou infrastrukturu a průmysl.
Čína je na importu čipů vysoce závislá, říká sinolog
Podle sinologa a spolupracovníka think-tanku Synopsis Davida Gardáše je brzy k vyhodnocení konkrétních dopadů, nicméně je skutečností, že v krátkodobém horizontu mohou tato opatření čínský průmysl ovlivnit.
„Čína pro svůj průmysl spotřebuje zhruba tři čtvrtiny veškerých čipů z celosvětové spotřeby tohoto artiklu. Nicméně svépomocí vyprodukuje pouze asi 15 procent, tudíž je na importu vysoce závislá. Z dlouhodobého horizontu se tak nabízí otázka, zda to není ze strany Západu rána do vlastní nohy, protože čínská závislost umožňuje pohlídat, jakým způsobem tyto prostředky získává a nakládá s nimi. Zatímco takto bude v podstatě dotlačena k tomu, že bude muset vybudovat vlastní kapacity a stane se soběstačnou,“ předesílá sinolog.
Americká vláda se dostala do situace, kdy musela zatáhnout za záchrannou brzdu bez ohledu na to, jaké důsledky to bude mít. Gardáš ve vysílání Horizontu ČT24 podotkl, že je paradoxní, že konvenční zbraně, jako jsou rakety, tanky nebo stíhačky, stojí často na o něco méně pokročilých čipech, které nejsou tolik ovlivněny tímto embargem.
„Zde může tedy Čína dále využívat čipy, které vyrábí na svém území. A případně i nějaké další, které bude moci importovat. Ty nejpokročilejší čipy, které vyrábí pouze korejský Samsung nebo případně tchaj-wanský TSMC, jsou však stežejní pro umělou inteligenci, superpočítače nebo vyhodnocování nějakých pokročilých dat. Takže budoucnost ekonomiky a potenciál vojenské budoucnosti může být tímto zbržděn,“ nastínil Gardáš.