Zájem o umělé inteligence (AI) prudce zvedl zisk společnosti Nvidia. Právě ona totiž vyrábí většinu čipů, které se využívají v tomto oboru, který zaznamenal v posledním roce boom zejména díky společnosti OpenAI a jejímu chatbotu ChatGPT.
Umělé inteligence začínají vynášet. Výrobce čipů, na nichž se trénují, oznámil prudký růst zisku
Americkému výrobci čipů Nvidia prudce vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk na 12,3 miliardy dolarů (287,3 miliardy korun) z 1,4 miliardy dolarů (33 miliard korun) ve stejném období předchozího roku. Hlavním pohonem růstu byl zájem o čipy pro umělou inteligenci. Tržby stouply za stejnou dobu o 265 procent na 22,1 miliardy dolarů, v přepočtu 519 miliard korun.
Analytici tak vysoké tržby nečekali, předpokládali „jen“ 20,4 miliardy dolarů. Největší podíl na tomto úspěchu měly tržby v divizi technologií pro datová centra, které se zvýšily pětinásobně na 18,4 miliardy. Tato divize totiž dodává technologii původně vyvinutou pro grafické karty, která se ale uplatnila hlavně v oboru umělých inteligencí. Právě na těchto čipech totiž probíhá výcvik a trénink umělých inteligencí – a díky tomu podnikání firmy a její hodnota na burze prudce rostou.
Jen od začátku letošního roku akcie Nvidie stouply o více než třicet procent. Firma se dostala mezi nejhodnotnější podniky na světě a její tržní kapitalizace teď činí téměř 1,7 bilionu dolarů. Na podzim 2022 se její akcie prodávaly zhruba za 130 dolarů, za rok a čtvrt se jejich cena více než zpětinásobila.
„Výsledky Nvidie za poslední tři měsíce minulého roku překonaly vysoká očekávání analytiků,“ uvedl analytik XTB Štěpán Hájek. „Tržby za GPU procesory, které patří v posledním roce mezi nejvíce poptávané zboží, jelikož zrychlují výpočetní technologii potřebnou k práci velkých jazykových modelů, tvoří převážnou většinu tržeb Nvidie. Akcie společnosti svou výkonností přilákaly spoustu pozornosti a skepse, zda AI není pouhá bublina. Výsledky ukázaly, že nikoliv,“ dodal.
Generální ředitel Jensen Huang analytikům řekl, že poptávka po nejnovějších produktech Nvidie bude po zbytek roku nadále převyšovat nabídku. Firma zvyšuje výrobu, poptávka ale podle něj nevykazuje žádné známky zpomalení. „Generativní umělá inteligence odstartovala nový investiční cyklus,“ míní Huang. To podle něj v příštích pěti letech povede ke zdvojnásobení instalované základny světových datových center a bude představovat roční tržní příležitosti v řádu stovek miliard.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang
Úspěch začal videohrami
Nvidia byla založena v roce 1993 v Kalifornii. Patřila k řadě firem, které odstartovaly ve slavném Silicon Valley. Její zakladatelé ji specializovali jako dodavatele grafických karet pro hráče počítačových her. Měla ambici stát se tak úspěšnou, aby její konkurenti mohli jen závidět – od toho se odvozuje i její jméno, protože název Nvidia pochází ze španělského envidia, což znamená závist.
V posledních dvou letech se povědomí o této firmě výrazně zvýšilo, když se ukázalo, že její technologie je schopná zvládat i náročné úlohy spojené s výcvikem AI. Její akcelerátory H100, což jsou hardwarové komponenty sloužící k urychlení výpočetních operací, se staly základem podnikání většiny velkých společností, jež působí v oboru umělých inteligencí.
Zákazníci se jich snaží získat co nejvíce, takže se z karet stalo v podstatě nedostatkové zboží a Nvidia nestačí pokrýt stále stoupající zájem. Největší klienti, mezi které patří Amazon, Meta Platforms, Microsoft a firma Google ze skupiny Alphabet, mají na celkových tržbách podíl téměř čtyřicet procent.
Čínský trh
Jen den po zveřejnění výsledků společnost současně oznámila, že začala nabízet svým zákazníkům vzorky dvou svých nových čipů pro umělou inteligenci, které vyvinula speciálně pro čínský trh. Nové čipy mají firmě pomoci zachovat dominantní pozici na tamním trhu, kterou nyní ohrožují americké restrikce na vývoz čipů.
Podnikání firmy totiž částečně brzdí opatření přijatá americkou vládou, která zakazují dodávky technologií pro umělou inteligenci do Číny. Nvidia tam nesmí prodávat nejmodernější čipové systémy používané k trénování AI. Huang uvedl, že nové čipy navržené speciálně pro čínských trh těmto exportním restrikcím nepodléhají. Neposkytl ale názvy těchto čipů.
Analytická společnost SemiAnalysis ovšem už v listopadu uvedla, že Nvidia připravuje pro čínský trh tři čipy s názvy H20, L20 a L2. Tyto čipy podle SemiAnalysis obsahují většinu nejnovějších prvků společnosti Nvidia pro práci s umělou inteligencí, mají ale přitom omezený výpočetní výkon tak, aby byly v souladu s novými americkými pravidly pro vývoz do Číny. Agentura Reuters pak začátkem února informovala, že Nvidia začala přijímat předběžné objednávky na čipy H20.
Úspěch vede k úspěchu
Jako je Nvidia hardwarovým tahounem nástupu umělých inteligencí, tak softwarovým motorem je společnost OpenAI, také ze Spojených států amerických. A také té se daří. Tento týden uzavřela dohodu, která oceňuje společnost na 80 miliard dolarů (asi 1,89 bilionu korun), což je trojnásobek oproti období před deseti měsíci. Partnerská firma Microsoftu je tedy v současnosti jedním z největších světových technologických start-upů, informují deník The New York Times (NYT) a agentura Bloomberg.
Tato firma zhruba před rokem uvedla na trh svého chatbota ChatGPT, což spustilo všeobecný zájem o generativní umělou inteligenci a soutěžení technologických firem v tomto odvětví. Termínem generativní umělá inteligence se označují systémy, které na základě tréninku na obrovském množství dat dokážou vytvářet zdánlivě originální výstupy ve formě textů či obrázků v reakci na zadání uživatele.
Start-up se nyní řadí za světově nejhodnotnější firmy svého druhu, jako je čínský ByteDance, který provozuje TikTok, nebo SpaceX miliardáře Elona Muska.
Podobné úspěchy vykazují i další firmy spojené s umělými inteligencemi. Například americký softwarový gigant Microsoft už v lednu oznámil, že ve druhém finančním čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o 33 procent na 21,9 miliardy dolarů (téměř 500 miliard korun) – především díky AI.
Nové funkce umělé inteligence mu totiž pomohly přilákat zákazníky ke cloudovým službám a operačnímu systému Windows. V listopadu začala společnost Microsoft prodávat službu Copilot, která využívá právě AI. Ta dokáže shrnout obsah e-mailové schránky nebo vytvořit prezentaci.
Společnosti, které v AI naopak zaostávají, se pokoušejí ztrátu rychle dohonit. Například start-up zaměřený na umělou inteligenci xAI, který patří šéfovi automobilky Tesla Elonu Muskovi, chce vybrat od globálních investorů až šest miliard dolarů (zhruba 136 miliard korun). Hodlá se stát větší konkurencí pro OpenAI. Musk tímto záměrem hodlá zvýšit hodnotu xAI na 20 miliard dolarů.
Společnost xAI v prosinci představila chatbota Grok. Trénuje ho na textech zveřejňovaných na sociální síti X, která americkému miliardáři a podnikateli také patří. Díky čerstvým informacím ze sítě X může chatbot uživatelům dávat aktuálnější informace než chatovací nástroje od konkurence, uvádí britský deník Financial Times.
AI se šíří v Evropě
Podle americké společnosti Amazon nasadila v Evropské unii v roce 2023 umělou inteligenci více než třetina podniků. V meziročním porovnání je to nárůst o 32 procent.
Evropská komise už v roce 2021 představila program digitální dekády. Jeho cílem je přeměnit region tak, aby do roku 2030 základní digitální dovednosti získalo osmdesát procent jeho obyvatel, všude bylo k dispozici připojení páté generace (5G) a aby 75 procent podniků v EU používalo cloudové služby.
V roce 2022 si AI osvojila čtvrtina podniků v EU. Loňská zpráva uvádí, že pokud se vlády nesoustředí na překlenutí nedostatku digitálních dovedností, Evropské unii hrozí, že za cíli programu zaostane o deset let.