Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by vzestup umělé inteligence (AI) mohl ovlivnit téměř 40 procent pracovních míst na celém světě. Tento trend podle expertů může silně zesílit nerovnost v mnoha zemích i na globální úrovni.
Šéfka MMF Kristalina Georgievová na svém blogu vyzvala vlády, aby začaly vytvářet sítě, které zachytí nezaměstnané, jichž bude kvůli nástupu umělých inteligencí rychle přibývat. Současně by podle ní vlády světa měly pracovat na rozšířených rekvalifikačních programech, jež by měly nezaměstnaným pomoci najít nové zdroje příjmů.
„Ve většině scénářů bude umělá inteligence pravděpodobně zhoršovat celkovou nerovnost. To je znepokojivý trend, který musí tvůrci zákonů aktivně řešit, aby zabránili tomu, že tato technologie bude dále rozdmýchávat sociální napětí,“ napsala před výročním zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu, kde má být toto téma jedním z hlavních bodů programu.
Kristalina Ivanova Georgievová je bulharská a evropská politička a ekonomka. Od roku 1993 do roku 2008 pracovala ve Světové bance ve Washingtonu, v letech 2010 až 2016 byla jako bulharská komisařka členkou Evropské komise. Od listopadu 2014 do 31. prosince 2016 byla místopředsedkyní Evropské komise a komisařkou pro rozpočet a lidské zdroje v Evropské komisi vedené Jean-Claudem Junckerem.
V srpnu 2019 byla Evropskou unií nominována na funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu. Do funkce byla zvolena měnovým fondem 25. září a nastoupila 1. října 2019.
Na této konferenci mají vystoupit na konci týdne Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, i generální ředitel Microsoftu Satya Nadella. Program, jehož se zúčastní, se bude jmenovat „Generativní AI: Parní stroj čtvrté průmyslové revoluce?“ Podle serveru CNN je Davos pokrytý reklamami na řadu produktů, jež jsou s umělou inteligencí spojené.
Vyspělé ekonomiky jsou zranitelnější
Vzhledem k tomu, že se umělá inteligence stále více přizpůsobuje pracovníkům a podnikům, očekává se, že lidské pracovní síle pomůže i uškodí, poznamenala Georgieva na svém blogu.
Georgievová uvedla, že dopady nástupu AI silněji pocítí vyspělé ekonomiky než ty rozvíjející se. Úřednická, manažerská a kancelářská místa jsou více ohrožená než manuální práce – právě je dokáže AI nahradit snadněji než manuální práci. Na tomto scénáři se shoduje většina expertů.
Podle Georgievové by umělá inteligence mohla v bohatých zemích dopadnout až na 60 procent pracovních míst. Přibližně polovina z nich může těžit z toho, jak AI podporuje vyšší produktivitu, uvedla. „U druhé poloviny ale mohou AI vykonávat klíčové úkoly, které v současnosti vykonávají lidé, což by mohlo snížit poptávku po pracovní síle. A to by vedlo k nižším mzdám a snížení počtu zaměstnanců,“ napsala Georgieva s odkazem na analýzu MMF. „V nejextrémnějších případech mohou některá z těchto pracovních míst zaniknout.“
Na země s nižšími příjmy a na rozvíjející se trhy by měl být dopad nižší. Za rozvíjející se trhy se považují státy jako Indie nebo Brazílie, mezi nízkopříjmové patří nejčastěji africké země typu Burundi nebo Sierry Leone. Tam podle MMF umělá inteligence ovlivní 40 procent, respektive 26 procent pracovních míst. „Řada z těchto zemí nemá infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, aby mohly využívat výhod AI. To zvyšuje riziko, že by tato technologie mohla časem zhoršit nerovnost,“ uvádí šéfka MMF.
Varovala, že používání umělé inteligence by mohlo také zvýšit pravděpodobnost sociálních nepokojů, zejména pokud by mladší a méně zkušení zaměstnanci využili tuto technologii jako způsob, jak zvýšit svůj výkon, zatímco ti starší pracovníci by se marně snažili držet krok. Dopad by ale mohl být i opačný: AI mohou poškodit juniorská pracovní místa, takže se mladým lidem bude hůř budovat kariéra.
AI v Davosu i ve světě
Umělá inteligence byla velkým tématem v Davosu už před rokem – tehdy se tam představil chatbot ChatGPT. Způsobil nadšení ale i kontroverzi, ale tehdy ještě bylo jen minimum praktických aplikací. Od té doby se začaly tyto technologie rychle šířit a dnes už s nimi nějakým způsobem pracuje většina lidí v bohatých zemích.
Některé technologické firmy už označily umělé inteligence jako důvod, proč přehodnocují počet zaměstnanců.
Počet pracovních míst, jejich náplň i kvalita se sice mohou změnit, podle odhadu ekonomů Goldman Sachs z března 2023 by ale široké přijetí AI v průběhu příštích deseti let mohlo v konečném důsledku stimulovat produktivitu práce, a zvýšit tak globální HDP o 7 procent ročně. „Umělá inteligence změní globální ekonomiku,“ dodala Georgievová. „Musíme mít ale jistotu, že z ní bude mít lidstvo prospěch.“
