Umělé inteligence nahradí lidi ve většině existujících oborů, míní velká část jejich tvůrců

Že umělá inteligence (AI) zničí lidstvo, je pravděpodobné asi na pět procent, odhadují v průměru vědci, kteří představují špičku v tomto oboru a kteří se zúčastnili rozsáhlého průzkumu o budoucnosti AI. Už v tomto století by podle nich mohla v zaměstnání nahradit většinu lidí, a dokonce provádět plně automatizovanou práci.

Rozsáhlý americký výzkum popsal postoje specialistů na umělou inteligenci. Vědce zajímalo, jak vidí budoucnost svého oboru a schopnosti inteligentních strojů. Odpovědělo jim 2778 expertů, kteří vydali v kvalitních odborných časopisech recenzované studie o AI. Mezi experty převládá nad budoucností značná nejistota – neexistuje tam absolutní shoda nad žádnou ze čtyřiceti otázek.

Odhadují, že jejich obor projde velice rychlým rozvojem a umělé inteligence budou schopné přinejmenším se vyrovnat lidem ve většině kreativních oborů. Předpokládají, že do roku 2030 složí AI hudbu, která se dostane mezi nejhranější skladby světa, a napíše literární bestseller, jenž se umístí v prestižním žebříčku New York Times. A s pětiprocentní pravděpodobností zničí lidstvo.

Ohledně zániku lidstva položili autoři vědcům čtyři velmi podobné otázky, pravděpodobnostní průměr, že lidstvo v důsledku AI zanikne, v nich byl pět procent. Přitom asi polovina vědců odpovídala optimisticky a žádnou hrozbu v tomto směru neviděla, druhá půlka ji uváděla kolem deseti procent – celkem tedy podle vybrané metodologie činilo uváděné riziko pět procent.

Výzkum vydali v prosinci vědci z Oxfordské a Berkeleyské univerzity. „Předpovědi odborníků na umělou inteligenci bychom neměli považovat za spolehlivé vodítko objektivní pravdy, ale mohou nám poskytnout důležitý dílek skládačky,“ popsali autoři, proč takový výzkum vytvořili. „Protože se dobře vyznají v této technologii a v dynamice jejího dosavadního vývoje, jsou tak v dobré pozici pro kvalifikované odhady.“

AI nahradí člověka ve většině oborů

Zhruba 68 procent vědců předpokládá, že až vzniknou nadlidsky schopné umělé inteligence, dosáhnou výsledků, jež budou pro lidstvo spíš pozitivní než negativní. Všichni se shodli na tom, že je důležité preferovat výzkum zaměřený na minimalizaci rizik spojených s umělou inteligencí, ale už se rozcházeli v postoji, jestli by se měl pokrok v oblasti umělé inteligence obecně urychlit, nebo zpomalit.

Více než osmdesát procent expertů na AI vyjádřilo „extrémní“ nebo „značné“ obavy z toho, že umělá inteligence umožňuje šíření dezinformací. Většina se podobně obává toho, že umělé inteligence ještě více zneužijí autoritářské režimy k ovládání svého obyvatelstva. AI by také mohly zhoršit ekonomickou nerovnost a vytvářet nebezpečné patogeny, například viry – to je podle vědců podobně pravděpodobné jako výše uvedené hrozby.

Podle pětasedmdesáti procent expertů budou AI do roku 2075 ve většině činností lepší než lidé. Plně by pak ve většině činností mohly člověka nahradit do roku 2100 podle poloviny dotázaných. AI bude podle nich také už brzy schopna sestavovat stavebnice LEGO, překládat nově objevené jazyky a vytvářet videohry – to všechno do roku 2033. Do roku 2063 už podle odhadů odborníků AI bude schopna vykonávat práci chirurga, nebo dokonce výzkumníka AI.

A co budou dělat lidé? Na to se výzkumníci expertů neptali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...