Umělé inteligence nahradí lidi ve většině existujících oborů, míní velká část jejich tvůrců

Že umělá inteligence (AI) zničí lidstvo, je pravděpodobné asi na pět procent, odhadují v průměru vědci, kteří představují špičku v tomto oboru a kteří se zúčastnili rozsáhlého průzkumu o budoucnosti AI. Už v tomto století by podle nich mohla v zaměstnání nahradit většinu lidí, a dokonce provádět plně automatizovanou práci.

Rozsáhlý americký výzkum popsal postoje specialistů na umělou inteligenci. Vědce zajímalo, jak vidí budoucnost svého oboru a schopnosti inteligentních strojů. Odpovědělo jim 2778 expertů, kteří vydali v kvalitních odborných časopisech recenzované studie o AI. Mezi experty převládá nad budoucností značná nejistota – neexistuje tam absolutní shoda nad žádnou ze čtyřiceti otázek.

Odhadují, že jejich obor projde velice rychlým rozvojem a umělé inteligence budou schopné přinejmenším se vyrovnat lidem ve většině kreativních oborů. Předpokládají, že do roku 2030 složí AI hudbu, která se dostane mezi nejhranější skladby světa, a napíše literární bestseller, jenž se umístí v prestižním žebříčku New York Times. A s pětiprocentní pravděpodobností zničí lidstvo.

Ohledně zániku lidstva položili autoři vědcům čtyři velmi podobné otázky, pravděpodobnostní průměr, že lidstvo v důsledku AI zanikne, v nich byl pět procent. Přitom asi polovina vědců odpovídala optimisticky a žádnou hrozbu v tomto směru neviděla, druhá půlka ji uváděla kolem deseti procent – celkem tedy podle vybrané metodologie činilo uváděné riziko pět procent.

Výzkum vydali v prosinci vědci z Oxfordské a Berkeleyské univerzity. „Předpovědi odborníků na umělou inteligenci bychom neměli považovat za spolehlivé vodítko objektivní pravdy, ale mohou nám poskytnout důležitý dílek skládačky,“ popsali autoři, proč takový výzkum vytvořili. „Protože se dobře vyznají v této technologii a v dynamice jejího dosavadního vývoje, jsou tak v dobré pozici pro kvalifikované odhady.“

AI nahradí člověka ve většině oborů

Zhruba 68 procent vědců předpokládá, že až vzniknou nadlidsky schopné umělé inteligence, dosáhnou výsledků, jež budou pro lidstvo spíš pozitivní než negativní. Všichni se shodli na tom, že je důležité preferovat výzkum zaměřený na minimalizaci rizik spojených s umělou inteligencí, ale už se rozcházeli v postoji, jestli by se měl pokrok v oblasti umělé inteligence obecně urychlit, nebo zpomalit.

Více než osmdesát procent expertů na AI vyjádřilo „extrémní“ nebo „značné“ obavy z toho, že umělá inteligence umožňuje šíření dezinformací. Většina se podobně obává toho, že umělé inteligence ještě více zneužijí autoritářské režimy k ovládání svého obyvatelstva. AI by také mohly zhoršit ekonomickou nerovnost a vytvářet nebezpečné patogeny, například viry – to je podle vědců podobně pravděpodobné jako výše uvedené hrozby.

Podle pětasedmdesáti procent expertů budou AI do roku 2075 ve většině činností lepší než lidé. Plně by pak ve většině činností mohly člověka nahradit do roku 2100 podle poloviny dotázaných. AI bude podle nich také už brzy schopna sestavovat stavebnice LEGO, překládat nově objevené jazyky a vytvářet videohry – to všechno do roku 2033. Do roku 2063 už podle odhadů odborníků AI bude schopna vykonávat práci chirurga, nebo dokonce výzkumníka AI.

A co budou dělat lidé? Na to se výzkumníci expertů neptali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 3 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 4 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 4 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...