Umělé inteligence nahradí lidi ve většině existujících oborů, míní velká část jejich tvůrců

Že umělá inteligence (AI) zničí lidstvo, je pravděpodobné asi na pět procent, odhadují v průměru vědci, kteří představují špičku v tomto oboru a kteří se zúčastnili rozsáhlého průzkumu o budoucnosti AI. Už v tomto století by podle nich mohla v zaměstnání nahradit většinu lidí, a dokonce provádět plně automatizovanou práci.

Rozsáhlý americký výzkum popsal postoje specialistů na umělou inteligenci. Vědce zajímalo, jak vidí budoucnost svého oboru a schopnosti inteligentních strojů. Odpovědělo jim 2778 expertů, kteří vydali v kvalitních odborných časopisech recenzované studie o AI. Mezi experty převládá nad budoucností značná nejistota – neexistuje tam absolutní shoda nad žádnou ze čtyřiceti otázek.

Odhadují, že jejich obor projde velice rychlým rozvojem a umělé inteligence budou schopné přinejmenším se vyrovnat lidem ve většině kreativních oborů. Předpokládají, že do roku 2030 složí AI hudbu, která se dostane mezi nejhranější skladby světa, a napíše literární bestseller, jenž se umístí v prestižním žebříčku New York Times. A s pětiprocentní pravděpodobností zničí lidstvo.

Ohledně zániku lidstva položili autoři vědcům čtyři velmi podobné otázky, pravděpodobnostní průměr, že lidstvo v důsledku AI zanikne, v nich byl pět procent. Přitom asi polovina vědců odpovídala optimisticky a žádnou hrozbu v tomto směru neviděla, druhá půlka ji uváděla kolem deseti procent – celkem tedy podle vybrané metodologie činilo uváděné riziko pět procent.

Výzkum vydali v prosinci vědci z Oxfordské a Berkeleyské univerzity. „Předpovědi odborníků na umělou inteligenci bychom neměli považovat za spolehlivé vodítko objektivní pravdy, ale mohou nám poskytnout důležitý dílek skládačky,“ popsali autoři, proč takový výzkum vytvořili. „Protože se dobře vyznají v této technologii a v dynamice jejího dosavadního vývoje, jsou tak v dobré pozici pro kvalifikované odhady.“

AI nahradí člověka ve většině oborů

Zhruba 68 procent vědců předpokládá, že až vzniknou nadlidsky schopné umělé inteligence, dosáhnou výsledků, jež budou pro lidstvo spíš pozitivní než negativní. Všichni se shodli na tom, že je důležité preferovat výzkum zaměřený na minimalizaci rizik spojených s umělou inteligencí, ale už se rozcházeli v postoji, jestli by se měl pokrok v oblasti umělé inteligence obecně urychlit, nebo zpomalit.

Více než osmdesát procent expertů na AI vyjádřilo „extrémní“ nebo „značné“ obavy z toho, že umělá inteligence umožňuje šíření dezinformací. Většina se podobně obává toho, že umělé inteligence ještě více zneužijí autoritářské režimy k ovládání svého obyvatelstva. AI by také mohly zhoršit ekonomickou nerovnost a vytvářet nebezpečné patogeny, například viry – to je podle vědců podobně pravděpodobné jako výše uvedené hrozby.

Podle pětasedmdesáti procent expertů budou AI do roku 2075 ve většině činností lepší než lidé. Plně by pak ve většině činností mohly člověka nahradit do roku 2100 podle poloviny dotázaných. AI bude podle nich také už brzy schopna sestavovat stavebnice LEGO, překládat nově objevené jazyky a vytvářet videohry – to všechno do roku 2033. Do roku 2063 už podle odhadů odborníků AI bude schopna vykonávat práci chirurga, nebo dokonce výzkumníka AI.

A co budou dělat lidé? Na to se výzkumníci expertů neptali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 17 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...