Umělé inteligence nahradí lidi ve většině existujících oborů, míní velká část jejich tvůrců

Že umělá inteligence (AI) zničí lidstvo, je pravděpodobné asi na pět procent, odhadují v průměru vědci, kteří představují špičku v tomto oboru a kteří se zúčastnili rozsáhlého průzkumu o budoucnosti AI. Už v tomto století by podle nich mohla v zaměstnání nahradit většinu lidí, a dokonce provádět plně automatizovanou práci.

Rozsáhlý americký výzkum popsal postoje specialistů na umělou inteligenci. Vědce zajímalo, jak vidí budoucnost svého oboru a schopnosti inteligentních strojů. Odpovědělo jim 2778 expertů, kteří vydali v kvalitních odborných časopisech recenzované studie o AI. Mezi experty převládá nad budoucností značná nejistota – neexistuje tam absolutní shoda nad žádnou ze čtyřiceti otázek.

Odhadují, že jejich obor projde velice rychlým rozvojem a umělé inteligence budou schopné přinejmenším se vyrovnat lidem ve většině kreativních oborů. Předpokládají, že do roku 2030 složí AI hudbu, která se dostane mezi nejhranější skladby světa, a napíše literární bestseller, jenž se umístí v prestižním žebříčku New York Times. A s pětiprocentní pravděpodobností zničí lidstvo.

Ohledně zániku lidstva položili autoři vědcům čtyři velmi podobné otázky, pravděpodobnostní průměr, že lidstvo v důsledku AI zanikne, v nich byl pět procent. Přitom asi polovina vědců odpovídala optimisticky a žádnou hrozbu v tomto směru neviděla, druhá půlka ji uváděla kolem deseti procent – celkem tedy podle vybrané metodologie činilo uváděné riziko pět procent.

Výzkum vydali v prosinci vědci z Oxfordské a Berkeleyské univerzity. „Předpovědi odborníků na umělou inteligenci bychom neměli považovat za spolehlivé vodítko objektivní pravdy, ale mohou nám poskytnout důležitý dílek skládačky,“ popsali autoři, proč takový výzkum vytvořili. „Protože se dobře vyznají v této technologii a v dynamice jejího dosavadního vývoje, jsou tak v dobré pozici pro kvalifikované odhady.“

AI nahradí člověka ve většině oborů

Zhruba 68 procent vědců předpokládá, že až vzniknou nadlidsky schopné umělé inteligence, dosáhnou výsledků, jež budou pro lidstvo spíš pozitivní než negativní. Všichni se shodli na tom, že je důležité preferovat výzkum zaměřený na minimalizaci rizik spojených s umělou inteligencí, ale už se rozcházeli v postoji, jestli by se měl pokrok v oblasti umělé inteligence obecně urychlit, nebo zpomalit.

Více než osmdesát procent expertů na AI vyjádřilo „extrémní“ nebo „značné“ obavy z toho, že umělá inteligence umožňuje šíření dezinformací. Většina se podobně obává toho, že umělé inteligence ještě více zneužijí autoritářské režimy k ovládání svého obyvatelstva. AI by také mohly zhoršit ekonomickou nerovnost a vytvářet nebezpečné patogeny, například viry – to je podle vědců podobně pravděpodobné jako výše uvedené hrozby.

Podle pětasedmdesáti procent expertů budou AI do roku 2075 ve většině činností lepší než lidé. Plně by pak ve většině činností mohly člověka nahradit do roku 2100 podle poloviny dotázaných. AI bude podle nich také už brzy schopna sestavovat stavebnice LEGO, překládat nově objevené jazyky a vytvářet videohry – to všechno do roku 2033. Do roku 2063 už podle odhadů odborníků AI bude schopna vykonávat práci chirurga, nebo dokonce výzkumníka AI.

A co budou dělat lidé? Na to se výzkumníci expertů neptali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 9 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 10 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 11 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 14 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled