Umělé inteligence nahradí lidi ve většině existujících oborů, míní velká část jejich tvůrců

Že umělá inteligence (AI) zničí lidstvo, je pravděpodobné asi na pět procent, odhadují v průměru vědci, kteří představují špičku v tomto oboru a kteří se zúčastnili rozsáhlého průzkumu o budoucnosti AI. Už v tomto století by podle nich mohla v zaměstnání nahradit většinu lidí, a dokonce provádět plně automatizovanou práci.

Rozsáhlý americký výzkum popsal postoje specialistů na umělou inteligenci. Vědce zajímalo, jak vidí budoucnost svého oboru a schopnosti inteligentních strojů. Odpovědělo jim 2778 expertů, kteří vydali v kvalitních odborných časopisech recenzované studie o AI. Mezi experty převládá nad budoucností značná nejistota – neexistuje tam absolutní shoda nad žádnou ze čtyřiceti otázek.

Odhadují, že jejich obor projde velice rychlým rozvojem a umělé inteligence budou schopné přinejmenším se vyrovnat lidem ve většině kreativních oborů. Předpokládají, že do roku 2030 složí AI hudbu, která se dostane mezi nejhranější skladby světa, a napíše literární bestseller, jenž se umístí v prestižním žebříčku New York Times. A s pětiprocentní pravděpodobností zničí lidstvo.

Ohledně zániku lidstva položili autoři vědcům čtyři velmi podobné otázky, pravděpodobnostní průměr, že lidstvo v důsledku AI zanikne, v nich byl pět procent. Přitom asi polovina vědců odpovídala optimisticky a žádnou hrozbu v tomto směru neviděla, druhá půlka ji uváděla kolem deseti procent – celkem tedy podle vybrané metodologie činilo uváděné riziko pět procent.

Výzkum vydali v prosinci vědci z Oxfordské a Berkeleyské univerzity. „Předpovědi odborníků na umělou inteligenci bychom neměli považovat za spolehlivé vodítko objektivní pravdy, ale mohou nám poskytnout důležitý dílek skládačky,“ popsali autoři, proč takový výzkum vytvořili. „Protože se dobře vyznají v této technologii a v dynamice jejího dosavadního vývoje, jsou tak v dobré pozici pro kvalifikované odhady.“

AI nahradí člověka ve většině oborů

Zhruba 68 procent vědců předpokládá, že až vzniknou nadlidsky schopné umělé inteligence, dosáhnou výsledků, jež budou pro lidstvo spíš pozitivní než negativní. Všichni se shodli na tom, že je důležité preferovat výzkum zaměřený na minimalizaci rizik spojených s umělou inteligencí, ale už se rozcházeli v postoji, jestli by se měl pokrok v oblasti umělé inteligence obecně urychlit, nebo zpomalit.

Více než osmdesát procent expertů na AI vyjádřilo „extrémní“ nebo „značné“ obavy z toho, že umělá inteligence umožňuje šíření dezinformací. Většina se podobně obává toho, že umělé inteligence ještě více zneužijí autoritářské režimy k ovládání svého obyvatelstva. AI by také mohly zhoršit ekonomickou nerovnost a vytvářet nebezpečné patogeny, například viry – to je podle vědců podobně pravděpodobné jako výše uvedené hrozby.

Podle pětasedmdesáti procent expertů budou AI do roku 2075 ve většině činností lepší než lidé. Plně by pak ve většině činností mohly člověka nahradit do roku 2100 podle poloviny dotázaných. AI bude podle nich také už brzy schopna sestavovat stavebnice LEGO, překládat nově objevené jazyky a vytvářet videohry – to všechno do roku 2033. Do roku 2063 už podle odhadů odborníků AI bude schopna vykonávat práci chirurga, nebo dokonce výzkumníka AI.

A co budou dělat lidé? Na to se výzkumníci expertů neptali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 5 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 8 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 11 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 11 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 13 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
včera v 19:51

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00
Načítání...