Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.
Umělé inteligence mají obří uhlíkovou stopu. Vytvoření jednoho obrázku spotřebuje stejně elektřiny jako dobití mobilu
Vědci z Carnegie Mellon University v nové studii popsali, jak moc přispívají ke změně klimatu současné modely umělých inteligencí. V současné době je každodenně využívají desítky, a možná dokonce stovky milionů uživatelů po celé Zemi.
Tento výzkum je první systematické srovnání energetických nákladů spojených s modely strojového učení. Vědci ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením, zjistili, že použití modelu umělé inteligence k vygenerování jednoho obrázku vyžaduje přibližně stejné množství energie jako nabití chytrého telefonu.
„Lidé si myslí, že umělá inteligence nemá žádné dopady na životní prostředí, že je to abstraktní technologická entita, která si žije někde v ‚cloudu‘,“ řekla vedoucí týmu Alexandra Luccioniová. „Ale každý dotaz na model umělé inteligence s sebou nese náklady pro planetu, které je důležité spočítat.“
Její tým testoval 30 datových sad s využitím 88 modelů a zjistil, že mezi různými modely existují významné rozdíly ve spotřebě elektřiny, a tedy i v emisích skleníkových plynů. Měřili tak množství emisí oxidu uhličitého využitého na jednu úlohu.
Ukázalo se, že nejvíc energie spotřeboval generátor obrázků Stability AI Stable Diffusion XL. Během jedné úlohy vyprodukoval téměř 1600 gramů oxidu uhličitého. Podle Luccioniové to zhruba odpovídá ujetí asiI 6,5 kilometrů v autě na benzinový pohon. Naopak nejmenší emise byly spojené s umělými inteligencemi, které umí psát textové úkoly.
Vědci uvedli, že generativní úlohy, které vytvářejí nový obsah, jako jsou obrázky a shrnutí nějakého textu, jsou obecně energeticky, a tedy i uhlíkově náročnější než úkoly, které mají jen třídit data. To odpovídá například klasifikaci filmů.
Autoři také pozorovali, že použití víceúčelových modelů k provádění diskriminačních (rozlišovacích) úloh je energeticky náročnější než použití modelů specializovaných na nějaké úlohy. To je podle výzkumníků důležité vzhledem k současným trendům ve využívání modelů.
„Tento poslední bod považujeme za nejpřesvědčivější závěr naší studie, vzhledem k současnému posunu paradigmatu od menších modelů vyladěných pro konkrétní úlohu k modelům, které mají provádět více úloh najednou, nasazeným tak, aby odpovídaly na příval uživatelských dotazů v reálném čase,“ uvedli ve zprávě.
Lidé používají AI nesmyslně
Podle Luccioniové je tohle používání umělých inteligencí z hlediska energie a emisí nesmyslné: „Pokud děláte nějakou určitou aplikaci, jako je třeba vyhledávání v e-mailu, opravdu potřebujete tyhle velké modely, které jsou schopné všeho? Řekla bych, že ne.“
Čísla o spotřebě oxidu uhličitého při takových úlohách se sice mohou zdát malá, po vynásobení miliony uživatelů, kteří se denně spoléhají na programy vytvořené umělou inteligencí, často s více požadavky, ukazují součty, které by mohly mít významný dopad na snahy o omezení plýtvání životním prostředím.
„Myslím, že u generativní umělé inteligence obecně bychom si měli uvědomit, kde a jak ji používáme, a porovnat její náklady a přínosy,“ dodala Luccioniová.
