Učení

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.

Umělá inteligence pronikla i do předpovídání počasí. A velmi rychle dokázala i tento obor změnit – v některých druzích předpovědí je totiž už přesnější než klasické modely, které generují superpočítače.

Pro člověka je prakticky nemožné odhalit včas a spolehlivě emise metanu. Ale umělá inteligence to dokáže – a tým vedený českým vědcem popsal, jak na to.

Medúzy čtyřhranky mění své chování na základě předchozích zkušeností – a to přesto, že nemají centrální mozek. Podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku to ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk a nemusí být tedy spojené s mozkovou aktivitou, jak se doposud vědci domnívali.

Sociální sítě jsou u mnoha lidí přímou příčinou horšího spánku. Popsala to rozsáhlá americká studie, kterou vedli psychiatři z Dukeovy a Yaleovy univerzity. Tvrdí, že našli příčinnou souvislost mezi používáním sociálních médií před spánkem a jeho kratším trváním.

Lidské jazyky se od sebe významně liší. Vědci teď prokázali, že tato odlišnost se otiskuje i do vnitřní struktury mozku rodilých mluvčí.

Vědci pomocí umělé inteligence a technologie hlubokého učení zjistili souvislost mezi změnami tvaru dětských tváří a množstvím alkoholu, které jejich matky vypily před otěhotněním i během něj.

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Nová studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku – „Když jsou velryby tak chytré, tak proč se nechávaly zabíjet?“ Odpověď je, že nenechávaly.

Eva Spekthorstová pochází z česko-holandské rodiny. Doma hovořili převážně česky a německy, ona sama se ale postupně učila další a další jazyky. Nyní jich ovládá sedmnáct včetně turečtiny, korejštiny, řečtiny, norštiny, japonštiny nebo čínštiny. V nejbližší době se chce navíc pustit do arabštiny. Hlavní pohnutka? Domluvit se s lidmi jejich rodnou řečí. Spekthorstová byla hostem Událostí, komentářů.