Učení

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.

Jazykové školy ruší kurzy ruštiny, není o ně zájem, vyplývá z informací škol, které oslovila Česká televize. Hlavním důvodem je podle nich válka na Ukrajině. Od začátku konfliktu totiž studentů strmě ubylo. Naopak roste zájem o španělštinu. Podle oslovených jazykových škol je oblíbená díky kultuře a popularitě dovolených ve španělsky mluvících zemích.

Společnost Meta, technologický gigant Marka Zuckerberga, začal před týdnem používat příspěvky uživatelů Facebooku a Instagramu z EU k trénování svého softwaru Meta AI. To je chatbot, který používá umělou inteligenci. Všichni uživatelé však mají stále možnost odmítnout, aby jejich údaje používal. Přinášíme návod, jak toho dosáhnout.

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.

Po vzoru velkých měst přibývá také menších škol, které žákům omezují používání mobilních telefonů. Podle ministerstva školství je systém, kdy o zákazu rozhoduje vedení školy, dostačující. Někde tak děti nesmějí hrát o přestávkách hry, jinde musí mobil zůstat v tašce po celý den.

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.

Umělá inteligence pronikla i do předpovídání počasí. A velmi rychle dokázala i tento obor změnit – v některých druzích předpovědí je totiž už přesnější než klasické modely, které generují superpočítače.

Pro člověka je prakticky nemožné odhalit včas a spolehlivě emise metanu. Ale umělá inteligence to dokáže – a tým vedený českým vědcem popsal, jak na to.

Medúzy čtyřhranky mění své chování na základě předchozích zkušeností – a to přesto, že nemají centrální mozek. Podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku to ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk a nemusí být tedy spojené s mozkovou aktivitou, jak se doposud vědci domnívali.

Sociální sítě jsou u mnoha lidí přímou příčinou horšího spánku. Popsala to rozsáhlá americká studie, kterou vedli psychiatři z Dukeovy a Yaleovy univerzity. Tvrdí, že našli příčinnou souvislost mezi používáním sociálních médií před spánkem a jeho kratším trváním.

Lidské jazyky se od sebe významně liší. Vědci teď prokázali, že tato odlišnost se otiskuje i do vnitřní struktury mozku rodilých mluvčí.

Vědci pomocí umělé inteligence a technologie hlubokého učení zjistili souvislost mezi změnami tvaru dětských tváří a množstvím alkoholu, které jejich matky vypily před otěhotněním i během něj.

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Nová studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku – „Když jsou velryby tak chytré, tak proč se nechávaly zabíjet?“ Odpověď je, že nenechávaly.

Eva Spekthorstová pochází z česko-holandské rodiny. Doma hovořili převážně česky a německy, ona sama se ale postupně učila další a další jazyky. Nyní jich ovládá sedmnáct včetně turečtiny, korejštiny, řečtiny, norštiny, japonštiny nebo čínštiny. V nejbližší době se chce navíc pustit do arabštiny. Hlavní pohnutka? Domluvit se s lidmi jejich rodnou řečí. Spekthorstová byla hostem Událostí, komentářů.