Obávat se umělé inteligence musejí hlavně bílé límečky, říká expert

Pojem umělá inteligence (AI) a její schopnost nahradit různé profese se v poslední době skloňuje čím dál častěji. Podle odborníků jsou však práce, které AI zřejmě nenahradí, alespoň prozatím. Kromě jiného jde o určitá řemesla, píše web BBC.

Již od nástupu průmyslové revoluce se hrozilo tím, že nové stroje, od mechanizovaných tkalcovských stavů po mikročipy, nahradí lidskou práci. Většinou ale zvítězili lidé.

Někteří odborníci nyní opět bijí na poplach a tvrdí, že tuto hrozbu nakonec naplní umělá inteligence. Jinými slovy, že roboti skutečně některé profese nahradí.

Podle březnové zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by generativní umělá inteligence mohla zastat až čtvrtinu prací, které nyní vykonávají lidé, a mohla by nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst v Evropě a USA. To by podle amerického futuristy a autora knihy Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní) Martina Forda mohlo mít hrozivé následky.

Skokový nárůst nezaměstnanosti?

„Nejde jen o to, že by se to stalo jednotlivcům, ale mohlo by to být docela systémové,“ říká. „Mohlo by se to stát mnoha lidem, potenciálně zcela náhle, potenciálně všem najednou. A to má důsledky nejen pro tyto jednotlivce, ale pro celou ekonomiku,“ dodává.

Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Odborníci upozorňují, že jsou stále věci, které umělá inteligence nezvládá. Jde především o úkoly, které vyžadují ryze lidské vlastnosti, jako je například emoční inteligence či kreativní myšlení. Změna oboru směrem k profesím, které tyto vlastnosti využívají, by tak mohla zmírnit šance, že dotyčného nahradí umělá inteligence.

„Myslím, že obecně existují tři kategorie, které budou v dohledné budoucnosti relativně izolované,“ nastiňuje Ford. „První z nich budou pracovní místa, která jsou skutečně kreativní: neděláte šablonovitou práci, nepřeskupujete věci, ale skutečně přicházíte s novými nápady a vytváříte něco nového,“ popisuje.

To ale neznamená, že některé kreativní profese nelze nahradit umělou inteligencí. V praxi mohou například práce související s grafickým designem nebo výtvarným uměním patřit k prvním, které AI nahradí. Algoritmy mohou bota nasměrovat k analýze milionů obrázků, což umožní umělé inteligenci okamžitě zvládnout estetiku, píše BBC.

Podle Forda však určitou jistotu nabízejí jiné druhy kreativity, například ve vědě, medicíně a právu v pozicích, kde je třeba vymýšlet nové právní nebo obchodní strategie. „Myslím, že tam bude i nadále místo pro lidi,“ podotýká.

Práce ohrožena nebude, způsoby se ale změní

Další kategorií profesí, které podle Forda jen tak nevystřídá AI, jsou práce, které závisejí na „sofistikovaných mezilidských vztazích“. V této souvislosti hovoří o obchodních konzultantech, zdravotních sestrách či investigativních novinářích. „Jde o práce, ve kterých musíte velmi dobře rozumět lidem. Myslím, že to bude trvat ještě hodně dlouho, než bude umělá inteligence schopna komunikovat způsobem, který skutečně buduje vztahy,“ je přesvědčen.

Třetí bezpečnou volbou zaměstnání jsou podle Forda profese, které „vyžadují značnou mobilitu, zručnost a schopnost řešit problémy v nepředvídatelném prostředí“. Do této oblasti spadá mnoho řemeslných profesí, například elektrikáři, instalatéři či svářeči. „Jsou to práce, ve kterých se neustále potýkáte s novými situacemi,“ dodává Ford. „Jejich automatizace je pravděpodobně nejtěžší ze všech. Abyste mohli takové profese automatizovat, potřebovali byste robota jako ze science fiction. Potřebovali byste C-3PO z Hvězdných válek,“ myslí si.

Podle ekonomky Joanne Song McLaughlinové z univerzity v Buffalu nahradí část úkonů ve většině profesí nové technologie. „V mnoha případech nebude profese bezprostředně ohrožena,“ říká s tím, že se ale změní způsob, jak je prováděna. „Je snadné si představit, že například umělá inteligence bude odhalovat rakovinu mnohem lépe, než by to dokázali lidé. Předpokládám, že v budoucnu budou lékaři tuto novou technologii využívat. Nepředpokládám ale, že bude nahrazena role lékaře,“ dodává.

Zamyslet se musejí hlavně „bílé límečky“

Ačkoliv robot podle ní možná bude schopen rakovinu najít lépe než člověk, většina lidí to stejně bude chtít slyšet od lékaře. Stejné je to téměř u všech jiných profesí, myslí si ekonomka.

Dodává, že lidé by se měli zamyslet nad tím, jaké části jejich práce může nahradit umělá inteligence a jaké dovednosti mohou nabídnout oni a zdokonalovat se v nich. V této souvislosti zmiňuje komunikaci a sociální dovednosti.

Další chybnou úvahou ohledně AI podle Forda je, že první budou nahrazeny neodborné profese. „Můžeme si myslet, že bílý límeček je v potravinovém řetězci výše než řidič,“ říká.

„Budoucnost bílých límečků je však ohrožena více než budoucnost řidiče Uberu, protože ještě nemáme samořídící auta, ale AI určitě umí psát zprávy. V mnoha případech budou vzdělanější pracovníci více ohroženi než ti nejméně vzdělaní. Představte si člověka, který pracuje jako uklízeč hotelových pokojů – takovou práci je opravdu těžké automatizovat,“ shrnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 11 mminutami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 3 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 5 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 6 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 7 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.