Máme se bát umělé inteligence? V pořadu Fokus Václava Moravce o jejích úskalích i výhodách debatovali neurochirurg David Netuka, kybernetik Michal Pěchouček, vědec Tomáš Mikolov, archeoložka a výzkumnice Sara Polak, právnička Alžběta Solarczyk Krausová a etik, biolog a kněz Marek Vácha.
Bez člověka by umělá inteligence nebyla zajímavá, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce
Fokus Václava Moravce: Vzestup a pád inteligence (zdroj: ČT24)
Neurochirurg David Netuka uvedl, že umělou inteligenci používá dennodenně při analýze velkých dat. Obavy z ní nejsou, vždy se prý řeší „to pozitivní“, co neurochirurgii může posunout, podotýká. „Konkrétní příklad je magnetická rezonance, kdy chceme vytáhnout daleko víc dat, než vidí neurochirurg nebo radiolog. Posouváme se díky tomu jinam a rozhodně by to lidský mozek nezvládl,“ sděluje.
Kybernetik Michal Pěchouček uvádí, že to, co jsme věděli o umělé inteligenci před rokem, už neplatí. Také prý nevíme, co budeme znát za rok. AI je podle něj intimně propojená s našimi životy, označil ji za mistra v personalizaci – lidi prý někdy stresuje, že stroj má tak dokonalý obraz našich zájmů. „Věřím, že umělá inteligence může zcela zásadně zrychlit vědeckou práci v mnoha oborech. (…) Věřím v rozvoj umělé inteligence, bez člověka by ale nebyla zajímavá. Člověk a umělá inteligence mohou dohromady udělat ohromný kus práce v pokroku vědy,“ prohlašuje.
Vědec Tomáš Mikolov, jenž byl u počátku vzniku velkých jazykových modelů, podotkl, že nejrychleji na umělou inteligenci zareagoval Google. „Napumpoval do ní velké množství peněz a ostatní jako Facebook a později Microsoft ho začaly následovat,“ prohlásil. Technologie vyhledávání postavená na klíčových slovech je podle něj už velmi stará, u velkých neuronových jazykových modelů lze zadat celou větu, podle níž pak model přímo vygeneruje to, co dává pro dotaz největší smysl.
Archeoložka a výzkumnice Sara Polak uvádí, že v archeologii se umělá inteligence využívá už docela dlouho, konkrétně například v podobě laserového skenování starých sídel. Zajímá ji například algoritmus v případě kolapsu společností. „Jaké jsou jednotlivé indikátory toho, že se společnost začíná decentralizovat, mayský kolaps je toho velmi zajímavým příkladem. Chceme používat umělou inteligenci, abychom simulovali, proč se ten kolaps mohl stát,“ uvedla.
Právnička Alžběta Solarczyk Krausová připomněla, že EU nedávno dosáhla předběžné dohody na regulaci AI. Pravidla stanoví například omezení při využívání AI pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek nebo zákaz používání takzvaného sociálního skóre či sociálního kreditu, což je hodnocení lidí na základě jejich chování a aktivit na sociálních sítích. „Jde skutečně o přelomovou dohodu,“ tvrdí.
Etik, biolog a kněz Marek Vácha zmínil, že Čína používá umělou inteligenci v případě kontrolování menšiny Ujgurů – mluvil o „automatizovaném rasismu“. „Říká se, že kdyby tohle měl Sovětský svaz před sedmdesáti lety, tak by to dopadlo úplně jinak, a že my dnes spící jdeme krok za krokem do nové totality. To riziko tady je,“ míní.