Zelenskyj oznámil vznik mezinárodní zbrojařské aliance. Z Ukrajiny chce světového výrobce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Sobotního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než třiceti zemí včetně České republiky. Zelenskyj také uvedl, že Ukrajina jako první země na světě vytváří flotilu námořních dronů. Podle prezidenta Rusové kvůli tomu začali ukrývat své válečné lodě.

Základem pro alianci je prohlášení, které dosud podepsalo 13 předních výrobců zbraní, uvedl Zelenskyj na sociálních sítích s tím, že další zbrojařské koncerny se mohou připojit. Ukrajinské ministerstvo zahraničí později uvedlo, že se připojilo už 38 firem z 19 zemí.

Ukrajinský prezident vyslovil přání učinit z Ukrajiny jednoho z největších výrobců zbraní na světě. „Pořádali jsme první Fórum obranného průmyslu na Ukrajině, na němž se sešlo 252 předních zbrojovek z více než třiceti zemí Evropy, Severní Ameriky, Asie a z Austrálie. Právě nyní se utvářejí nejmocnější vojensko-průmyslové komplexy, stejně jako jejich priority a globální standard obrany,“ uvedl Zelenskyj.

„Vytváříme takový obranný potenciál pro Ukrajinu, a tím pro celý svobodný svět, který odráží naši sílu,“ zdůraznil ukrajinský prezident na platformě X.

Česká účast

Prioritou je podle Zelenského rozvoj zbrojní produkce při použití moderních technologií, včetně výroby granátů, raket a dronů přímo na Ukrajině ve spolupráci se světovými lídry v tomto odvětví.

„Na setkání se zástupci firem a sdružení působících v obranném průmyslu ze Spojených států, Spojeného království, Německa, Francie, Turecka, Švédska a České republiky jsme hovořili o možnostech partnerství a společné výroby zbraní. Ukrajina je připravena poskytnout zvláštní podmínky společnostem ochotným rozvíjet zbrojní výrobu společně s naší zemí,“ uvedl ukrajinský prezident.

Podle Zelenského jde o alianci, která je oddaná mezinárodnímu právu a obraně svobodného světa. „Nehovořím jen o Ukrajině, ale o zabezpečení každé země světa před agresí,“ řekl Zelenskyj podle agentury DPA v projevu před výrobci zbraní.

Přítomnost zástupců českých firem na kyjevském fóru potvrdil prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Ohlášená aliance se podle jeho názoru bude nejspíš ještě nějakou dobu formovat. Bez ohledu na to, zda se do ní české firmy formálně zapojí, budou i nadále pokračovat v dodávkách na Ukrajinu jako dosud, domnívá se Hynek.

České ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že náměstek ministryně Daniel Blažkovec s ukrajinskou stranou na okraj kyjevského fóra diskutoval o aktuálních společných projektech. Patří mezi ně transfer výroby útočné pušky Bren 2 od společnosti Česká zbrojovka či linka na výrobu malorážové munice od firmy Sellier&Bellot. „Diskutovány byly například kooperace při produkci obrněných vozidel, bojových vozidel pěchoty či dodávek speciálních podvozků Tatra,“ uvedlo ministerstvo na webu.

Vlastní výroba

Ukrajina, která byla dosud v obraně před ruskou agresí odkázána z velké části na dodávky západních zbraní, chce v budoucnu většinu zbrojního materiálu vyrábět sama. Země vytvoří zvláštní obranný fond, aby vytvořila dodatečné hospodářské zdroje vedle státních výdajů na obranu, sdělil Zelenskyj. „Fond bude plněn dividendami ze státních obranných aktiv a ze zisku z prodeje zabavených ruských aktiv,“ dodal prezident.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina se v budoucnu stane novým centrem výroby vysoce kvalitních armádních výrobků v Evropě, uvedl deník The Kyiv Independent.

Flotila bez posádky

„Vytváříme první flotilu námořních dronů na světě, která činí ruské válečné lodě nepoužitelnými a nutí je se skrývat,“ oznámil dále během zbrojařského fóra Zelenskyj.

Ukrajina, která nemá možnost do námořního boje proti Rusku vyslat konvenční válečná plavidla, od začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu operuje zejména pomocí několika typů dronů vlastní výroby, které dokáží překonat i velké vzdálenosti. Tento měsíc uvedla, že se jí s jejich pomocí podařilo poškodit několik ruských válečných lodí. V červenci jimi zasáhla Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s anektovaným poloostrovem Krym. 

Podle zbrojních expertů, na něž se odvolává agentura Unian, teď ve světě existuje 134 typů námořních dronů. Většina z nich jsou však průzkumné nebo cvičné modely. Ty ukrajinské podle nich vynikají tím, že jako první na světě prokázaly svou účinnost při skutečných bojových operacích.

Ukrajinská armáda tento týden oznámila, že testuje nový podvodní dron Marička, který podle ní může útočit na cíle vzdálené až tisíc kilometrů. Od modelu si slibuje, že bude nepřítelem hůře zpozorovatelný, a to zejména v závěrečné fázi útoku.

List The Wall Street Journal (WSJ) dříve uvedl, že Ukrajina s použitím střel a námořních dronů domácí produkce do značné míry narušila ruskou vojenskou nadvládu v Černém moři. Mimo jiné tím Kyjev dosáhl obnovení provozu oděských přístavů, kam v nedávné době dopluly ukrajinským koridorem první obchodní lodě od začátku invaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled