Stále častější dronové útoky na Moskvu sice způsobují minimální škody, slouží ale jako jasný vzkaz Moskvě, že Ukrajina je dost silná na to, aby zasáhla srdce Ruska stovky kilometrů od svých hranic. Podle odborníků je důležitý psychologický dopad; mnozí obyvatelé Moskvy jsou v šoku, protože donedávna nevěřili, že by válka mohla dojít až k nim, někteří dokonce zvažují stěhování. Podle expertů nemají útoky bezpilotních letounů na ruskou metropoli takřka žádný vojenský dopad. Jejich význam je spíše symbolický a působí jako morální vzpruha pro Ukrajince. Vliv na konflikt začíná mít i dosud tajný ukrajinský arzenál námořních dronů. Právě ty zřejmě stály za poničením Krymského mostu.
S drony dorazila do Moskvy válka. Někteří šokovaní Rusové zvažují přesun, klíčová je symbolika
Dva velké výbuchy zažila v noci ze soboty na neděli obchodní čtvrť Moskva-City. Při útoku došlo k poškození dvou kancelářských budov, zastavila se doprava v oblasti a úřady dočasně uzavřely moskevské letiště Vnukovo.
„Byla jsem si jistá, že nezasáhnou City“
Jedním z cílů byla patrně kancelář ruského ministerstva digitálního rozvoje, protože kolemjdoucí našli po výbuchu dokumenty z tohoto resortu na ulici, píše server The New Voice of Ukraine. Ve stejné budově sídlí také dvě další ruská ministerstva — hospodářského rozvoje a průmyslu a obchodu. Stejný mrakodrap se stal terčem dalšího dronového útoku také v noci na úterý.
„Je to dost znepokojivé. Upřímně jsem se naštvala, že systém je takový, že tito idioti (ruské úřady) nedokážou zabránit ani výbuchům v centru města, v hlavním městě,“ řekla sdružení nezávislých novinářů Bereg obyvatelka Moskvy Marija. „Byla jsem si jistá, že je to bezpečné místo, že nezasáhnou City! Stejně jako Kreml – obě místa jsou společensky významnými cíli. Jako Eiffelova věž ve Francii. Ale dron zasáhl Kreml (v květnu),“ poznamenala jiná obyvatelka metropole Anna.
Reportéři ze sdružení Bereg se snažili popsat pocity místních Rusů, kteří v zasažené čtvrti třeba pracují nebo i žijí. Řada z nich byla v šoku a nemohla uvěřit, že se něco takového může stát právě ve známém Moskva-City.
„Bylo to opravdu děsivé. Otevřel jsem skupinový chat a všichni psali, že to byla druhá exploze, ta první byla před patnácti minutami. To byl ten nejstrašidelnější okamžik: zdálo se, že další by mohla zasáhnout vaši budovu nebo váš byt. Přirozeně jsme byli v šoku, ruce se mi třásly – a nejen ruce. Teď už nic takového necítím, uklidnil jsem se, ale chápu, že se to může stát znovu, více než jednou, takže stojí za to zvážit přesun,“ míní jeden z obyvatel moskevské obchodní čtvrti Roman.
„Cítím se bezpečně. Nikdy nevíte, co (drony) zasáhnou a jak se události vyvinou, ale nemám strach ani necítím paniku. Můj přítel ze sousední budovy je extrémně znepokojen, ale já ne. Viděla jsem jednu dívku, která řekla, že ona a její rodina přemýšlí o přestěhování, protože se necítí bezpečně, ale jsou výjimkou – všichni ostatní jsou klidní,“ sdělila sdružení Bereg Xenia, která bydlí v budově naproti mrakodrapu, jenž zasáhl jeden z dronů.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin obvinil z útoku ze 30. července Kyjev. Na ruskou metropoli podle něj stejně jako v předchozích případech zaútočily ukrajinské bezpilotní letouny. Při útoku nikdo nezemřel a zasažen byl vládní objekt, ruské ministerstvo obrany ale hovoří o „pokusu o teroristický útok“. Další dron v oblasti metropole byl podle Moskvy zničen protivzdušným systémem.
Ruská metropole přišla o pocit bezpečí
Jedná se pouze o jeden z celé řady dronových útoků na Moskvu. K prvním úderům došlo v květnu, koncem téhož měsíce se nad Moskvou objevily desítky dronů, bylo zasaženo několik rezidenčních budov, a i když škody byly minimální, ruská metropole poprvé přišla o svůj pocit klidu a bezpečí, jemuž se těšila od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Ten den se „válka přesunula do ulic Moskvy“, řekl Business Insideru expert na Rusko Stephen Hall z University of Bath.
Nic podobného metropole nezažila od konce druhé světové války, upozornil odborník s tím, že většina Rusů předtím vzdálenou válku zcela ignorovala. Ruská společnost podle něj „bude stále více vnímat, že válka neprobíhá dobře a ruská vláda není schopna ochránit své hlavní město“. „Což je šokující stav věcí, když se nad tím zamyslíte – a že válka přišla zpátky do Moskvy,“ podotkl Hall.
Státní média dostala rozkaz mlčet
Při jednom z větších útoků bezpilotních letounů z 24. července byly zasaženy dvě budovy. Rádio svoboda uvedlo, že Rusko mělo pokročilý systém protivzdušné obrany umístěný na střeše ruského ministerstva obrany, pouhých 300 metrů od místa zásahu, ale dron se mu sestřelit nepodařilo. Raketový systém Pancir-S1 je pokročilý, v Rusku navržený protiletadlový systém, který dokáže likvidovat rakety a zaměřit jakýkoli cíl ve vzduchu včetně dronů do vzdálenosti dvaceti kilometrů.
Ruská státní média o tomto úderu dokonce dostala zákaz informovat, upozornil server The New Voice of Ukraine s odkazem na své zdroje. Regionální kanály dostaly povel, aby se ve zprávách na téma útoků v Moskvě nezaměřovaly, současně ale neexistovala žádná omezení ohledně útoků ukrajinských dronů na okupovaný Krym. Podle nezávislého serveru Meduza ruská státní média následně ignorovala i dronový útok v metropoli ze 30. července.
Ruské úřady většinou tvrdí, že všechny bezpilotní letouny dokáže zcela zlikvidovat protiletecká obrana nebo systém elektronického boje. „I to ale způsobí škody, jste sice schopen zkomplikovat, narušit dráhu, ale došlo k poškození budovy, takže se nedá mluvit o tom, že by to nemělo žádný efekt,“ konstatoval bezpečnostní analytik Michal Smetana z Pražského centra pro výzkum míru.
Kreml měl obavy z možných útoků na metropoli už dříve. Koncem minulého roku se totiž Ukrajincům podařilo několikrát zasáhnout letiště hluboko na ruském území, což vyvolalo v Rusku vlnu kritiky, že se vedení nedaří zajistit bezpečnost země.
Selhání protivzdušné obrany
Letos v lednu ruské úřady odmítly komentovat skutečnost, že se na řadě míst v Moskvě a jejím okolí začaly objevovat systémy protivzdušné obrany, jak se zjevně snažily zabránit případným „ponižujícím“ útokům na ruské hlavní město, napsal tehdy The Washington Post. Rusko podle nezávislých ruskojazyčných médií rozmístilo systémy protivzdušné obrany Pancir-S1 na dvou vládních budovách v Moskvě, další pak poblíž sídla ruského vládce Vladimira Putina. Jak se ale ukazuje, reálně nejsou tyto obranné systémy natolik účinné.
Kyjev v posledních měsících tradičně útoky na ruském území oficiální cestou nekomentuje, nebo je popírá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně před pár dny označil za nevyhnutelný a spravedlivý proces, že se válka postupně vrací na území Ruska. Podle něj se ruská agrese na bojišti vyčerpala. „Ukrajina se stává silnější. Postupně se válka vrací na území Ruska, do jeho symbolických center a vojenských základen, a to je proces nevyhnutelný, přirozený a naprosto spravedlivý,“ zdůraznil Zelenskyj.
Podle Smetany se spekuluje, že za útoky na ruském území stojí buď ukrajinská tajná služba, nebo dokonce domácí ruský odboj. Otázka případné ruské odvety na dronové údery na ruském území je podle experta zrádná, protože takové útoky lze jen těžko odlišit od běžných ruských útoků na ukrajinská města. Smetana v tomto ohledu připomněl třeba pondělní raketový útok na obytnou oblast v ukrajinském Kryvém Rihu, který si vyžádal několik obětí. „(Ruské) útoky jsou kontinuální a je to něco, na co si Ukrajina bohužel musí zvykat,“ míní Smetana.
Psychologický a symbolický účinek
Podle expertů je v podstatě jasné, kdo za dronovými útoky v Moskvě stojí. „Je vysoce pravděpodobné, že za tím stojí Ukrajina. Zelenskyj v souvislosti s útoky na Oděsu mluví o tom, že přijde odveta, takže pak je to těžko popiratelné, byť se Ukrajina řídí tím, že se k podobným útokům nevyjadřuje,“ komentoval minulý týden dronové incidenty v Moskvě analytik Vojtěch Bahenský z Asociace pro mezinárodní otázky. „Z vojenského hlediska to Ukrajině moc pomoci nemůže, ale z hlediska psychologického a symbolického může, byť se to strašně špatně hodnotí,“ dodal expert.
„(Kyjev) se snaží dát najevo ruskému obyvatelstvu i elitám, že to není speciální vojenská operace, která je izolovaná od toho, co se děje uvnitř země, že ty dopady mohou být i přímé, dopadat nejen na firmy, elity, tak i civilní obyvatelstvo,“ uvedl Smetana. Strategický význam je podle něj na psychologické rovině. „Jak to vnímá druhá země, s nějakým plánem, že to zasáhne do informačních snah ruského režimu. Psychologický efekt je tam do určité míry i v případě, kdy protivzdušná obrana funguje,“ míní expert s tím, že Moskva může reagovat do budoucna zkoncentrováním více systémů protiletecké obrany v oblasti metropole.
Kyjev se navíc podle expertů zřejmě snaží údery uvnitř Ruské federace donutit Kreml, aby ponechal systémy protivzdušné obrany nablízku a chránil symbolicky a strategicky důležité objekty, než aby je přesunul blíže k frontové linii na Ukrajině, poznamenal server The Conversation.
Dronových útoků na Rusko bude nejspíš přibývat, míní profesor mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. „Otázka je, jak moc to ovlivní společnost a hlavně jak velký vliv má společnost na politiku. A tam jsem velmi skeptický, protože vazba mezi společností a ruským vedením války prostě neexistuje. Takže myslím, že reálný dopad na ten konflikt bude marginální,“ prohlásil Kratochvíl.
Analytik Smetana o útocích ukrajinských dronů na Moskvu (zdroj: ČT24)
Na Krymu jsou cílem pravděpodobných ukrajinských útoků většinou muniční sklady a další strategické ruské prostory. Cílem jsou často také rafinérie a ropovody v okupovaných oblastech u Černého moře.
Utajený ukrajinský program námořních dronů
Kyjev se snaží bojovat proti ruským silám také přímo na moři. Moskva tvrdí, že jen v noci na úterý ruské lodě odrazily útok tří bezposádkových hladinových plavidel v Černém moři. Incident se měl podle ruské strany odehrát zhruba 340 kilometrů jihozápadně od Sevastopolu. Mluvčí ministerstva tvrdí, že ukrajinské drony napadly i ruská civilní plavidla, ale zničil je vojenský doprovod lodního konvoje. Stejně jako útoky bezpilotních letounů v Moskvě ale Kyjev podobné útoky oficiálně nekomentuje a nehlásí se k nim.
Americká stanice CNN nicméně uvedla, že jedním z nejnovějších přírůstků v ukrajinském zbrojním arzenálu jsou právě dálkově ovládaná plavidla určená pro útoky na ruské síly v Černém moři. Reportér CNN sdělil, že viděl námořní drony na provizorní utajené ukrajinské vojenské základně u blíže nespecifikovaného jezera. Kyjev dosud námořní drony držel v tajnosti.
Bezpilotní plavidla mohou plout až 800 kilometrů daleko a vybavena jsou zhruba 300 kilogramy výbušniny. Šedě zbarvená loď na délku měří něco málo přes pět metrů a tvarem připomíná o něco širší kánoi. Nejnovější verze plavidla vyvinutého na Ukrajině váží až 100 kilogramů a dosáhne rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. Řízena jsou z černého kufříku, který po otevření odhalí několik obrazovek, bezpočet spínačů, joysticky i tlačítka zakrytá krytkami, na kterých jsou nápisy jako „odpálit“.
Drony umožňují podle CNN zemi bez reálné námořní flotily na moři útočit i provádět výzvědné operace proti Rusku, které má u ukrajinských břehů výraznou početní i zbrojní převahu. Ukrajina námořní drony podle CNN použila mimo jiné k červencovému útoku na Krymský most, který vystavělo Rusko jako spojnici mezi svou pevninou a okupovaným Krymským poloostrovem.
Moskva z útoku, podobně jako v případě exploze na stejném mostě loni v říjnu, obvinila Ukrajinu. K říjnovému útoku se minulý týden přihlásila ukrajinská tajná služba SBU, k zásahu z poloviny července se Kyjev zatím oficiálně nevyjádřil. Ukrajinské zdroje CNN však potvrdily, že se bezpilotní plavidla podílela nejméně na dvou útocích – kromě nedávného úderu na Krymský most i na úderu v krymském přístavu Sevastopol z loňského října.
Ruská logistika byla útoky na krymské mosty vážně zasažena, sdělilo v pondělí ukrajinské jižní velitelství. Od červencového úderu na Krymský most se Rusko musí při zásobování svých vojáků spoléhat na dlouhou objížďku přes Rusy okupované oblasti pevninské Ukrajiny. To se však ještě více zkomplikovalo opakovanými údery na most Čonhar, který spojuje Rusy okupovanou část Chersonské oblasti a okupovaný Krym.