Několik bezpilotních letounů zaútočilo v Moskvě na obytné budovy. Tamní úřady obvinily Kyjev

Bezpilotní letouny zasáhly v úterý brzy ráno dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. O život podle informací tamních úřadů nikdo nepřišel, domy jsou lehce poškozeny. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za terorismus a obvinilo z něj „kyjevský režim“. Vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je záhodno zlepšit protiletadlovou obranu hlavního města. Kyjev se k útoku nepřihlásil. Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl k tomu později Bílý dům.

Rusko v poslední době čelí útokům na svém území stále častěji. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé. Některé drony byly sestřeleny, když se blížily k Moskvě, uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Informace později potvrdil i ruský vyšetřovací výbor, tedy federální kriminální ústředna. 

„Dnes (v úterý) ráno za úsvitu způsobily útoky dronů menší škody na několika budovách. Na místě jsou všechny záchranné složky. Nikdo nebyl vážně zraněn,“ uvedl podle agentury AFP na Telegramu moskevský starosta Sergej Sobjanin. Později však doplnil, že dva lidé museli po útoku vyhledat lékařskou pomoc.

Nahrávám video
Události: Kyjev i Moskva terčem útoků desítek bezpilotních strojů
Zdroj: ČT24

Starosta dodal, že někteří obyvatelé byli evakuováni. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že evakuováno bylo několik obyvatel z budovy v ulici Profsojuznaja na jihu metropole.

Podle serveru Meduza další dron s výbušninou proletěl oknem do bytu v domě na Leninském prospektu, ale neexplodoval.

Putin: Podíváme se, co s tím uděláme

Putin řekl, že ukrajinský útok mířil na civilní cíle ve snaze zastrašit ruskou společnost, zatímco „Rusko na Ukrajině útočí jen na vojenské cíle“. Ve vysílání televize Rossija 24 tvrdil, že například před dvěma třemi dny Rusko napadlo štáb ukrajinské rozvědky. V odvetě Kyjev podle ruského diktátora zaútočil na obytné domy, aby „zastrašil“ Moskvu.

Rusko dlouhodobě terorizuje ukrajinská města a civilní cíle. Rakety pravidelně dopadají do rezidenčních oblastí. O víkendu zejména Kyjev čelil masivnímu náletu ruských dronů. Kreml se také rozsáhlým bombardováním opakovaně snažil zlikvidovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zejména během chladných měsíců.

Putin prohlásil, že protivzdušná obrany Moskvy a jejího okolí „fungovala normálně“, ale dodal, že „je na čem pracovat“. Záhodno je podle něj „utěsnit protivzdušnou obranu v hlavním městě“, což se prý také stane. Kyjev se podle Putina snaží „vyprovokovat Rusko“, aby odpovědělo stejně. „Podíváme se, co s tím uděláme,“ řekl.

USA nepodporují útoky na cíle v Rusku

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl v úterý k náletům dronů Bílý dům. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami.

Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

Kdo drony vypouští?

Podle agentury Reuters se na ruských kanálech na Telegramu objevují zprávy o čtyřech až deseti dronech, jiné ale uvádí ještě vyšší počty. Několik bezpilotních letounů se podle ruských úřadů podařilo sestřelit. Informaci nelze nezávisle ověřit.

„Nevíme, kdo drony vypouští,“ uvedla ukrajinistka Lenka Víchová ve vysílání ČT24 o útoku na obytné budovy v Moskvě. Může podle ní jít i o samotné Rusko, aby mobilizovalo společnost podobně jako v 90. letech před čečenskou válkou. „Může to být i třetí síla. Partyzáni nebo odboj v Rusku. Může to být i ukrajinská strana, ale protože šlo o obytné budovy, nebyl to legitimní vojenský cíl, tak bych o tom pochybovala,“ řekla.

Podle ruského zpravodajského kanálu Baza nad ruské hlavní město mířilo ve velmi malé výšce přibližně 25 bezpilotních letadel. Některá se ruské protiletecké obraně podařilo sestřelit, jiná se například zamotala do drátů vysokého napětí. Baza uvádí, že nejméně tři následně narazila do obytných domů.

Ruská média se neshodnou na přesném počtu letounů

Proruské kanály na Telegramu na základě některých na síti zveřejněných záběrů uvádí, že při útoku byly kromě jiného využity také drony UJ-22 Airborne, kterých mají ukrajinské ozbrojené síly ve výzbroji několik stovek kusů.

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov  upozornil, že během úterního rána mohli obyvatelé některých částí slyšet zvuky výbuchů, které podle něj byly důsledkem práce protiletadlové obrany. „Při příletu do Moskvy bylo sestřeleno několik bezpilotních letounů. Prosím obyvatele, aby zachovali klid,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany podle ruských agentur uvedlo, že při útoku bylo použito „osm podomácku vyrobených létajících aparátů“. Tři prý byly s pomocí prostředků radioelektronického boje odkloněny od původních cílů, pět mělo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany.

Vzájemné obviňování

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak spojil v ukrajinském zpravodajském pořadu Breakfast Show nálet dronů v Rusku s nepřestávajícími ruskými útoky na ukrajinské civilní cíle. „Možná, že ne všechny drony jsou připraveny zaútočit na Ukrajinu a chtějí se vrátit ke svým stvořitelům a zeptat se jich: 'Proč nás posíláte útočit na ukrajinské děti, na Kyjev?'“ uvedl. Dodal, že úterní události v Moskvě jsou z ukrajinského pohledu málo důležité.

Útok na Moskvu přišel několik hodin poté, co ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu ruskému vzdušnému úderu, který si vyžádal nejméně jednu oběť a několik raněných.

Na začátku měsíce byla Moskva svědkem dronového útoku na kremelskou rezidenci ruského vůdce a incidenty s drony jsou v poslední době hlášeny z různých míst Ruska. Ukrajina se k nim nehlásí. List The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb minulý týden napsal, že útok na Kreml pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky.

Odborník na bezpečnost z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan se intuitivně domnívá, že za útokem stojí Kyjev. Ukrajinci se podle něho rozhodli, že je čas dát vědět, že válka nebude izolována jen na jejich území. „Že Rusko nemůže beztrestně atakovat ukrajinská města, že se válka jednoho dne přesune směrem do Ruska,“ řekl v pořadu Události, komentáře. 

Uznal, že Západ by byl nerad, kdyby se válka posunula do ruského vnitrozemí, na druhou stranu vše podle něj nasvědčuje tomu, že použité drony byly ukrajinské výroby. Byla tak splněna podmínka Západu, že jím dodané zbraně nebudou použity na ruském území. Není také známo, jaké ujednání padla mezi Kyjevem a jeho klíčovými spojenci, zda existují nějaké podmínky, za nichž by byl ukrajinský útok na ruské území možný. Kromě toho toto nebyl masivní útok na ruskou metropoli, ale symbolický atak. Navíc Ukrajinci říkají, že po tolika měsících války už nemají co ztratit.

Nahrávám video
Emil Aslan hovořil o dronových útocích v Moskvě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 28 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 45 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...