Několik bezpilotních letounů zaútočilo v Moskvě na obytné budovy. Tamní úřady obvinily Kyjev

Bezpilotní letouny zasáhly v úterý brzy ráno dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. O život podle informací tamních úřadů nikdo nepřišel, domy jsou lehce poškozeny. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za terorismus a obvinilo z něj „kyjevský režim“. Vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je záhodno zlepšit protiletadlovou obranu hlavního města. Kyjev se k útoku nepřihlásil. Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl k tomu později Bílý dům.

Rusko v poslední době čelí útokům na svém území stále častěji. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé. Některé drony byly sestřeleny, když se blížily k Moskvě, uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Informace později potvrdil i ruský vyšetřovací výbor, tedy federální kriminální ústředna. 

„Dnes (v úterý) ráno za úsvitu způsobily útoky dronů menší škody na několika budovách. Na místě jsou všechny záchranné složky. Nikdo nebyl vážně zraněn,“ uvedl podle agentury AFP na Telegramu moskevský starosta Sergej Sobjanin. Později však doplnil, že dva lidé museli po útoku vyhledat lékařskou pomoc.

3 minuty
Události: Kyjev i Moskva terčem útoků desítek bezpilotních strojů
Zdroj: ČT24

Starosta dodal, že někteří obyvatelé byli evakuováni. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že evakuováno bylo několik obyvatel z budovy v ulici Profsojuznaja na jihu metropole.

Podle serveru Meduza další dron s výbušninou proletěl oknem do bytu v domě na Leninském prospektu, ale neexplodoval.

Putin: Podíváme se, co s tím uděláme

Putin řekl, že ukrajinský útok mířil na civilní cíle ve snaze zastrašit ruskou společnost, zatímco „Rusko na Ukrajině útočí jen na vojenské cíle“. Ve vysílání televize Rossija 24 tvrdil, že například před dvěma třemi dny Rusko napadlo štáb ukrajinské rozvědky. V odvetě Kyjev podle ruského diktátora zaútočil na obytné domy, aby „zastrašil“ Moskvu.

Rusko dlouhodobě terorizuje ukrajinská města a civilní cíle. Rakety pravidelně dopadají do rezidenčních oblastí. O víkendu zejména Kyjev čelil masivnímu náletu ruských dronů. Kreml se také rozsáhlým bombardováním opakovaně snažil zlikvidovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zejména během chladných měsíců.

Putin prohlásil, že protivzdušná obrany Moskvy a jejího okolí „fungovala normálně“, ale dodal, že „je na čem pracovat“. Záhodno je podle něj „utěsnit protivzdušnou obranu v hlavním městě“, což se prý také stane. Kyjev se podle Putina snaží „vyprovokovat Rusko“, aby odpovědělo stejně. „Podíváme se, co s tím uděláme,“ řekl.

USA nepodporují útoky na cíle v Rusku

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl v úterý k náletům dronů Bílý dům. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami.

Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

Kdo drony vypouští?

Podle agentury Reuters se na ruských kanálech na Telegramu objevují zprávy o čtyřech až deseti dronech, jiné ale uvádí ještě vyšší počty. Několik bezpilotních letounů se podle ruských úřadů podařilo sestřelit. Informaci nelze nezávisle ověřit.

„Nevíme, kdo drony vypouští,“ uvedla ukrajinistka Lenka Víchová ve vysílání ČT24 o útoku na obytné budovy v Moskvě. Může podle ní jít i o samotné Rusko, aby mobilizovalo společnost podobně jako v 90. letech před čečenskou válkou. „Může to být i třetí síla. Partyzáni nebo odboj v Rusku. Může to být i ukrajinská strana, ale protože šlo o obytné budovy, nebyl to legitimní vojenský cíl, tak bych o tom pochybovala,“ řekla.

Podle ruského zpravodajského kanálu Baza nad ruské hlavní město mířilo ve velmi malé výšce přibližně 25 bezpilotních letadel. Některá se ruské protiletecké obraně podařilo sestřelit, jiná se například zamotala do drátů vysokého napětí. Baza uvádí, že nejméně tři následně narazila do obytných domů.

Ruská média se neshodnou na přesném počtu letounů

Proruské kanály na Telegramu na základě některých na síti zveřejněných záběrů uvádí, že při útoku byly kromě jiného využity také drony UJ-22 Airborne, kterých mají ukrajinské ozbrojené síly ve výzbroji několik stovek kusů.

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov  upozornil, že během úterního rána mohli obyvatelé některých částí slyšet zvuky výbuchů, které podle něj byly důsledkem práce protiletadlové obrany. „Při příletu do Moskvy bylo sestřeleno několik bezpilotních letounů. Prosím obyvatele, aby zachovali klid,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany podle ruských agentur uvedlo, že při útoku bylo použito „osm podomácku vyrobených létajících aparátů“. Tři prý byly s pomocí prostředků radioelektronického boje odkloněny od původních cílů, pět mělo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany.

Vzájemné obviňování

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak spojil v ukrajinském zpravodajském pořadu Breakfast Show nálet dronů v Rusku s nepřestávajícími ruskými útoky na ukrajinské civilní cíle. „Možná, že ne všechny drony jsou připraveny zaútočit na Ukrajinu a chtějí se vrátit ke svým stvořitelům a zeptat se jich: 'Proč nás posíláte útočit na ukrajinské děti, na Kyjev?'“ uvedl. Dodal, že úterní události v Moskvě jsou z ukrajinského pohledu málo důležité.

Útok na Moskvu přišel několik hodin poté, co ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu ruskému vzdušnému úderu, který si vyžádal nejméně jednu oběť a několik raněných.

Na začátku měsíce byla Moskva svědkem dronového útoku na kremelskou rezidenci ruského vůdce a incidenty s drony jsou v poslední době hlášeny z různých míst Ruska. Ukrajina se k nim nehlásí. List The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb minulý týden napsal, že útok na Kreml pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky.

Odborník na bezpečnost z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan se intuitivně domnívá, že za útokem stojí Kyjev. Ukrajinci se podle něho rozhodli, že je čas dát vědět, že válka nebude izolována jen na jejich území. „Že Rusko nemůže beztrestně atakovat ukrajinská města, že se válka jednoho dne přesune směrem do Ruska,“ řekl v pořadu Události, komentáře. 

Uznal, že Západ by byl nerad, kdyby se válka posunula do ruského vnitrozemí, na druhou stranu vše podle něj nasvědčuje tomu, že použité drony byly ukrajinské výroby. Byla tak splněna podmínka Západu, že jím dodané zbraně nebudou použity na ruském území. Není také známo, jaké ujednání padla mezi Kyjevem a jeho klíčovými spojenci, zda existují nějaké podmínky, za nichž by byl ukrajinský útok na ruské území možný. Kromě toho toto nebyl masivní útok na ruskou metropoli, ale symbolický atak. Navíc Ukrajinci říkají, že po tolika měsících války už nemají co ztratit.

8 minut
Emil Aslan hovořil o dronových útocích v Moskvě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
14:37Aktualizovánopřed 55 mminutami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili v sobotu po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si vyžádal už desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a rovněž Číny. Příměří přivítaly Evropská unie a OSN.
05:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev po ruských úderech hlásí jednu oběť a přes třicet zraněných

Ukrajinské hlavní město Kyjev hlásí po ruských úderech jednu oběť a přes třicet zraněných. Několik z nich bylo i v sobotu odpoledne stále v nemocnici. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř pěti set dronů a čtyřiceti raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
před 2 hhodinami

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
před 3 hhodinami

Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte

Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci zemřel během vánočních svátků ve věku 65 let.
před 5 hhodinami

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 7 hhodinami

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 9 hhodinami
Načítání...