Německé firmy pomáhají stavět „nový Mariupol“. Rekonstrukcí žije ruská propaganda

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Jihoukrajinské město padlo do rukou ruských sil brzy po začátku plnohodnotné invaze. Ukrajinský novinář Mstyslav Černov letos získal cenu Oscar za dokument z obklíčeného města 20 dní v Mariupolu. Okupační síly definitivně ovládly ostřelováním zdevastovaný Mariupol v květnu 2022. Bitva si vyžádala tisíce obětí.

Rusové poté zveřejnili propagandistický plán zrekonstruovat město, kde žilo před válkou na 400 tisíc lidí. Ruský vládce Vladimir Putin loni dokonce Mariupol osobně navštívil a prohlédl si tam několik čtvrtí. „Přestavíme byty, školy, nemocnice, divadla a muzea,“ slíbil tehdy Putin podle ARD.

Německé pytle s cementem

Novináři Monitoru se nyní kromě svědectví dostali k důkazům, jako jsou fotografie či videa, z nichž vyplývá, že německé firmy pomáhají se stavebními pracemi v Mariupolu. Žurnalisté získali mimo jiné snímky staveb v okupovaném městě, na nichž jsou vidět staveniště s pytli s cementem značky Knauf, přičemž jejichž oficiální distributor veřejně inzeruje, že dokončil projekt obytné budovy s použitím firemních stavebních materiálů pro ruské ministerstvo obrany, píše Ukrajinska pravda.

Společnost Knauf je světovým lídrem ve výrobě omítek a její podnikání v Rusku sahá hluboko do minulosti. Zakladatel firmy Nikolaus Knauf působil více než dvě desetiletí jako ruský honorární konzul, přičemž tuto pozici si udržel i po ruské nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym. Ještě v roce 2018 veřejně označoval protiruské sankce za „hrozné“.

Německá stavební firma Knauf
Zdroj: ČTK/DPA/Jan Woitas

Vyrábíme jen pro ruský trh, tvrdí firma

Knauf v reakci na zprávu ohledně působení jeho firmy v Mariupolu nyní řekl agentuře AFP, že „respektuje všechny sankce EU, Spojeného království a USA proti Rusku“. Jeho společnost ovšem v Ruské federaci stále zaměstnává na čtyři tisíce lidí a má miliardové tržby. Firma k tomu sdělila, že její rozhodnutí nestáhnout se z Ruska – jako to po invazi učinilo mnoho velkých německých skupin – bylo z důvodu „zodpovědnosti“ vůči jejím zaměstnancům, píše web The Moscow Times.

Podle ARD firma na většinu otázek novinářů neodpověděla, vzkázala pouze, že odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině a dodržuje všechny protiruské sankce Evropské unie. V Ruské federaci podle svých slov vyrábí pouze pro ruský trh.

Investigativci nalezli na mnoha staveništích v Mariupolu také betonové bloky zabalené do zelené fólie s nápisem WKB Systems. Tato německá společnost mimo jiné vybavuje provozy právě na výrobu betonových bloků. Hlavním akcionářem firmy je ruský oligarcha Viktor Budarin, který ji využívá jako dodavatele pro ruský stavební průmysl. Budarin nečelí žádným unijním sankcím, podotýká Ukrajinska pravda.

Novináři při kontrole celních dat zjistili, že společnost WKB Systems dodávala několik let kompletní závody pro továrny na pórobetonové bloky jedné z Budarinových ruských společností – zřejmě se jedná o stejnou firmu, jejíž produkty nyní Rusko používá v Mariupolu. Firma WKB Systems na dotazy ARD nereagovala.

„Každý zúčastněný podnik by si měl položit otázku, do čích služeb se dává,“ uvedlo pro AFP německé ministerstvo zahraničí, jež označilo ruský plán na rekonstrukci Mariupolu za „propagandu“.

Podíl německých podniků na rekonstrukci města kritizoval křesťanský demokrat ze zahraničního výboru Spolkového sněmu Roderich Kiesewetter, podle něhož Knauf svou činností upevňuje ruskou moc na okupovaných územích ukrajinského státu.

Možné porušení sankcí prověří německé úřady

Německé ministerstvo hospodářství sdělilo, že úřady musí teprve určit, zda účast německých společností představuje „porušení sankcí“. Na případ si má co nejdříve posvítit policie a prokuratura, ale také justiční nebo celní úřady.

Podle experta na sankční právo Viktora Winklera není pravda, že byznys v Rusku nemá nic společného s německou mateřskou společností, jak tvrdí Knauf. „Představa, že pokud mám v Rusku dceřinou společnost, a to pouze v ruské oblasti, pouze na ruských územích, že je to takříkajíc irelevantní pro sankce, je absolutní mýtus a nemůže být dále od reality,“ cituje experta německý zpravodajský web Tagesschau.

Obnova jednoho z domů v Mariupolu, který zničil ruský útok
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

Prospěch pro ruské vojenské aktivity

Členské státy EU v rámci sankcí nesmí vyvážet do Ruska vojenský materiál ani zboží s vojenskými aktivitami související. I když se na stavební materiály v zásadě sankční pravidla EU nevztahují, společnosti musí být schopny „účinně vyloučit, že existuje jakékoli vojenské spojení s tím, co dodávají,“ vysvětluje Winkler.

Nemusí se přitom nutně jednat o válečný akt v užším slova smyslu. „Stačí, že ruská armáda a vojenské akce Ruska mají nepřímý prospěch z toho, co dělají,“ poznamenal expert.

Mnoho dodavatelů stavebních materiálů v současné době není na sankčním seznamu EU, upozornil dále Winkler s tím, že třeba v případě Budarina by to přitom bylo logické. „Z právního hlediska je velmi dobrý důvod tuto osobu sankcionovat, s největší pravděpodobností totiž dělá hodně pro posílení ruské ekonomiky. A Německo je zde velmi silně zapojeno,“ konstatoval expert.

Podle skupiny organizací B4Ukraine ve skutečnosti pouze osm z 248 německých společností, které měly na začátku plnohodnotné války v Rusku své dceřiné společnosti, přerušilo se zemí styky. Za každé čtyři dolary na pomoc, kterou Německo přislíbí Ukrajině, zaplatí německé společnosti v Rusku jeden dolar na daních, upozornila skupina, kterou citoval britský Telegraph.

Německý novinář zkreslil obraz běžného života v Mariupolu

V Německu nedávno vyvolala skandál mariupolská reportáž novináře německé veřejnoprávní stanice ZDF Armina Körpera, který vede moskevskou redakci, připomněl v souvislosti s nejnovější kauzou německých firem server Ukrajinska pravda. Körper v reportáži podle kritiků zcela zkreslil život lidí v okupovaném městě, když se mimo jiné snažil ukázat, že většina obyvatel v Mariupolu je proruská.

„Mariupol není město duchů; chci to objasnit,“ zdůraznil Körper. Reportáž také uváděla, že před ruskou okupací mělo vybombardované divadlo zákaz představení v ruském jazyce, ale „nyní se situace změnila“. Novinář dále chválil, že „město funguje, obchody a restaurace jsou otevřené“. „Je zde topení, teplá voda a internet,“ dodal.

Odpor vůči ruským okupantům prý není vidět a v Mariupolu se usazují Rusové. Novinář také zmínil, že město potřebuje lidi, aby ekonomika zase začala fungovat.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev tento obraz života v Mariupolu odmítl a prohlásil, že reportáž vyvolala silně negativní reakci u mnoha německých odborníků a novinářů, které znal, včetně Körperových kolegů ze ZDF. Velvyslanec uvedl, že ukrajinská ambasáda okamžitě kontaktovala německou redakci, která uznala svou chybu a vyjádřila respekt k územní celistvosti Ukrajiny.

Nefunkční dveře a praskliny ve zdech

Ruský propagandistický obraz z posledních dvou let ukazuje nadšené rodiny, které dostaly nové zrekonstruované byty v okupovaném městě. Někteří obyvatelé Mariupolu si nicméně stěžují na řadu nedostatků, ukázal ve své reportáži ukrajinský novinář a bloger Denys Kazanskyj původem z Doněcku, kterého vyhnala už první ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014.

Obyvatelé Mariupolu se novináři svěřili, že se v jejich domech naplno neotevírají venkovní dveře a vnitřní dveře se naopak nedají dovřít. Na zdech se navíc objevily praskliny. Dokonalý „nový Mariupol“ je tak zjevně jen ruský obraz vytvořený pro média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 23 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 27 mminutami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 30 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 3 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...