Německé firmy pomáhají stavět „nový Mariupol“. Rekonstrukcí žije ruská propaganda

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Jihoukrajinské město padlo do rukou ruských sil brzy po začátku plnohodnotné invaze. Ukrajinský novinář Mstyslav Černov letos získal cenu Oscar za dokument z obklíčeného města 20 dní v Mariupolu. Okupační síly definitivně ovládly ostřelováním zdevastovaný Mariupol v květnu 2022. Bitva si vyžádala tisíce obětí.

Rusové poté zveřejnili propagandistický plán zrekonstruovat město, kde žilo před válkou na 400 tisíc lidí. Ruský vládce Vladimir Putin loni dokonce Mariupol osobně navštívil a prohlédl si tam několik čtvrtí. „Přestavíme byty, školy, nemocnice, divadla a muzea,“ slíbil tehdy Putin podle ARD.

Německé pytle s cementem

Novináři Monitoru se nyní kromě svědectví dostali k důkazům, jako jsou fotografie či videa, z nichž vyplývá, že německé firmy pomáhají se stavebními pracemi v Mariupolu. Žurnalisté získali mimo jiné snímky staveb v okupovaném městě, na nichž jsou vidět staveniště s pytli s cementem značky Knauf, přičemž jejichž oficiální distributor veřejně inzeruje, že dokončil projekt obytné budovy s použitím firemních stavebních materiálů pro ruské ministerstvo obrany, píše Ukrajinska pravda.

Společnost Knauf je světovým lídrem ve výrobě omítek a její podnikání v Rusku sahá hluboko do minulosti. Zakladatel firmy Nikolaus Knauf působil více než dvě desetiletí jako ruský honorární konzul, přičemž tuto pozici si udržel i po ruské nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym. Ještě v roce 2018 veřejně označoval protiruské sankce za „hrozné“.

Německá stavební firma Knauf
Zdroj: ČTK/DPA/Jan Woitas

Vyrábíme jen pro ruský trh, tvrdí firma

Knauf v reakci na zprávu ohledně působení jeho firmy v Mariupolu nyní řekl agentuře AFP, že „respektuje všechny sankce EU, Spojeného království a USA proti Rusku“. Jeho společnost ovšem v Ruské federaci stále zaměstnává na čtyři tisíce lidí a má miliardové tržby. Firma k tomu sdělila, že její rozhodnutí nestáhnout se z Ruska – jako to po invazi učinilo mnoho velkých německých skupin – bylo z důvodu „zodpovědnosti“ vůči jejím zaměstnancům, píše web The Moscow Times.

Podle ARD firma na většinu otázek novinářů neodpověděla, vzkázala pouze, že odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině a dodržuje všechny protiruské sankce Evropské unie. V Ruské federaci podle svých slov vyrábí pouze pro ruský trh.

Investigativci nalezli na mnoha staveništích v Mariupolu také betonové bloky zabalené do zelené fólie s nápisem WKB Systems. Tato německá společnost mimo jiné vybavuje provozy právě na výrobu betonových bloků. Hlavním akcionářem firmy je ruský oligarcha Viktor Budarin, který ji využívá jako dodavatele pro ruský stavební průmysl. Budarin nečelí žádným unijním sankcím, podotýká Ukrajinska pravda.

Novináři při kontrole celních dat zjistili, že společnost WKB Systems dodávala několik let kompletní závody pro továrny na pórobetonové bloky jedné z Budarinových ruských společností – zřejmě se jedná o stejnou firmu, jejíž produkty nyní Rusko používá v Mariupolu. Firma WKB Systems na dotazy ARD nereagovala.

„Každý zúčastněný podnik by si měl položit otázku, do čích služeb se dává,“ uvedlo pro AFP německé ministerstvo zahraničí, jež označilo ruský plán na rekonstrukci Mariupolu za „propagandu“.

Podíl německých podniků na rekonstrukci města kritizoval křesťanský demokrat ze zahraničního výboru Spolkového sněmu Roderich Kiesewetter, podle něhož Knauf svou činností upevňuje ruskou moc na okupovaných územích ukrajinského státu.

Možné porušení sankcí prověří německé úřady

Německé ministerstvo hospodářství sdělilo, že úřady musí teprve určit, zda účast německých společností představuje „porušení sankcí“. Na případ si má co nejdříve posvítit policie a prokuratura, ale také justiční nebo celní úřady.

Podle experta na sankční právo Viktora Winklera není pravda, že byznys v Rusku nemá nic společného s německou mateřskou společností, jak tvrdí Knauf. „Představa, že pokud mám v Rusku dceřinou společnost, a to pouze v ruské oblasti, pouze na ruských územích, že je to takříkajíc irelevantní pro sankce, je absolutní mýtus a nemůže být dále od reality,“ cituje experta německý zpravodajský web Tagesschau.

Obnova jednoho z domů v Mariupolu, který zničil ruský útok
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

Prospěch pro ruské vojenské aktivity

Členské státy EU v rámci sankcí nesmí vyvážet do Ruska vojenský materiál ani zboží s vojenskými aktivitami související. I když se na stavební materiály v zásadě sankční pravidla EU nevztahují, společnosti musí být schopny „účinně vyloučit, že existuje jakékoli vojenské spojení s tím, co dodávají,“ vysvětluje Winkler.

Nemusí se přitom nutně jednat o válečný akt v užším slova smyslu. „Stačí, že ruská armáda a vojenské akce Ruska mají nepřímý prospěch z toho, co dělají,“ poznamenal expert.

Mnoho dodavatelů stavebních materiálů v současné době není na sankčním seznamu EU, upozornil dále Winkler s tím, že třeba v případě Budarina by to přitom bylo logické. „Z právního hlediska je velmi dobrý důvod tuto osobu sankcionovat, s největší pravděpodobností totiž dělá hodně pro posílení ruské ekonomiky. A Německo je zde velmi silně zapojeno,“ konstatoval expert.

Podle skupiny organizací B4Ukraine ve skutečnosti pouze osm z 248 německých společností, které měly na začátku plnohodnotné války v Rusku své dceřiné společnosti, přerušilo se zemí styky. Za každé čtyři dolary na pomoc, kterou Německo přislíbí Ukrajině, zaplatí německé společnosti v Rusku jeden dolar na daních, upozornila skupina, kterou citoval britský Telegraph.

Německý novinář zkreslil obraz běžného života v Mariupolu

V Německu nedávno vyvolala skandál mariupolská reportáž novináře německé veřejnoprávní stanice ZDF Armina Körpera, který vede moskevskou redakci, připomněl v souvislosti s nejnovější kauzou německých firem server Ukrajinska pravda. Körper v reportáži podle kritiků zcela zkreslil život lidí v okupovaném městě, když se mimo jiné snažil ukázat, že většina obyvatel v Mariupolu je proruská.

„Mariupol není město duchů; chci to objasnit,“ zdůraznil Körper. Reportáž také uváděla, že před ruskou okupací mělo vybombardované divadlo zákaz představení v ruském jazyce, ale „nyní se situace změnila“. Novinář dále chválil, že „město funguje, obchody a restaurace jsou otevřené“. „Je zde topení, teplá voda a internet,“ dodal.

Odpor vůči ruským okupantům prý není vidět a v Mariupolu se usazují Rusové. Novinář také zmínil, že město potřebuje lidi, aby ekonomika zase začala fungovat.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev tento obraz života v Mariupolu odmítl a prohlásil, že reportáž vyvolala silně negativní reakci u mnoha německých odborníků a novinářů, které znal, včetně Körperových kolegů ze ZDF. Velvyslanec uvedl, že ukrajinská ambasáda okamžitě kontaktovala německou redakci, která uznala svou chybu a vyjádřila respekt k územní celistvosti Ukrajiny.

Nefunkční dveře a praskliny ve zdech

Ruský propagandistický obraz z posledních dvou let ukazuje nadšené rodiny, které dostaly nové zrekonstruované byty v okupovaném městě. Někteří obyvatelé Mariupolu si nicméně stěžují na řadu nedostatků, ukázal ve své reportáži ukrajinský novinář a bloger Denys Kazanskyj původem z Doněcku, kterého vyhnala už první ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014.

Obyvatelé Mariupolu se novináři svěřili, že se v jejich domech naplno neotevírají venkovní dveře a vnitřní dveře se naopak nedají dovřít. Na zdech se navíc objevily praskliny. Dokonalý „nový Mariupol“ je tak zjevně jen ruský obraz vytvořený pro média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zástupci TikToku podepsali ujednání o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 30 mminutami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
02:35Aktualizovánopřed 39 mminutami

Trump tvrdí, že ukončil osm válek. Někde se bojuje dál, jinde střety ani nezačaly

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.
před 55 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 9 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 11 hhodinami
Načítání...