Německé firmy pomáhají stavět „nový Mariupol“. Rekonstrukcí žije ruská propaganda

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Jihoukrajinské město padlo do rukou ruských sil brzy po začátku plnohodnotné invaze. Ukrajinský novinář Mstyslav Černov letos získal cenu Oscar za dokument z obklíčeného města 20 dní v Mariupolu. Okupační síly definitivně ovládly ostřelováním zdevastovaný Mariupol v květnu 2022. Bitva si vyžádala tisíce obětí.

Rusové poté zveřejnili propagandistický plán zrekonstruovat město, kde žilo před válkou na 400 tisíc lidí. Ruský vládce Vladimir Putin loni dokonce Mariupol osobně navštívil a prohlédl si tam několik čtvrtí. „Přestavíme byty, školy, nemocnice, divadla a muzea,“ slíbil tehdy Putin podle ARD.

Německé pytle s cementem

Novináři Monitoru se nyní kromě svědectví dostali k důkazům, jako jsou fotografie či videa, z nichž vyplývá, že německé firmy pomáhají se stavebními pracemi v Mariupolu. Žurnalisté získali mimo jiné snímky staveb v okupovaném městě, na nichž jsou vidět staveniště s pytli s cementem značky Knauf, přičemž jejichž oficiální distributor veřejně inzeruje, že dokončil projekt obytné budovy s použitím firemních stavebních materiálů pro ruské ministerstvo obrany, píše Ukrajinska pravda.

Společnost Knauf je světovým lídrem ve výrobě omítek a její podnikání v Rusku sahá hluboko do minulosti. Zakladatel firmy Nikolaus Knauf působil více než dvě desetiletí jako ruský honorární konzul, přičemž tuto pozici si udržel i po ruské nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym. Ještě v roce 2018 veřejně označoval protiruské sankce za „hrozné“.

Německá stavební firma Knauf
Zdroj: ČTK/DPA/Jan Woitas

Vyrábíme jen pro ruský trh, tvrdí firma

Knauf v reakci na zprávu ohledně působení jeho firmy v Mariupolu nyní řekl agentuře AFP, že „respektuje všechny sankce EU, Spojeného království a USA proti Rusku“. Jeho společnost ovšem v Ruské federaci stále zaměstnává na čtyři tisíce lidí a má miliardové tržby. Firma k tomu sdělila, že její rozhodnutí nestáhnout se z Ruska – jako to po invazi učinilo mnoho velkých německých skupin – bylo z důvodu „zodpovědnosti“ vůči jejím zaměstnancům, píše web The Moscow Times.

Podle ARD firma na většinu otázek novinářů neodpověděla, vzkázala pouze, že odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině a dodržuje všechny protiruské sankce Evropské unie. V Ruské federaci podle svých slov vyrábí pouze pro ruský trh.

Investigativci nalezli na mnoha staveništích v Mariupolu také betonové bloky zabalené do zelené fólie s nápisem WKB Systems. Tato německá společnost mimo jiné vybavuje provozy právě na výrobu betonových bloků. Hlavním akcionářem firmy je ruský oligarcha Viktor Budarin, který ji využívá jako dodavatele pro ruský stavební průmysl. Budarin nečelí žádným unijním sankcím, podotýká Ukrajinska pravda.

Novináři při kontrole celních dat zjistili, že společnost WKB Systems dodávala několik let kompletní závody pro továrny na pórobetonové bloky jedné z Budarinových ruských společností – zřejmě se jedná o stejnou firmu, jejíž produkty nyní Rusko používá v Mariupolu. Firma WKB Systems na dotazy ARD nereagovala.

„Každý zúčastněný podnik by si měl položit otázku, do čích služeb se dává,“ uvedlo pro AFP německé ministerstvo zahraničí, jež označilo ruský plán na rekonstrukci Mariupolu za „propagandu“.

Podíl německých podniků na rekonstrukci města kritizoval křesťanský demokrat ze zahraničního výboru Spolkového sněmu Roderich Kiesewetter, podle něhož Knauf svou činností upevňuje ruskou moc na okupovaných územích ukrajinského státu.

Možné porušení sankcí prověří německé úřady

Německé ministerstvo hospodářství sdělilo, že úřady musí teprve určit, zda účast německých společností představuje „porušení sankcí“. Na případ si má co nejdříve posvítit policie a prokuratura, ale také justiční nebo celní úřady.

Podle experta na sankční právo Viktora Winklera není pravda, že byznys v Rusku nemá nic společného s německou mateřskou společností, jak tvrdí Knauf. „Představa, že pokud mám v Rusku dceřinou společnost, a to pouze v ruské oblasti, pouze na ruských územích, že je to takříkajíc irelevantní pro sankce, je absolutní mýtus a nemůže být dále od reality,“ cituje experta německý zpravodajský web Tagesschau.

Obnova jednoho z domů v Mariupolu, který zničil ruský útok
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

Prospěch pro ruské vojenské aktivity

Členské státy EU v rámci sankcí nesmí vyvážet do Ruska vojenský materiál ani zboží s vojenskými aktivitami související. I když se na stavební materiály v zásadě sankční pravidla EU nevztahují, společnosti musí být schopny „účinně vyloučit, že existuje jakékoli vojenské spojení s tím, co dodávají,“ vysvětluje Winkler.

Nemusí se přitom nutně jednat o válečný akt v užším slova smyslu. „Stačí, že ruská armáda a vojenské akce Ruska mají nepřímý prospěch z toho, co dělají,“ poznamenal expert.

Mnoho dodavatelů stavebních materiálů v současné době není na sankčním seznamu EU, upozornil dále Winkler s tím, že třeba v případě Budarina by to přitom bylo logické. „Z právního hlediska je velmi dobrý důvod tuto osobu sankcionovat, s největší pravděpodobností totiž dělá hodně pro posílení ruské ekonomiky. A Německo je zde velmi silně zapojeno,“ konstatoval expert.

Podle skupiny organizací B4Ukraine ve skutečnosti pouze osm z 248 německých společností, které měly na začátku plnohodnotné války v Rusku své dceřiné společnosti, přerušilo se zemí styky. Za každé čtyři dolary na pomoc, kterou Německo přislíbí Ukrajině, zaplatí německé společnosti v Rusku jeden dolar na daních, upozornila skupina, kterou citoval britský Telegraph.

Německý novinář zkreslil obraz běžného života v Mariupolu

V Německu nedávno vyvolala skandál mariupolská reportáž novináře německé veřejnoprávní stanice ZDF Armina Körpera, který vede moskevskou redakci, připomněl v souvislosti s nejnovější kauzou německých firem server Ukrajinska pravda. Körper v reportáži podle kritiků zcela zkreslil život lidí v okupovaném městě, když se mimo jiné snažil ukázat, že většina obyvatel v Mariupolu je proruská.

„Mariupol není město duchů; chci to objasnit,“ zdůraznil Körper. Reportáž také uváděla, že před ruskou okupací mělo vybombardované divadlo zákaz představení v ruském jazyce, ale „nyní se situace změnila“. Novinář dále chválil, že „město funguje, obchody a restaurace jsou otevřené“. „Je zde topení, teplá voda a internet,“ dodal.

Odpor vůči ruským okupantům prý není vidět a v Mariupolu se usazují Rusové. Novinář také zmínil, že město potřebuje lidi, aby ekonomika zase začala fungovat.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev tento obraz života v Mariupolu odmítl a prohlásil, že reportáž vyvolala silně negativní reakci u mnoha německých odborníků a novinářů, které znal, včetně Körperových kolegů ze ZDF. Velvyslanec uvedl, že ukrajinská ambasáda okamžitě kontaktovala německou redakci, která uznala svou chybu a vyjádřila respekt k územní celistvosti Ukrajiny.

Nefunkční dveře a praskliny ve zdech

Ruský propagandistický obraz z posledních dvou let ukazuje nadšené rodiny, které dostaly nové zrekonstruované byty v okupovaném městě. Někteří obyvatelé Mariupolu si nicméně stěžují na řadu nedostatků, ukázal ve své reportáži ukrajinský novinář a bloger Denys Kazanskyj původem z Doněcku, kterého vyhnala už první ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014.

Obyvatelé Mariupolu se novináři svěřili, že se v jejich domech naplno neotevírají venkovní dveře a vnitřní dveře se naopak nedají dovřít. Na zdech se navíc objevily praskliny. Dokonalý „nový Mariupol“ je tak zjevně jen ruský obraz vytvořený pro média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...