Německé firmy pomáhají stavět „nový Mariupol“. Rekonstrukcí žije ruská propaganda

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Jihoukrajinské město padlo do rukou ruských sil brzy po začátku plnohodnotné invaze. Ukrajinský novinář Mstyslav Černov letos získal cenu Oscar za dokument z obklíčeného města 20 dní v Mariupolu. Okupační síly definitivně ovládly ostřelováním zdevastovaný Mariupol v květnu 2022. Bitva si vyžádala tisíce obětí.

Rusové poté zveřejnili propagandistický plán zrekonstruovat město, kde žilo před válkou na 400 tisíc lidí. Ruský vládce Vladimir Putin loni dokonce Mariupol osobně navštívil a prohlédl si tam několik čtvrtí. „Přestavíme byty, školy, nemocnice, divadla a muzea,“ slíbil tehdy Putin podle ARD.

Německé pytle s cementem

Novináři Monitoru se nyní kromě svědectví dostali k důkazům, jako jsou fotografie či videa, z nichž vyplývá, že německé firmy pomáhají se stavebními pracemi v Mariupolu. Žurnalisté získali mimo jiné snímky staveb v okupovaném městě, na nichž jsou vidět staveniště s pytli s cementem značky Knauf, přičemž jejichž oficiální distributor veřejně inzeruje, že dokončil projekt obytné budovy s použitím firemních stavebních materiálů pro ruské ministerstvo obrany, píše Ukrajinska pravda.

Společnost Knauf je světovým lídrem ve výrobě omítek a její podnikání v Rusku sahá hluboko do minulosti. Zakladatel firmy Nikolaus Knauf působil více než dvě desetiletí jako ruský honorární konzul, přičemž tuto pozici si udržel i po ruské nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym. Ještě v roce 2018 veřejně označoval protiruské sankce za „hrozné“.

Německá stavební firma Knauf
Zdroj: ČTK/DPA/Jan Woitas

Vyrábíme jen pro ruský trh, tvrdí firma

Knauf v reakci na zprávu ohledně působení jeho firmy v Mariupolu nyní řekl agentuře AFP, že „respektuje všechny sankce EU, Spojeného království a USA proti Rusku“. Jeho společnost ovšem v Ruské federaci stále zaměstnává na čtyři tisíce lidí a má miliardové tržby. Firma k tomu sdělila, že její rozhodnutí nestáhnout se z Ruska – jako to po invazi učinilo mnoho velkých německých skupin – bylo z důvodu „zodpovědnosti“ vůči jejím zaměstnancům, píše web The Moscow Times.

Podle ARD firma na většinu otázek novinářů neodpověděla, vzkázala pouze, že odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině a dodržuje všechny protiruské sankce Evropské unie. V Ruské federaci podle svých slov vyrábí pouze pro ruský trh.

Investigativci nalezli na mnoha staveništích v Mariupolu také betonové bloky zabalené do zelené fólie s nápisem WKB Systems. Tato německá společnost mimo jiné vybavuje provozy právě na výrobu betonových bloků. Hlavním akcionářem firmy je ruský oligarcha Viktor Budarin, který ji využívá jako dodavatele pro ruský stavební průmysl. Budarin nečelí žádným unijním sankcím, podotýká Ukrajinska pravda.

Novináři při kontrole celních dat zjistili, že společnost WKB Systems dodávala několik let kompletní závody pro továrny na pórobetonové bloky jedné z Budarinových ruských společností – zřejmě se jedná o stejnou firmu, jejíž produkty nyní Rusko používá v Mariupolu. Firma WKB Systems na dotazy ARD nereagovala.

„Každý zúčastněný podnik by si měl položit otázku, do čích služeb se dává,“ uvedlo pro AFP německé ministerstvo zahraničí, jež označilo ruský plán na rekonstrukci Mariupolu za „propagandu“.

Podíl německých podniků na rekonstrukci města kritizoval křesťanský demokrat ze zahraničního výboru Spolkového sněmu Roderich Kiesewetter, podle něhož Knauf svou činností upevňuje ruskou moc na okupovaných územích ukrajinského státu.

Možné porušení sankcí prověří německé úřady

Německé ministerstvo hospodářství sdělilo, že úřady musí teprve určit, zda účast německých společností představuje „porušení sankcí“. Na případ si má co nejdříve posvítit policie a prokuratura, ale také justiční nebo celní úřady.

Podle experta na sankční právo Viktora Winklera není pravda, že byznys v Rusku nemá nic společného s německou mateřskou společností, jak tvrdí Knauf. „Představa, že pokud mám v Rusku dceřinou společnost, a to pouze v ruské oblasti, pouze na ruských územích, že je to takříkajíc irelevantní pro sankce, je absolutní mýtus a nemůže být dále od reality,“ cituje experta německý zpravodajský web Tagesschau.

Obnova jednoho z domů v Mariupolu, který zničil ruský útok
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

Prospěch pro ruské vojenské aktivity

Členské státy EU v rámci sankcí nesmí vyvážet do Ruska vojenský materiál ani zboží s vojenskými aktivitami související. I když se na stavební materiály v zásadě sankční pravidla EU nevztahují, společnosti musí být schopny „účinně vyloučit, že existuje jakékoli vojenské spojení s tím, co dodávají,“ vysvětluje Winkler.

Nemusí se přitom nutně jednat o válečný akt v užším slova smyslu. „Stačí, že ruská armáda a vojenské akce Ruska mají nepřímý prospěch z toho, co dělají,“ poznamenal expert.

Mnoho dodavatelů stavebních materiálů v současné době není na sankčním seznamu EU, upozornil dále Winkler s tím, že třeba v případě Budarina by to přitom bylo logické. „Z právního hlediska je velmi dobrý důvod tuto osobu sankcionovat, s největší pravděpodobností totiž dělá hodně pro posílení ruské ekonomiky. A Německo je zde velmi silně zapojeno,“ konstatoval expert.

Podle skupiny organizací B4Ukraine ve skutečnosti pouze osm z 248 německých společností, které měly na začátku plnohodnotné války v Rusku své dceřiné společnosti, přerušilo se zemí styky. Za každé čtyři dolary na pomoc, kterou Německo přislíbí Ukrajině, zaplatí německé společnosti v Rusku jeden dolar na daních, upozornila skupina, kterou citoval britský Telegraph.

Německý novinář zkreslil obraz běžného života v Mariupolu

V Německu nedávno vyvolala skandál mariupolská reportáž novináře německé veřejnoprávní stanice ZDF Armina Körpera, který vede moskevskou redakci, připomněl v souvislosti s nejnovější kauzou německých firem server Ukrajinska pravda. Körper v reportáži podle kritiků zcela zkreslil život lidí v okupovaném městě, když se mimo jiné snažil ukázat, že většina obyvatel v Mariupolu je proruská.

„Mariupol není město duchů; chci to objasnit,“ zdůraznil Körper. Reportáž také uváděla, že před ruskou okupací mělo vybombardované divadlo zákaz představení v ruském jazyce, ale „nyní se situace změnila“. Novinář dále chválil, že „město funguje, obchody a restaurace jsou otevřené“. „Je zde topení, teplá voda a internet,“ dodal.

Odpor vůči ruským okupantům prý není vidět a v Mariupolu se usazují Rusové. Novinář také zmínil, že město potřebuje lidi, aby ekonomika zase začala fungovat.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev tento obraz života v Mariupolu odmítl a prohlásil, že reportáž vyvolala silně negativní reakci u mnoha německých odborníků a novinářů, které znal, včetně Körperových kolegů ze ZDF. Velvyslanec uvedl, že ukrajinská ambasáda okamžitě kontaktovala německou redakci, která uznala svou chybu a vyjádřila respekt k územní celistvosti Ukrajiny.

Nefunkční dveře a praskliny ve zdech

Ruský propagandistický obraz z posledních dvou let ukazuje nadšené rodiny, které dostaly nové zrekonstruované byty v okupovaném městě. Někteří obyvatelé Mariupolu si nicméně stěžují na řadu nedostatků, ukázal ve své reportáži ukrajinský novinář a bloger Denys Kazanskyj původem z Doněcku, kterého vyhnala už první ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014.

Obyvatelé Mariupolu se novináři svěřili, že se v jejich domech naplno neotevírají venkovní dveře a vnitřní dveře se naopak nedají dovřít. Na zdech se navíc objevily praskliny. Dokonalý „nový Mariupol“ je tak zjevně jen ruský obraz vytvořený pro média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...