Německé firmy pomáhají stavět „nový Mariupol“. Rekonstrukcí žije ruská propaganda

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Jihoukrajinské město padlo do rukou ruských sil brzy po začátku plnohodnotné invaze. Ukrajinský novinář Mstyslav Černov letos získal cenu Oscar za dokument z obklíčeného města 20 dní v Mariupolu. Okupační síly definitivně ovládly ostřelováním zdevastovaný Mariupol v květnu 2022. Bitva si vyžádala tisíce obětí.

Rusové poté zveřejnili propagandistický plán zrekonstruovat město, kde žilo před válkou na 400 tisíc lidí. Ruský vládce Vladimir Putin loni dokonce Mariupol osobně navštívil a prohlédl si tam několik čtvrtí. „Přestavíme byty, školy, nemocnice, divadla a muzea,“ slíbil tehdy Putin podle ARD.

Německé pytle s cementem

Novináři Monitoru se nyní kromě svědectví dostali k důkazům, jako jsou fotografie či videa, z nichž vyplývá, že německé firmy pomáhají se stavebními pracemi v Mariupolu. Žurnalisté získali mimo jiné snímky staveb v okupovaném městě, na nichž jsou vidět staveniště s pytli s cementem značky Knauf, přičemž jejichž oficiální distributor veřejně inzeruje, že dokončil projekt obytné budovy s použitím firemních stavebních materiálů pro ruské ministerstvo obrany, píše Ukrajinska pravda.

Společnost Knauf je světovým lídrem ve výrobě omítek a její podnikání v Rusku sahá hluboko do minulosti. Zakladatel firmy Nikolaus Knauf působil více než dvě desetiletí jako ruský honorární konzul, přičemž tuto pozici si udržel i po ruské nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym. Ještě v roce 2018 veřejně označoval protiruské sankce za „hrozné“.

Německá stavební firma Knauf
Zdroj: ČTK/DPA/Jan Woitas

Vyrábíme jen pro ruský trh, tvrdí firma

Knauf v reakci na zprávu ohledně působení jeho firmy v Mariupolu nyní řekl agentuře AFP, že „respektuje všechny sankce EU, Spojeného království a USA proti Rusku“. Jeho společnost ovšem v Ruské federaci stále zaměstnává na čtyři tisíce lidí a má miliardové tržby. Firma k tomu sdělila, že její rozhodnutí nestáhnout se z Ruska – jako to po invazi učinilo mnoho velkých německých skupin – bylo z důvodu „zodpovědnosti“ vůči jejím zaměstnancům, píše web The Moscow Times.

Podle ARD firma na většinu otázek novinářů neodpověděla, vzkázala pouze, že odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině a dodržuje všechny protiruské sankce Evropské unie. V Ruské federaci podle svých slov vyrábí pouze pro ruský trh.

Investigativci nalezli na mnoha staveništích v Mariupolu také betonové bloky zabalené do zelené fólie s nápisem WKB Systems. Tato německá společnost mimo jiné vybavuje provozy právě na výrobu betonových bloků. Hlavním akcionářem firmy je ruský oligarcha Viktor Budarin, který ji využívá jako dodavatele pro ruský stavební průmysl. Budarin nečelí žádným unijním sankcím, podotýká Ukrajinska pravda.

Novináři při kontrole celních dat zjistili, že společnost WKB Systems dodávala několik let kompletní závody pro továrny na pórobetonové bloky jedné z Budarinových ruských společností – zřejmě se jedná o stejnou firmu, jejíž produkty nyní Rusko používá v Mariupolu. Firma WKB Systems na dotazy ARD nereagovala.

„Každý zúčastněný podnik by si měl položit otázku, do čích služeb se dává,“ uvedlo pro AFP německé ministerstvo zahraničí, jež označilo ruský plán na rekonstrukci Mariupolu za „propagandu“.

Podíl německých podniků na rekonstrukci města kritizoval křesťanský demokrat ze zahraničního výboru Spolkového sněmu Roderich Kiesewetter, podle něhož Knauf svou činností upevňuje ruskou moc na okupovaných územích ukrajinského státu.

Možné porušení sankcí prověří německé úřady

Německé ministerstvo hospodářství sdělilo, že úřady musí teprve určit, zda účast německých společností představuje „porušení sankcí“. Na případ si má co nejdříve posvítit policie a prokuratura, ale také justiční nebo celní úřady.

Podle experta na sankční právo Viktora Winklera není pravda, že byznys v Rusku nemá nic společného s německou mateřskou společností, jak tvrdí Knauf. „Představa, že pokud mám v Rusku dceřinou společnost, a to pouze v ruské oblasti, pouze na ruských územích, že je to takříkajíc irelevantní pro sankce, je absolutní mýtus a nemůže být dále od reality,“ cituje experta německý zpravodajský web Tagesschau.

Obnova jednoho z domů v Mariupolu, který zničil ruský útok
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

Prospěch pro ruské vojenské aktivity

Členské státy EU v rámci sankcí nesmí vyvážet do Ruska vojenský materiál ani zboží s vojenskými aktivitami související. I když se na stavební materiály v zásadě sankční pravidla EU nevztahují, společnosti musí být schopny „účinně vyloučit, že existuje jakékoli vojenské spojení s tím, co dodávají,“ vysvětluje Winkler.

Nemusí se přitom nutně jednat o válečný akt v užším slova smyslu. „Stačí, že ruská armáda a vojenské akce Ruska mají nepřímý prospěch z toho, co dělají,“ poznamenal expert.

Mnoho dodavatelů stavebních materiálů v současné době není na sankčním seznamu EU, upozornil dále Winkler s tím, že třeba v případě Budarina by to přitom bylo logické. „Z právního hlediska je velmi dobrý důvod tuto osobu sankcionovat, s největší pravděpodobností totiž dělá hodně pro posílení ruské ekonomiky. A Německo je zde velmi silně zapojeno,“ konstatoval expert.

Podle skupiny organizací B4Ukraine ve skutečnosti pouze osm z 248 německých společností, které měly na začátku plnohodnotné války v Rusku své dceřiné společnosti, přerušilo se zemí styky. Za každé čtyři dolary na pomoc, kterou Německo přislíbí Ukrajině, zaplatí německé společnosti v Rusku jeden dolar na daních, upozornila skupina, kterou citoval britský Telegraph.

Německý novinář zkreslil obraz běžného života v Mariupolu

V Německu nedávno vyvolala skandál mariupolská reportáž novináře německé veřejnoprávní stanice ZDF Armina Körpera, který vede moskevskou redakci, připomněl v souvislosti s nejnovější kauzou německých firem server Ukrajinska pravda. Körper v reportáži podle kritiků zcela zkreslil život lidí v okupovaném městě, když se mimo jiné snažil ukázat, že většina obyvatel v Mariupolu je proruská.

„Mariupol není město duchů; chci to objasnit,“ zdůraznil Körper. Reportáž také uváděla, že před ruskou okupací mělo vybombardované divadlo zákaz představení v ruském jazyce, ale „nyní se situace změnila“. Novinář dále chválil, že „město funguje, obchody a restaurace jsou otevřené“. „Je zde topení, teplá voda a internet,“ dodal.

Odpor vůči ruským okupantům prý není vidět a v Mariupolu se usazují Rusové. Novinář také zmínil, že město potřebuje lidi, aby ekonomika zase začala fungovat.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev tento obraz života v Mariupolu odmítl a prohlásil, že reportáž vyvolala silně negativní reakci u mnoha německých odborníků a novinářů, které znal, včetně Körperových kolegů ze ZDF. Velvyslanec uvedl, že ukrajinská ambasáda okamžitě kontaktovala německou redakci, která uznala svou chybu a vyjádřila respekt k územní celistvosti Ukrajiny.

Nefunkční dveře a praskliny ve zdech

Ruský propagandistický obraz z posledních dvou let ukazuje nadšené rodiny, které dostaly nové zrekonstruované byty v okupovaném městě. Někteří obyvatelé Mariupolu si nicméně stěžují na řadu nedostatků, ukázal ve své reportáži ukrajinský novinář a bloger Denys Kazanskyj původem z Doněcku, kterého vyhnala už první ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014.

Obyvatelé Mariupolu se novináři svěřili, že se v jejich domech naplno neotevírají venkovní dveře a vnitřní dveře se naopak nedají dovřít. Na zdech se navíc objevily praskliny. Dokonalý „nový Mariupol“ je tak zjevně jen ruský obraz vytvořený pro média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Policie v LA hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 9 mminutami

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 37 mminutami

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
před 41 mminutami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 4 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...