Putin byl podle Kremlu v Mariupolu. „Vrací se na místo svých zločinů,“ reagoval Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Je to poprvé, co ruský prezident navštívil okupovaná území, která se loni v září rozhodl v rozporu s mezinárodním právem připojit k Rusku. Západní média připomínají, že Putin coby vrchní velitel ruských ozbrojených sil se tak dostal zatím nejblíže k frontě, kterou až dosud nikdy nenavštívil. Podle agentury TASS to byla Putinova první návštěva Donbasu, o který se bojuje od roku 2014.

Tiskové oddělení Kremlu o Putinově cestě informovalo v neděli ráno a návštěvu Mariupolu označilo za „pracovní cestu“, na které si ruský prezident prohlédl několik čtvrtí města, bavil se s místními obyvateli a také navštívil jednu rodinu v jejím domově. Podle prezidentova mluvčího šlo o spontánní rozhodnutí, které nebylo v plánu.

Po Mariupolu se Putin podle mluvčího Dmitrije Peskova přemisťoval v autě, které sám řídil, nedoprovázel jej žádný konvoj. V boji vážně poničeném Mariupolu, který měl před válkou téměř 450 tisíc obyvatel, si v doprovodu vicepremiéra Marata Chusnullina prohlédl i budovu filharmonie, která však nemá nic společného s místním divadlem. V něm po loňském náletu ruských sil zahynuly podle Kyjeva stovky lidí.

Ukrajinské úřady zřídily mariupolskou filharmonii v někdejším domě kultury jako protiváhu k budově filharmonie v Doněcku ovládnutém proruskými separatisty. V bojích téměř neutrpěla.

Podle původního záměru ruských okupantů se v ní měl konat soudní proces s ukrajinskými obránci Mariupolu. Soud se však nekonal, protože Putin přikázal zajaté vojáky z pluku Azov vyměnit za ukrajinského oligarchu Dmitrije Medvedčuka, uvedla na svém webu ruská redakce BBC.

Putin podle agentury TASS zavítal i do Rostova na Donu na jihozápadě Ruska, kde se setkal s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který velí ruským silám na Ukrajině.

Přikradl se jako zloděj, píše ukrajinské ministerstvo

„Zločinci se vždy vracejí na místo svých zločinů. Organizátor vražd tisíců mariupolských rodin přijel obdivovat ruiny a masové hroby,“ napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Putinovi zároveň vyčetl cynismus a to, že ho netrápí výčitky svědomí.

Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru napsalo, že se Putin přikradl do Mariupolu jako zloděj pod rouškou noci: je to bezpečnější a temnota mu také umožňuje zvýraznit to, co chce ukázat. Město, zcela zničené jeho armádou, a několik přeživších obyvatel udržuje daleko od zvědavých očí, napsalo ministerstvo.

Návštěva je podivná, upozornila média

Po několika hodinách od oznámení návštěvy se ve státních médiích objevilo video s Putinem v Mariupolu, které ale ukrajinská média označila za podivné, a vyjádřila o celé návštěvě pochybnosti. Podle serveru Vjorstka ale záběry skutečně zachycují sídliště Něvskij, které bylo dokončeno loni v říjnu.

Kanál NEXTA zveřejnil video, na kterém se údajně baví ruský prezident s obyvateli Mariupolu. „Lidé v Mariupolu děkují Putinovi za osvobození města. Je to nějaký druh trollingu?“ ptá se Nexta na svém twitterovém účtu.

Podle zpravodaje České televize Jana Šilhana je návštěva Vladimira Putina v okupovaném ukrajinském městě zpochybňována i mnohými západními médii. „Spekulují, jestli k návštěvě vůbec došlo, nebo jestli proběhla tak, jak ji oficiální ruské zdroje prezentují.“ Poukazují podle něj například na záběry, na kterých se Putin setkává s obyčejnými lidmi přímo v ulicích města. „To je věc, která není příliš v souladu s tou dlouho a pečlivě praktikovanou izolovaností ruského prezidenta,“ dodal. 

Běloruská opoziční novinářka Hana Ljubaková například upozornila na dopravu během údajné Putinovy návštěvy. „To je údajně Putin v okupovaném Mariupolu. Řídit sám auto, zatímco provoz nebyl blokován? Není divu, že všichni pochybují, že se to opravdu stalo,“ uvedla na Twitteru.

Reakce na zatykač?

V krymské metropoli Sevastopolu si Putin v sobotu prohlédl nově otevřenou školu umění a dětské volnočasové centrum. Skutečnost, že se ukázal právě na těchto místech, lze podle agentury AP vnímat jako snahu odpovědět na krok Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na něj v pátek vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území, a to i z Mariupolu, do Ruska.

K zatykači se Putin dosud nevyjádřil, ale jeho cestu lze podle agentury Reuters hodnotit jako demonstraci připravenosti pokračovat ve válce.

Cesta předcházela třídenní návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Rusku, která začíná v pondělí a bude první od vypuknutí války na Ukrajině. Podle AP se očekává, že čínský prezident poskytne Putinovi významnou diplomatickou podporu v jeho konfrontaci se Západem.

„Číně je vcelku naprosto jedno, zda fronta prochází o sto kilometrů více na západ či sto kilometrů na východ a čí vlajka vlaje nad Bachmutem. Pro Čínu je důležité, aby válka nevedla ke zhroucení nynějšího režimu v Rusku a nevedla k ustanovení prodemokratické a prozápadní vlády v Moskvě. Vzhledem k tomu, že je to zatím málo pravděpodobné, nemá pro Peking smysl podnikat nějaké rázné kroky,“ řekl BBC Alexandr Gabujev z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 19 mminutami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 3 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 3 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 5 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 7 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 8 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 9 hhodinami
Načítání...