Byl jsem zdravotníkem v Azovstalu, vzpomínal pro ČT Oleksandr Demčenko

12 minut
Rozhovor se zdravotníkem ukrajinských obránců Mariupolu
Zdroj: ČT24

„Byli jsme vyčerpaní, protože nejsme roboti, ale člověk musel dělat svoji práci, protože přiváželi další a další raněné. Na operačním sále jsme byli třeba třicet hodin v kuse,“ řekl v rozhovoru pro ČT Oleksandr Demčenko, který pracoval jako zdravotník v továrně Azovstal v Mariupolu.

V době, kdy Azovstal obklíčila a ostřelovala ruská vojska, se snažil Demčenko v provizorních podmínkách zachraňovat životy ukrajinských obránců. V květnu se pak stal ruským zajatcem. Po ukrajinsko-ruské výměně zajatců se dostal zpět ke svým blízkým. 

K obráncům Azovstalu přicestoval dobrovolně, vojáci ho tam spolu s dalšími dopravili vrtulníkem. Reportérovi ČT Michalu Kubalovi řekl, že jeho rozhodnutí jít pomoci obráncům – kteří už zhruba dva týdny čelili velké přesile – padlo rychle. „Pochopil jsem, že asi není moc lidí, kteří by v takových podmínkách chtěli pracovat,“ řekl Demčenko. Dodal však, že se tací našli a vytvořili tým zdravotnické pomoci. 

Skrývali se a pracovali v bunkru určeném původně pro 150 lidí, v němž ovšem byl někdy až dvojnásobný počet raněných.  

Vojenský kapitán lékařské služby Oleksandr Demčenko v rozhovoru pro ČT také popsal, jaké vybavení měli zdravotníci k dispozici. 

„Měli jsme operační světlo, s sebou jsme přivezli nějaké vybavení. Měli jsme dva operační stoly, jeden byl spíše polním lůžkem, druhý pak masážním lehátkem,“ řekl. Sterilní byly jen zdravotnické pomůcky v původním balení. Ne však samotné prostředí, ve kterém se operovalo.

K dispozici byly také dva plicní ventilátory či monitory životních funkcí, včetně jednoho přenosného. „Snažili jsme se pro chirurgy zajistit maximální pohodlí a bezpečnost. A také pro raněné vojáky.“ Dodal, že antibiotika měli k dispozici, panoval však velký nedostatek obvazového materiálu, protože bylo hodně raněných. 

Do ruského zajetí padl Demčenko 18. května. Spolu s dalšími byl převezen do Olenivky – na léta opuštěné místo – do dvoupodlažní budovy. Vděčný byl aspoň za to, že mohli chodit venku po pozemku u budovy „nadýchat se a podívat se na nebe“. 

Dodal také, že „neustále viděli nepřátelské letectvo, které dělalo nálety na pozice ukrajinských sil“.

Jídlo bylo třikrát denně. Ke snídani kaše nejasného původu, k obědu pak podobně tekutá strava plus tři malé kousky chleba. „Neustále jsme všichni cítili hlad.“

V rozhovoru zmínil, že zvláště po mohutné explozi v Olenivce už ztratil přehled, kolikrát se během pobytu v Azovstalu, a pak v ruském zajetí znovu narodil a kolikrát jeho život visel na vlásku. „Už to ani nepočítám.“ 

Později se při největší výměně – 250 osob – dostal zpět ke svým blízkým. O chystané výměně předem zajatci nevěděli. „Přišli k nám, přečetli příjmení, měli jsme pět minut na to sebrat si své věci a jít ven, kde byla prohlídka tělesná i našich věcí.“

Následoval transport nákladními automobily i letadlem. Při přesunech za velkého vedra museli chodit s hlavou sklopenou, měli zavázané oči a svázané ruce. Skupinky zajatců byly průběžně obměňovány, někdo byl doplněn, jiný z ní oddělen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 4 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 5 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 10 hhodinami
Načítání...