Olenivka

Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.

Koncem července uplynou dva roky od výbuchu ve věznici v ukrajinské Olenivce. Zemřelo tam tehdy 53 ukrajinských válečných zajatců a další desítky utrpěly zranění. Rusko tvrdilo, že zařízení zasáhla raketa HIMARS vypálená ukrajinskými vojáky, což ale Kyjev odmítl, a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že to neodpovídá jeho zjištění. Po dvou letech se někteří z přeživších rozhodli promluvit.

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) tvrdí, že v noci na čtvrtek provedla společně s námořnictvem „speciální operaci“ na poloostrově Krym, který od roku 2014 okupuje Rusko. Jednotky speciálních sil se vylodily na pobřeží a střetly se se silami okupantů, uvedla vojenská tajná služba na Telegramu. Oznámila rovněž, že ukrajinské jednotky zabily tři desítky okupantů a vyvěsily na Krymu ukrajinskou státní vlajku.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

„Byli jsme vyčerpaní, protože nejsme roboti, ale člověk musel dělat svoji práci, protože přiváželi další a další raněné. Na operačním sále jsme byli třeba třicet hodin v kuse,“ řekl v rozhovoru pro ČT Oleksandr Demčenko, který pracoval jako zdravotník v továrně Azovstal v Mariupolu.

Ukrajinské jednotky se na jihu země přibližují k strategickému městu Cherson, které od začátku letošní invaze ovládají ruské jednotky. Z něj by měli během pátku dorazit první odvlečení lidé do ruského Rostovského regionu. O „evakuaci“ kvůli postupu Ukrajinců požádala tamní dosazená kolaborantská správa, což je v rozporu s mezinárodním právem. V dalších týdnech ve městě očekávají vojenští experti zásadní a dlouhé boje. Za poslední měsíc podle tamních úřadů osvobodila ukrajinská armáda přes šest stovek vesnic, mnoho z nich právě na jihu.

Analýza videozáznamů a fotografií z Olenivky, satelitních snímků a práce forenzních a zbrojních expertů ukázala, že ruská verze úmrtí 53 ukrajinských válečných zajatců je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, konstatovala CNN.

Zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a OSN se zatím neúspěšně snaží získat přístup do Olenivky, kde minulý týden po explozi zemřely desítky ukrajinských zajatců. Ukrajinští představitelé tvrdí, že se snaží zjistit pravdu o explozi a obviňují Moskvu z toho, že věznici vyhodila do povětří. Podle Ruska bylo zařízení naopak zasaženo střelou HIMARS vypálenou ukrajinskými vojáky.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.