Ukrajina řeší desítky případů, kdy Rusové zabili zajaté vojáky

Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.

Drony ukrajinské armády zaznamenaly na východní frontě desítky takových případů. Jeden z nich se stal u obklíčeného ukrajinského zákopu ve směru na Pokrovsk v Doněcké oblasti.

Trojice obránců na videu skládá zbraně a s rukama za hlavou pokleká na zem, zcela viditelně se vzdává. O sekundy později leží na místě už jen tři těla bez života. „Pokud se váleční zajatci vzdají... Pokud prokáží, že se vzdávají, a nemají v rukou zbraně, pak je poprava bez soudu válečný zločin,“ upozornil generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin.

Vážné porušení úmluvy

Třetí Ženevská konvence z roku 1949 přitom stanovuje, že s válečnými zajatci se musí vždy nakládat lidsky. „Každý nezákonný čin nebo opomenutí se strany mocnosti, v jejíž moci jsou, které by měly za následek smrt nebo které by vážně ohrozily zdraví válečného zajatce, (...) jsou zakázány a považují se za vážné porušení této úmluvy,“ píše se v dokumentu.

Rusko je signatářem všech čtyř Ženevských úmluv, přesto se mezinárodní humanitární právo na vojenských školách ani nevyučuje.

Přes šedesát možných poprav

Úřad generálního prokurátora Ukrajiny aktuálně vyšetřuje 28 případů, ve kterých mělo být postříleno 62 ukrajinských vojáků.

Letos takové zločiny potvrdila i pozorovatelská mise OSN. „Mise rovněž zaznamenala věrohodná tvrzení o popravě nejméně 32 ukrajinských válečných zajatců ve dvanácti samostatných incidentech v období od prosince 2023 do února 2024. Je to výrazně víc než v kterémkoli předchozím období,“ konstatuje OSN.

Mise zaznamenala násilí při zajímání ruských vojáků i na ukrajinské straně, nikoliv ale střílení vzdávajících se, kterých od zahájení invaze v Kurské oblasti padlo do zajetí nejméně šest set.

V několika případech dokonce ukrajinská rozvědka zachytila přímé rozkazy ruských velitelů pozabíjet zajatce. K tomu došlo i před pár týdny v Robotyne, kde postříleli dvojici vojáků ležících tváří k zemi.

„Hlavním cílem je přesvědčit ruské vojáky, že vzdát se ukrajinským silám je velmi nebezpečné. Že je ukrajinští vojáci je zabijí, stejně jako Rusové zabíjejí ukrajinské válečné zajatce. To je nutí, aby se nevzdávali, ale šli dopředu a na smrt,“ říká Petro Jacenko z Ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce.

Zatím nejhorší incident násilné smrti ukrajinských zajatců se odehrál v červenci 2022 v ruském sběrném táboře v Olenivce. Nejspíš výbuch nastražené nálože jich usmrtil až šedesát dva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...