Ukrajina řeší desítky případů, kdy Rusové zabili zajaté vojáky

Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.

Drony ukrajinské armády zaznamenaly na východní frontě desítky takových případů. Jeden z nich se stal u obklíčeného ukrajinského zákopu ve směru na Pokrovsk v Doněcké oblasti.

Trojice obránců na videu skládá zbraně a s rukama za hlavou pokleká na zem, zcela viditelně se vzdává. O sekundy později leží na místě už jen tři těla bez života. „Pokud se váleční zajatci vzdají... Pokud prokáží, že se vzdávají, a nemají v rukou zbraně, pak je poprava bez soudu válečný zločin,“ upozornil generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin.

Vážné porušení úmluvy

Třetí Ženevská konvence z roku 1949 přitom stanovuje, že s válečnými zajatci se musí vždy nakládat lidsky. „Každý nezákonný čin nebo opomenutí se strany mocnosti, v jejíž moci jsou, které by měly za následek smrt nebo které by vážně ohrozily zdraví válečného zajatce, (...) jsou zakázány a považují se za vážné porušení této úmluvy,“ píše se v dokumentu.

Rusko je signatářem všech čtyř Ženevských úmluv, přesto se mezinárodní humanitární právo na vojenských školách ani nevyučuje.

Přes šedesát možných poprav

Úřad generálního prokurátora Ukrajiny aktuálně vyšetřuje 28 případů, ve kterých mělo být postříleno 62 ukrajinských vojáků.

Letos takové zločiny potvrdila i pozorovatelská mise OSN. „Mise rovněž zaznamenala věrohodná tvrzení o popravě nejméně 32 ukrajinských válečných zajatců ve dvanácti samostatných incidentech v období od prosince 2023 do února 2024. Je to výrazně víc než v kterémkoli předchozím období,“ konstatuje OSN.

Mise zaznamenala násilí při zajímání ruských vojáků i na ukrajinské straně, nikoliv ale střílení vzdávajících se, kterých od zahájení invaze v Kurské oblasti padlo do zajetí nejméně šest set.

V několika případech dokonce ukrajinská rozvědka zachytila přímé rozkazy ruských velitelů pozabíjet zajatce. K tomu došlo i před pár týdny v Robotyne, kde postříleli dvojici vojáků ležících tváří k zemi.

„Hlavním cílem je přesvědčit ruské vojáky, že vzdát se ukrajinským silám je velmi nebezpečné. Že je ukrajinští vojáci je zabijí, stejně jako Rusové zabíjejí ukrajinské válečné zajatce. To je nutí, aby se nevzdávali, ale šli dopředu a na smrt,“ říká Petro Jacenko z Ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce.

Zatím nejhorší incident násilné smrti ukrajinských zajatců se odehrál v červenci 2022 v ruském sběrném táboře v Olenivce. Nejspíš výbuch nastražené nálože jich usmrtil až šedesát dva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 8 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 10 hhodinami
Načítání...