Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.
Ukrajina řeší desítky případů, kdy Rusové zabili zajaté vojáky
Drony ukrajinské armády zaznamenaly na východní frontě desítky takových případů. Jeden z nich se stal u obklíčeného ukrajinského zákopu ve směru na Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Trojice obránců na videu skládá zbraně a s rukama za hlavou pokleká na zem, zcela viditelně se vzdává. O sekundy později leží na místě už jen tři těla bez života. „Pokud se váleční zajatci vzdají... Pokud prokáží, že se vzdávají, a nemají v rukou zbraně, pak je poprava bez soudu válečný zločin,“ upozornil generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin.
Vážné porušení úmluvy
Třetí Ženevská konvence z roku 1949 přitom stanovuje, že s válečnými zajatci se musí vždy nakládat lidsky. „Každý nezákonný čin nebo opomenutí se strany mocnosti, v jejíž moci jsou, které by měly za následek smrt nebo které by vážně ohrozily zdraví válečného zajatce, (...) jsou zakázány a považují se za vážné porušení této úmluvy,“ píše se v dokumentu.
Rusko je signatářem všech čtyř Ženevských úmluv, přesto se mezinárodní humanitární právo na vojenských školách ani nevyučuje.
Přes šedesát možných poprav
Úřad generálního prokurátora Ukrajiny aktuálně vyšetřuje 28 případů, ve kterých mělo být postříleno 62 ukrajinských vojáků.
Letos takové zločiny potvrdila i pozorovatelská mise OSN. „Mise rovněž zaznamenala věrohodná tvrzení o popravě nejméně 32 ukrajinských válečných zajatců ve dvanácti samostatných incidentech v období od prosince 2023 do února 2024. Je to výrazně víc než v kterémkoli předchozím období,“ konstatuje OSN.
Mise zaznamenala násilí při zajímání ruských vojáků i na ukrajinské straně, nikoliv ale střílení vzdávajících se, kterých od zahájení invaze v Kurské oblasti padlo do zajetí nejméně šest set.
V několika případech dokonce ukrajinská rozvědka zachytila přímé rozkazy ruských velitelů pozabíjet zajatce. K tomu došlo i před pár týdny v Robotyne, kde postříleli dvojici vojáků ležících tváří k zemi.
„Hlavním cílem je přesvědčit ruské vojáky, že vzdát se ukrajinským silám je velmi nebezpečné. Že je ukrajinští vojáci je zabijí, stejně jako Rusové zabíjejí ukrajinské válečné zajatce. To je nutí, aby se nevzdávali, ale šli dopředu a na smrt,“ říká Petro Jacenko z Ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce.
Zatím nejhorší incident násilné smrti ukrajinských zajatců se odehrál v červenci 2022 v ruském sběrném táboře v Olenivce. Nejspíš výbuch nastražené nálože jich usmrtil až šedesát dva.
