Zajatec

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.

Ve vynášení a vykonávání rozsudků smrti nad německými válečnými zločinci a jejich kolaboranty byla československá justice po konci druhé světové války ta nejpřísnější v Evropě, míní historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jan Zumr. Vyšetřovatele mnohdy neobměkčilo ani poskytnutí informací o dosud neodhalených pachatelích. Československo bylo v trestání nacistických pachatelů aktivní i v době, kdy ve státech západní Evropy toto úsilí již ochabovalo.

Spojené státy a Rusko si v Abú Dhabí vyměnily dva vězně. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že je to další známka budování vzájemné důvěry v době, kdy obě jaderné mocnosti jednají o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války, kterou Moskva zahájila svou plošnou invazí před více než třemi lety.

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.

Kyjev zveřejnil záběry s muži mluvícími korejsky, kteří jsou podle něj zajatými severokorejskými vojáky. Podle něj to dokazuje přímé zapojení Severní Korey do rusko-ukrajinské války. Jihokorejské tajné služby uvedly, že ruské velení už přišlo o tři tisíce severokorejských vojáků. Pchjongjang jich vyslal na pomoc Moskvě mezi deseti a dvanácti tisíci.

Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.

Desítky tisíc Čechoslováků se za 1. světové války dostaly jako zajatci do Střední Asie a zemřely tam. Badatelé nedávno objevili jedno z míst, kde jsou jejich ostatky uložené. Náhrobek se nachází na zahradě soukromého domu a jeho majitelé o něj celé století pečovali.

Desítky státníků o víkendu hledají ve Švýcarsku společnou vizi, jak se dobrat ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Na summit se vypravila i čtyřiatřicetiletá Ukrajinka Svitlana Bilousová. Světu chce říct o svém manželovi, který je pohřešovaný po bojích na frontě, a orodovat u světových lídrů, aby víc zatlačili na Moskvu. V ruském zajetí zůstávají podle Kyjeva tisíce Ukrajinců, a to i z řad civilistů.

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

Uplynul měsíc od chvíle, kdy se na internetu začalo šířit video s vraždou ukrajinského zajatce Oleksandra Matsievského. Voják vzdorující tváří v tvář ruské zbrani se stal jedním ze symbolů pokračujícího ukrajinského odporu. Do jeho rodného města Nižyn v Černihivské oblasti nyní zavítal štáb České televize. Podle velitele jednotky, v níž Matsievskyj působil, dobrovolník pomáhal v bojích u Bachmutu či Soledaru zařídit elektřinu. Do zajetí padl loni v prosinci v zákopech na Donbasu.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině mohou zavolat na speciální ukrajinskou linku a oznámit, že již nechtějí bojovat. Speciální call centrum zřídilo ministerstvo obrany a funguje čtyřiadvacet hodin denně. Od loňského března se Kyjevu dobrovolně vydalo deset tisíc ruských vojáků.