Výměny zajatců mezi Moskvou a Kyjevem pomáhá sjednat Abú Dhabí. Domů se již vrátilo přes 2800 Ukrajinců

7 minut
Horizont ČT24: Historie výměn ruských a ukrajinských zajatců
Zdroj: ČT24

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

Mezi ukrajinskými bojovníky, kteří se vrátili na domovskou půdu, jsou tváře vojáků z Hadího ostrova nebo mariupolských oceláren Azovstal. Mnozí z nich strávili v ruském zajetí téměř dva roky. „Vrátilo se 230 obránců Ukrajiny. Jsou mezi nimi pohraničníci, policisté, příslušníci Národní gardy i ozbrojených sil, ale také obránci jaderné elektrárny Černobyl,“ řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Zatím největší výměna zajatců od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 je v pořadí už 49. případem, kdy si Kyjev s Moskvou předaly zadržené vojáky. Prostředníkem výměny byly, podobně jako v dřívějších případech, Spojené arabské emiráty, které udržují silné vztahy jak s Ruskem, tak i se Západem.

Ukrajinská strana uvádí, že bez pravidelné komunikace s Moskvou by ale k procesu docházet nemohlo. Obě země popisují jednání o zajatcích jako velice komplikovaná.

Ukrajinci hovoří o mučení v zajetí

Většina propuštěných Ukrajinců podle vyšetřovací komise OSN popisuje v rámci svého zajetí nějakou formu mučení. Jednou z tváří zacházení v ruském žaláři se stal Mychajlo Dianov, který je jedním z obránců města Mariupol. Voják si po půlročním věznění v Rusku přivezl trvalé fyzické i psychické následky.

Nejde však jen o muže. Rusové pět měsíců věznili i zdravotnici Tetjanu Vasylčenkovou, která působila v ocelárnách Azovstal. „V jedné cele nás bylo dvacet až 27 žen. Jídla jsme dostávaly jen tolik, abychom přežily,“ popsala podmínky v zajetí zdravotnice.

OSN registruje podobná tvrzení i z ruské strany, byť v menším měřítku. Před koncem roku 2023 dostala média možnost nahlédnout do ukrajinského zajateckého tábora pro ruské vojáky. Zajatci tam vyrábějí nábytek, vaří si a mohou praktikovat víru. Ukrajinští pozorovatelé často podotýkají, že je podle nich lepší skončit v zajetí Kyjeva, než zůstávat v ruských vojenských řadách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 34 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...