Výměny zajatců mezi Moskvou a Kyjevem pomáhá sjednat Abú Dhabí. Domů se již vrátilo přes 2800 Ukrajinců

Nahrávám video
Horizont ČT24: Historie výměn ruských a ukrajinských zajatců
Zdroj: ČT24

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

Mezi ukrajinskými bojovníky, kteří se vrátili na domovskou půdu, jsou tváře vojáků z Hadího ostrova nebo mariupolských oceláren Azovstal. Mnozí z nich strávili v ruském zajetí téměř dva roky. „Vrátilo se 230 obránců Ukrajiny. Jsou mezi nimi pohraničníci, policisté, příslušníci Národní gardy i ozbrojených sil, ale také obránci jaderné elektrárny Černobyl,“ řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Zatím největší výměna zajatců od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 je v pořadí už 49. případem, kdy si Kyjev s Moskvou předaly zadržené vojáky. Prostředníkem výměny byly, podobně jako v dřívějších případech, Spojené arabské emiráty, které udržují silné vztahy jak s Ruskem, tak i se Západem.

Ukrajinská strana uvádí, že bez pravidelné komunikace s Moskvou by ale k procesu docházet nemohlo. Obě země popisují jednání o zajatcích jako velice komplikovaná.

Ukrajinci hovoří o mučení v zajetí

Většina propuštěných Ukrajinců podle vyšetřovací komise OSN popisuje v rámci svého zajetí nějakou formu mučení. Jednou z tváří zacházení v ruském žaláři se stal Mychajlo Dianov, který je jedním z obránců města Mariupol. Voják si po půlročním věznění v Rusku přivezl trvalé fyzické i psychické následky.

Nejde však jen o muže. Rusové pět měsíců věznili i zdravotnici Tetjanu Vasylčenkovou, která působila v ocelárnách Azovstal. „V jedné cele nás bylo dvacet až 27 žen. Jídla jsme dostávaly jen tolik, abychom přežily,“ popsala podmínky v zajetí zdravotnice.

OSN registruje podobná tvrzení i z ruské strany, byť v menším měřítku. Před koncem roku 2023 dostala média možnost nahlédnout do ukrajinského zajateckého tábora pro ruské vojáky. Zajatci tam vyrábějí nábytek, vaří si a mohou praktikovat víru. Ukrajinští pozorovatelé často podotýkají, že je podle nich lepší skončit v zajetí Kyjeva, než zůstávat v ruských vojenských řadách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka.
08:46Aktualizovánopřed 8 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 2 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 3 hhodinami
Načítání...