Výměny zajatců mezi Moskvou a Kyjevem pomáhá sjednat Abú Dhabí. Domů se již vrátilo přes 2800 Ukrajinců

7 minut
Horizont ČT24: Historie výměn ruských a ukrajinských zajatců
Zdroj: ČT24

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

Mezi ukrajinskými bojovníky, kteří se vrátili na domovskou půdu, jsou tváře vojáků z Hadího ostrova nebo mariupolských oceláren Azovstal. Mnozí z nich strávili v ruském zajetí téměř dva roky. „Vrátilo se 230 obránců Ukrajiny. Jsou mezi nimi pohraničníci, policisté, příslušníci Národní gardy i ozbrojených sil, ale také obránci jaderné elektrárny Černobyl,“ řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Zatím největší výměna zajatců od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 je v pořadí už 49. případem, kdy si Kyjev s Moskvou předaly zadržené vojáky. Prostředníkem výměny byly, podobně jako v dřívějších případech, Spojené arabské emiráty, které udržují silné vztahy jak s Ruskem, tak i se Západem.

Ukrajinská strana uvádí, že bez pravidelné komunikace s Moskvou by ale k procesu docházet nemohlo. Obě země popisují jednání o zajatcích jako velice komplikovaná.

Ukrajinci hovoří o mučení v zajetí

Většina propuštěných Ukrajinců podle vyšetřovací komise OSN popisuje v rámci svého zajetí nějakou formu mučení. Jednou z tváří zacházení v ruském žaláři se stal Mychajlo Dianov, který je jedním z obránců města Mariupol. Voják si po půlročním věznění v Rusku přivezl trvalé fyzické i psychické následky.

Nejde však jen o muže. Rusové pět měsíců věznili i zdravotnici Tetjanu Vasylčenkovou, která působila v ocelárnách Azovstal. „V jedné cele nás bylo dvacet až 27 žen. Jídla jsme dostávaly jen tolik, abychom přežily,“ popsala podmínky v zajetí zdravotnice.

OSN registruje podobná tvrzení i z ruské strany, byť v menším měřítku. Před koncem roku 2023 dostala média možnost nahlédnout do ukrajinského zajateckého tábora pro ruské vojáky. Zajatci tam vyrábějí nábytek, vaří si a mohou praktikovat víru. Ukrajinští pozorovatelé často podotýkají, že je podle nich lepší skončit v zajetí Kyjeva, než zůstávat v ruských vojenských řadách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět slaví příchod roku 2026, ohňostroje už zazářily nad Sydney

Ve světě začaly oslavy příchodu nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati, o patnáct minut později jej následovaly Chathamské ostrovy v jihozápadní části Tichého oceánu. Ve 12:00 začal slavit Nový Zéland s ostrovními státy Samoa a Tonga, o hodinu později pak ostrov Fidži v Oceánii. Ve 14:00 se přidala Austrálie. Úderem 16:00 vstoupily do nového roku Japonsko, Severní a Jižní Korea, části Ruska nebo Východní Timor a tichomořský ostrov Palau.
12:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Finsko zadrželo loď plující z Ruska kvůli poškození podmořského kabelu

Finské úřady ve středu zadržely a prohledaly nákladní loď Fitburg, která je podezřelá z poškození podmořského kabelu v Baltském moři spojujícího Helsinky a Tallin. Finská policie to oznámila dle Reuters na tiskové konferenci. Loď plula pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, uvedl mluvčí policie. Podle údajů MarineTraffic vyplula z ruského Petrohradu a směřovala do izraelské Haify. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlaky opět jezdí tunelem pod Lamanšským průlivem v obou směrech

Železniční doprava v tunelu pod Lamanšským průlivem byla obnovena v obou směrech, oznámila na svém webu železniční společnost Eurostar. Výpadek proudu v tunelu zastavil v úterý na několik hodin vlakové spoje mezi Londýnem a evropskou pevninou. Společnost Getlink, která je provozovatelem tunelu, podle agentury AFP uvedla, že se problém s elektřinou podařilo v noci vyřešit.
před 6 hhodinami

Rusko při útoku na Oděskou oblast zranilo šest lidí včetně dětí

Ruské vzdušné útoky na Oděskou oblast zranily šest lidí včetně tří dětí, přičemž část Oděsy zůstala bez elektřiny, tepla a vody. S odvoláním na místní činitele to napsal server Ukrajinska pravda, podle něhož Rusové útočili na civilní a energetickou infrastrukturu. Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 101 z celkových 127 dronů, které Rusové na zemi v noci vyslali, dalších dvacet bezpilotních letounů podle něj zasáhlo jedenáct míst.
před 7 hhodinami

Thajsko propustilo osmnáct kambodžských vojáků zadržovaných od července

Thajsko ve středu propustilo osmnáct kambodžských vojáků, které zadržovalo od letošního července, informovaly podle agentury Reuters kambodžské úřady. Po sérii přeshraničních bojů panuje mezi oběma zeměmi od uplynulé soboty nový klid zbraní.
před 10 hhodinami

Malajsie přitvrdila, v detenci zemřely stovky migrantů

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.
před 11 hhodinami

USA podle prezidenta Kolumbie bombardovaly továrnu ve Venezuele

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v noci na středu SEČ na síti X uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Agentura AFP poznamenala, že z Petrova sdělení není jasné, zda jde o stejné místo amerického dronového úderu ve Venezuele, o kterém bez upřesnění v posledních dnech hovořil prezident USA Donald Trump.
03:57Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...