Abú Dhabí

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.

Letecká společnost Emirates začne ve čtvrtek podle premiéra Andreje Babiše (ANO) létat z Dubaje do Prahy a každý den tak přepraví do Česka 615 lidí, kteří uvázli na Blízkém východě kvůli válečnému konfliktu. Společnost Emirates se ale zatím odmítla k tvrzení premiéra vyjadřovat. V Praze dosud přistálo devět letadel přibližně s tisícovkou lidí. Další dva stroje společnosti Smartwings z Ománu měly přistát během středečního večera, jedno z Dubaje v noci na čtvrtek.

Zrušené zájezdy a dovolené do Spojených arabských emirátů (SAE) kvůli konfliktu na Blízkém východě se týkají čtyř až pěti tisíc cestujících z Česka. Informoval o tom místopředseda Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jan Papež. Zároveň ujistil, že lidé, kteří uvázli v SAE a cestovali s cestovními kancelářemi (CK), jsou zabezpečení, mají kde bydlet i co jíst. Pobyty se většinou prodloužily.

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.

Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Za téměř čtyři roky obrany proti ruské agresi padlo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, velký počet jich je pohřešován. Řekl to v rozhovoru s televizí France 2. Odhady západních odborníků o počtu padlých Ukrajinců ve válce vyvolané Ruskem jsou o poznání vyšší.

V Abú Dhabí skončila středeční část jednání ve formátu USA–Ukrajina–Rusko o ruské válce na Ukrajině, která budou pokračovat i ve čtvrtek, uvedly agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov označil rokování za produktivní a zaměřená na konkrétní kroky. Podle amerického ministra zahraničí Marka Rubia k dojednání zůstávají ty nejobtížnější otázky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že se brzy uskuteční výměna zajatců.

Pokud Moskva zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev přestane s útoky na ruskou energetiku, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským vůdcem, pozval na oplátku Vladimira Putina do Kyjeva. Datum a místo dalšího kola třístranných rozhovorů o americkém plánu na ukončení války, které je naplánované na neděli v Abú Dhabí, se podle Zelenského ještě mohou změnit.

V jednáních s Ruskem v Abú Dhabí nastal pokrok, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ohledně dosud sporných územních otázek i okupované Záporožské jaderné elektrárny. V úterý zveřejněném rozhovoru s deníkem Jevropejska pravda to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Chystaný mírový plán podle něj podepíše Ukrajina se Spojenými státy a samostatně Spojené státy s Ruskem.

Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

Třístranná jednání zástupců USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině, která se v pátek a v sobotu konala v Abú Dhabí, by mohla pokračovat příští týden, Ukrajina je k tomu připravena, sdělil po skončení druhého dne rozhovorů ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory označil za konstruktivní. Vyjednávači se vrátí do Spojených arabských emirátů k dalšímu kolu jednání v neděli 1. února, píše agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. Anonymní zdroje se shodují v tom, že v citlivých územních otázkách jednání nijak nepokročila.

V Abú Dhabí skončilo v pátek večer první kolo rozhovorů mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska, jednání mají pokračovat v sobotu, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jde o první třístranné rozhovory s cílem projednat plán na ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Téměř čtyři roky po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu zůstává klíčovou otázka území. Moskva požaduje okupovaná území i části Donbasu, které se invazním silám stále brání. Jedná se asi o dvacet procent Doněcké oblasti. Pro Ukrajince jde ale o nepřekročitelnou linii.

Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.

Generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga ve funkci vyslance na Ukrajině nejspíše vystřídá náměstek ministra obrany bez zkušeností s diplomacií Daniel Driscoll. Ten již stihl navštívit Kyjev a předat prezidentovi Volodymyru Zelenskému americko-ruský plán na ukončení ruské války na Ukrajině. Driscoll chce coby důvěrník Donalda Trumpa pomoci šéfovi Bílého domu v dosažení jeho cílů. Ukrajinu chválí za její výrobu dronů.

Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), jejímž účelem je mimo jiné i zabraňovat nucené práci. Na konferenci o energetice v Abú Dhabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Před dopady směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods.

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.