Obránci Azovstalu dostali příkaz zastavit boje, uvedl velitel pluku Azov

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Vladimir Putin už dostal od ministra obrany hlášení o dobytí oceláren.

„Těžce raněným se dostalo potřebné pomoci, podařilo se je evakuovat s jejich pozdější výměnou na území pod kontrolou Ukrajiny,“ řekl podplukovník Prokopenko.

„Pokud jde o zemřelé hrdiny, tak proces pokračuje,“ sdělil velitel pluku Azov, jehož členové po dlouhé týdny bránili ocelárny, k převozu těl padlých. „Doufám, že příbuzní a celá Ukrajina budou moci v nejbližší době svým vojákům prokázat čest a pohřbít je,“ uvedl.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dříve během dne tvrdil, že se již vzdalo přes devatenáct set obránců mariupolských oceláren, které byly poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu.

Večer však již Šojgu údajně podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“, píše ruská agentura Interfax. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami.

Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov podle Interfaxu oznámil, že velitele pluku Azov odvezli z oceláren ve speciálním obrněném automobilu, aby jej ochránili před údajnou nenávistí obyvatel města. Podle mluvčího se od 16. května vzdalo 2439 obklíčených ukrajinských vojáků. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl. Informace ale nelze nezávisle ověřit.

Rozdílná tvrzení

Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že zranění vojáci byli převezeni do nemocnice a zbytek skončil v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou Moskvou podporovaní separatisté.

Ruská média ale začátkem tohoto týdne přinesla zatím neověřené informace, že někteří z vojáků byli převezeni na ruské území a jsou drženi ve věznicích ve městech Taganrog a Rostov na Donu v Rostovské oblasti, připomněl ve čtvrtek nestátní ruský web Meduza. Napsal také, že ruští představitelé zpochybňují možnost výměny vojáků z Azovstalu a místo toho mluví o potřebě soudních tribunálů či dokonce o trestu smrti pro evakuované. 

Generální štáb ukrajinské armády již v noci na úterý sdělil, že vojáci v Mariupolu „splnili svoji misi“ a že vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu.

Další osud obránců je nejistý

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové jsou Mariupol a Azovstal symboly protiruského vzdoru. To, že obránci metalurgický komplex postupně opouští, ale nyní velký strategický význam nemá. Dříve na sebe sice vázali část invazních sil, které mohly být nasazeny například v Záporoží, ale v současnosti jejich odchod neznamená velkou změnu.

Další osud bojovníků z Azovstalu, kteří se dostávají na ruské území, je nejistý. Procházková tvrdí, že v minulých Ruskem rozpoutaných konfliktech fungovaly mezi vojáky na střední úrovni velení dohody o výměně zajatců. „Teď je určitý i mediální zmatek, protože ruští politici a poslanci říkají, že k žádné výměně nedojde, že ti ukrajinští vojáci, oni je nazývají ‚náckové, nacionalisti', budou souzeni a dostanou doživotí,“ potvrzuje redaktorka.

15 minut
Procházková komentuje kapitulaci vojáků v Azovstalu
Zdroj: ČT24

Naopak ukrajinští představitelé se nijak nevyjadřují. Co je obsahem případné dohody proto není známé. „Ruská média ty vojáky ponižují, vysmívají se jim. To si myslím, že úplně není v tradicích dohod mezi vojáky,“ komentuje Procházková.

Civilisté, kteří se z Mariupolu evakuovali do Ruska a následně se dostali zpět na Ukrajinu, například přes Bělorusko, vypráví o tom, že procházeli pečlivými kontrolami. „Zjišťovalo se, jestli nemají něco společného s dobrovolnickými oddíly, jestli to nejsou aktivisté, jestli nebojovali, jestli se nepodíleli na zásobování fronty. A tito lidé jsou velmi často ve vazbě,“ říká redaktorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení,
07:31AktualizovánoPrávě teď

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 5 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 5 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 13 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 13 hhodinami
Načítání...