Objevují se detaily masakru v Olenivce. Ruskému embargu navzdory

Zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a OSN se zatím neúspěšně snaží získat přístup do Olenivky, kde minulý týden po explozi zemřely desítky ukrajinských zajatců. Ukrajinští představitelé tvrdí, že se snaží zjistit pravdu o explozi a obviňují Moskvu z toho, že věznici vyhodila do povětří. Podle Ruska bylo zařízení naopak zasaženo střelou HIMARS vypálenou ukrajinskými vojáky.

Rusko a proruští separatisté minulý týden v pátek oznámili, že ve věznici v Olenivce zahynulo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 75 jich bylo zraněno. Z úderu na věznici se Kyjev a Moskva viní navzájem. 

Ukrajina mezitím požádala OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže o pomoc při vyšetřování útoku a o bližší informace o stavu zraněných. Podle urajinského ombudsmana Dmytra Lubince ale OSN nereaguje na jeho žádosti o informace ohledně Olenivky. „Oficiálně posílám dopisy a žádosti. Učinil jsem tak hned první den, hned po tragédii. A osobně jsem nedostal žádný adekvátní signál, ani oficiální,“ řekl Lubinec.

Naopak s Červeným křížem je podle něj Ukrajina v kontaktu. Mluvčí MVČK Oleksandr Vlasenko agentuře AP řekl, že organizace v současné době vyjednává s Ruskem přístup do Olenivky, kde chce vidět všechny zadržované, ujistit se, že zraněným se dostává řádné lékařské péče, a prohlédnout těla mrtvých.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo v prohlášení, že na místo byli pozváni zástupci OSN i MVČK. Červený kříž to však popřel. „Dosud jsme neobdrželi žádné oficiální povolení k návštěvě místa nebo válečných zajatců postižených útokem a naše nabídka materiální pomoci nebyla doposud přijata,“ uvedla organizace v prohlášení.

Ukrajinský ombudsman se také pokouší navázat přímé spojení s ruskou veřejnou ochránkyní práv, aby mohli společně navštívit Olenivku, která se nachází v proruskými separatisty ovládané části Doněcké oblasti. Agentuře AP ale řekl, že se zatím nedočkal odpovědi.

Lubinec uvedl, že Moskva přislíbila vrátit těla zemřelých zajatců. Má k tomu však dojít až po ukončení ruského vyšetřování na místě. „Zatím jsme nedostali odpověď, která by objasnila, jak dlouho bude vyšetřování trvat, ale čekáme,“ řekl.

V Olenivce byli vězněni vojáci z pluku Azov

Ruští představitelé v sobotu vydali seznam ukrajinských vojáků, kteří byli podle nich při útoku zabiti nebo zraněni. Ukrajinci ale tvrdí, že tento seznam nemohli ověřit. V Olenivce byli podle dostupných informací drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.

Podle bývalého velitele pluku Maksyma Zhorina není seznam úplný. „Existují částečné seznamy, které byly zveřejněny. Ale můžeme také s jistotou říci, že to nejsou úplné seznamy,“ řekl bývalý velitel s tím, že jasná není ani identita zemřelých zajatců.

Červený kříž měl zajatce navštěvovat, ve věznici byli jeho zástupci ale jen jednou

Olena Tolkačovová, která má na starosti podpůrné služby pluku Azov, získala dosud jen málo informací o osudu zajatých vojáků. „Podle podmínek (stažení z Mariupolu) měl Mezinárodní výbor Červeného kříže navštěvovat naše válečné zajatce každý týden a kontrolovat jejich stav. Měli poskytnout kontakt s příbuznými,“ uvedla Tolkačovová, která se domnívá, že MVČK navštívil vězení pouze jednou.

„Velmi dobře si pamatuji, jak při odchodu z Azovstalu MVČK a OSN hovořily o tom, že jsou připraveny převzít odpovědnost, že jsou připraveny monitorovat podmínky zadržování. Ale za celou tu dobu bylo Červenému kříži umožněno navštívit Olenivku jen jednou, a to hned první den, kdy se z Azovstalu stahovali,“ poznamenal Zhorin.

Podle Tolkačovové je její oddělení s Mezinárodním výborem Červeného kříže v kontaktu a snaží se získat informace o obětech úderu v Olenivce. „Nedávají konkrétní odpovědi. Nedokážou nám vysvětlit, proč se tam nemohou dostat,“ tvrdí. Dodala, že příbuzní vojáků se zoufale snaží zjistit, co se stalo s jejich blízkými.

Podle Vlasenka jsou vyjednávání s Rusy choulostivá. „Každý únik informací může být škodlivý. O našich akcích informujeme až poté, co se uskutečnily,“ dodal.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil pluk Azov za teroristickou organizaci, což by podle AP mohlo vést k obvinění některých zajatých bojovníků z terorismu. Podle Tolkačovové se nachází v ruském zajetí až tisíc příslušníků pluku Azov a útok v Olenivce vyvolal obavy, že nikdo nemůže zaručit jejich bezpečnost. „Jednoduše byli vyhozeni do povětří. Nestačí tato veřejná poprava (…), aby svět pochopil, že jsou ve smrtelném nebezpečí?“ ptá se Tolkačovová.

Ve středu pak ukrajinský přezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že dění v Olenivce má být argumentem pro to, aby bylo Rusko uznáno jako teroristický stát.

Satelitní snímky věznice v Olenivce před výbuchem (nahoře) a po výbuchu (dole)
Zdroj: Maxar Technologies/Handout via REUTERS

Podle Ruska zasáhla věznici střela HIMARS. Podle Ukrajiny explodovala zevnitř

Ukrajina s Ruskem se z exploze v Olenivce vzájemně obviňují. Moskva tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla místo z raketového systému HIMARS, který jí dodaly Spojené státy. Do Olenivky vyslala členy vyšetřovacího výboru, tedy kriminální ústředny, která se v Rusku zabývá závažnými zločiny. Ruská státní agentura RIA Novosti mezitím napsala, že se na místě našly úlomky raket HIMARS.

Kyjev úder na zařízení popřel, a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly ony, aby zakryly mučení a popravy vězňů. „Na základě analýzy fotografií a videozáznamů, ke kterým máme přístup, můžeme říci, že šlo o výbuch zevnitř té budovy,“ uvedl Lubinec. Snímky z místa podle něj ukazují poškození jen jedné budovy, přičemž exploze nerozbila všechna okna. To by nebylo možné, pokud by byl komplex ostřelován, tvrdí ombudsman.

Podle ukrajinského generálního prokurátora Andrije Kostina byl výbuch způsoben zřejmě termobarickými zbraněmi. „Předběžné závěry našich mezinárodních expertů naznačují, že způsobem zabití byla termobarická zbraň. (…) To znamená, že to rozhodně nebyla raketová střelba – jsou o tom přesvědčeni,“ řekl. „To potvrzují i informace, které v současné době zpracovávají orgány přípravného řízení pod procesním vedením státních zástupců generální prokuratury,“ doplnil.

Ani Zhorin nevěří, že šlo o raketový útok na zařízení. „S největší pravděpodobností byla budova vyhozena do povětří předem připravenými prostředky. Určitě to nebyl raketový úder. Nyní i satelitní snímky jasně ukazují, že nejsou žádné stopy po ,příletu‘ a dělostřeleckém zásahu objektu. Podle toho, jak vypadá poškození budovy, je jasné, že byla vyhozena do povětří zevnitř,“ domnívá se bývalý velitel pluku. 

Události v Olenivce tak začal vyšetřovat i pluk Azov, snaží se vypátrat totožnost všech, kteří v něm sehráli nějakou roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že Kyjev nechce jednat

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu obvinil Kyjev, že je to to on, kdo sabotuje mírová vyjednávání. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU. Informace nelze nezávisle ověřit.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Oděské oblasti jsou po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 4 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.
před 6 hhodinami
Načítání...