Z Azovstalu už evakuovali téměř všechny, uvedl Zelenskyj. Rusko tvrdí, že kontroluje celý Mariupol

7 minut
Události: Evakuace Azovstalu
Zdroj: ČT24

Z mariupolských oceláren Azovstal už byli evakuováni všichni civilisté a také téměř všichni ukrajinští vojáci, kteří komplex bránili. Podle ukrajinských médií to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Obránci komplexu, který zůstal poslední baštou odporu v Rusy dobytém Mariupolu, dostali v pátek rozkaz ukončit boje. Rusko později prohlásilo, že už kontroluje celý Mariupol. Ruské síly se podle Kyjeva chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc. Zelenskyj také řekl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí k vývozu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„K dnešnímu dni (k pátku – pozn. red.) byli vyvedeni všichni civilisté – ti, kteří byli zablokováni v podniku (Azovstal). Evakuace všech ostatních civilistů, kteří se nacházeli v blízkosti závodu nebo v jiných částech Mariupolu, již dávno začala,“ prohlásil Zelenskyj podle ukrajinských médií.

Z komplexu byli podle něj vyvezeni civilisté, zdravotníci i těžce ranění. Akce dál pokračuje a její završení lze očekávat v brzké době, nepůjde prý ani o dny.

Zelenskyj dále uvedl, že ukrajinské letectvo se snažilo dopravit letecky do Azovstalu zásoby, ale bylo odraženo a utrpělo velké ztráty. „Velké množství našich pilotů při tom, bohužel, zahynulo,“ řekl prezident v ukrajinské televizi. „Byli to hrdinové, kteří věděli, že dopravit do Azovstalu léky, potraviny a vodu a vrátit se s těly mrtvých a se zraněnými je téměř nemožné.“

Prezident mluvil také o tom, že evakuace obránců Azovstalu byla koordinována se zahraničními partnery, jmenoval Turecko, Švýcarsko, Izrael a Francii. Řekl také, že každého z představitelů partnerských zemí žádal o dodávky zbraní, s jejichž pomocí by se mohla ukrajinská armáda pokusit o odblokování situace v Azovstalu vojenskou cestou.

Ukrajinské velení dalo obráncům Azovstalu rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků, uvedl v pátek velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Řekl také, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce.

Rusko tvrdí, že kontroluje celý Mariupol

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu později podal hlášení šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami.

Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov řekl, že od 16. května se v ocelárnách vzdalo 2439 ukrajinských vojáků. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl v pátek.

Americký think tank Institute for the Study of War (ISW) ale upozornil, že Rusko může počet evakuovaných ukrajinských vojáků nadsazovat, buď aby zvýšilo počet Rusů, za které by Ukrajince mohlo vyměnit, nebo aby se vyhnulo ponížení z případného přiznání, že ho na několik měsíců zaměstnalo obléhání pouze „stovek“ obránců.

Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že vojáci jsou na území pod kontrolou Moskvou podporovaných separatistů. Ruská média ale začátkem tohoto týdne přinesla zatím neověřené informace, že někteří z vojáků byli převezeni na ruské území.

Kyjev: Rusko chystá další pokus o přechod řeky Severní Doněc

Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc, informoval ukrajinský generální štáb.

Předchozí pokus Ruska postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na sedmdesát ruských bojových vozidel, převážně obrněných.

O tom, že ruské invazní síly budují přes stejný vodní tok další pontonový most, ukrajinské velení informovalo už v pátek večer. Tentokrát se o to Rusové snaží u vesnice Jaremivka, přibližně dvacet kilometrů jihovýchodně od města Izjumu.

Rusové podle Kyjeva blokují evakuace z Chersonské oblasti

Ukrajinský armádní generální štáb podle stanice CNN rovněž uvedl, že ruské síly dál blokují evakuace civilistů z okupované Chersonské oblasti na území pod kontrolou ukrajinské armády. Rusové umožňují lidem odchod pouze na Moskvou okupovaný Krym. Obyvatelé oblasti podle CNN mluví o kritickém nedostatku léků či šikaně a násilí ze strany Rusů.

Generální štáb dále uvádí, že nepřítel pokračuje v útočných akcích s cílem získat úplnou kontrolu nad celým územím Doněcké a Luhanské oblasti a udržet si pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem. „Ostřelování pokračuje po celé frontové linii a v hloubce obrany našich jednotek v doněckém operačním prostoru a ve směru na Slovjansk.“

Obranné pozice agresor ostřeloval v prostoru ukrajinských příhraničních obcí v Sumské a Černihivské oblasti, upřesnil mimo jiné štáb. Upozornil také, že nadále hrozí nebezpečí leteckých a raketových úderů vedených z území Běloruska.

Podle britského ministerstva obrany ale Rusko patrně trpí nedostatkem vhodných průzkumných bezpilotních letounů, potřebných k určování cílů pro letecké a dělostřelecké údery. Tento nedostatek je podle Londýna umocněn omezením domácí výroby těchto prostředků, které vyplývá ze západních sankcí.

Blokáda obilí

Podle Zelenského Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. Rusové podle něj obilí kradou. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že Ukrajina spolu se svými partnery vytvořila dvě alternativní pozemní trasy pro export zemědělské produkce, aby zabránila hladu v Africe a dalších částech světa.

„Rusko ohrožuje blokádou našich přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku a další regiony před hladověním,“ uvedl Kuleba. Rusko podle něj musí blokádu ukončit a umožnit obnovu exportu. Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že vývoz obilí je nyní omezen na 500 tisíc tun měsíčně, přičemž před válkou za stejné období Ukrajina vyvážela pět milionů tun obilí.

Vývozem z Ukrajiny se zabývaly i Spojené státy. Zvažují, že by kvůli tomu dočasně zrušily část sankcí proti ruskému spojenci Bělorusku, pokud by Minsk umožnil vyvážet ukrajinské obilí přes Bělorusko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Rusko obvinil, že používá potraviny jako zbraň.

Spojené státy zvažují možnost vývozu přes Bělorusko do litevského přístavu Klajpeda výměnou za šestiměsíční výjimku ze sankcí proti Bělorusku na uhličitan draselný, který se používá k výrobě hnojiv.

Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová tento týden řekla, že svět může kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu čelit největšímu hladomoru od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...