Z Azovstalu už evakuovali téměř všechny, uvedl Zelenskyj. Rusko tvrdí, že kontroluje celý Mariupol

„K dnešnímu dni (k pátku – pozn. red.) byli vyvedeni všichni civilisté – ti, kteří byli zablokováni v podniku (Azovstal). Evakuace všech ostatních civilistů, kteří se nacházeli v blízkosti závodu nebo v jiných částech Mariupolu, již dávno začala,“ prohlásil Zelenskyj podle ukrajinských médií.

Z komplexu byli podle něj vyvezeni civilisté, zdravotníci i těžce ranění. Akce dál pokračuje a její završení lze očekávat v brzké době, nepůjde prý ani o dny.

Zelenskyj dále uvedl, že ukrajinské letectvo se snažilo dopravit letecky do Azovstalu zásoby, ale bylo odraženo a utrpělo velké ztráty. „Velké množství našich pilotů při tom, bohužel, zahynulo,“ řekl prezident v ukrajinské televizi. „Byli to hrdinové, kteří věděli, že dopravit do Azovstalu léky, potraviny a vodu a vrátit se s těly mrtvých a se zraněnými je téměř nemožné.“

Prezident mluvil také o tom, že evakuace obránců Azovstalu byla koordinována se zahraničními partnery, jmenoval Turecko, Švýcarsko, Izrael a Francii. Řekl také, že každého z představitelů partnerských zemí žádal o dodávky zbraní, s jejichž pomocí by se mohla ukrajinská armáda pokusit o odblokování situace v Azovstalu vojenskou cestou.

Ukrajinské velení dalo obráncům Azovstalu rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků, uvedl v pátek velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Řekl také, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce.

Rusko tvrdí, že kontroluje celý Mariupol

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu později podal hlášení šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami.

Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov řekl, že od 16. května se v ocelárnách vzdalo 2439 ukrajinských vojáků. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl v pátek.

Americký think tank Institute for the Study of War (ISW) ale upozornil, že Rusko může počet evakuovaných ukrajinských vojáků nadsazovat, buď aby zvýšilo počet Rusů, za které by Ukrajince mohlo vyměnit, nebo aby se vyhnulo ponížení z případného přiznání, že ho na několik měsíců zaměstnalo obléhání pouze „stovek“ obránců.

Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že vojáci jsou na území pod kontrolou Moskvou podporovaných separatistů. Ruská média ale začátkem tohoto týdne přinesla zatím neověřené informace, že někteří z vojáků byli převezeni na ruské území.

Kyjev: Rusko chystá další pokus o přechod řeky Severní Doněc

Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc, informoval ukrajinský generální štáb.

Předchozí pokus Ruska postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na sedmdesát ruských bojových vozidel, převážně obrněných.

O tom, že ruské invazní síly budují přes stejný vodní tok další pontonový most, ukrajinské velení informovalo už v pátek večer. Tentokrát se o to Rusové snaží u vesnice Jaremivka, přibližně dvacet kilometrů jihovýchodně od města Izjumu.

Rusové podle Kyjeva blokují evakuace z Chersonské oblasti

Ukrajinský armádní generální štáb podle stanice CNN rovněž uvedl, že ruské síly dál blokují evakuace civilistů z okupované Chersonské oblasti na území pod kontrolou ukrajinské armády. Rusové umožňují lidem odchod pouze na Moskvou okupovaný Krym. Obyvatelé oblasti podle CNN mluví o kritickém nedostatku léků či šikaně a násilí ze strany Rusů.

Generální štáb dále uvádí, že nepřítel pokračuje v útočných akcích s cílem získat úplnou kontrolu nad celým územím Doněcké a Luhanské oblasti a udržet si pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem. „Ostřelování pokračuje po celé frontové linii a v hloubce obrany našich jednotek v doněckém operačním prostoru a ve směru na Slovjansk.“

Obranné pozice agresor ostřeloval v prostoru ukrajinských příhraničních obcí v Sumské a Černihivské oblasti, upřesnil mimo jiné štáb. Upozornil také, že nadále hrozí nebezpečí leteckých a raketových úderů vedených z území Běloruska.

Podle britského ministerstva obrany ale Rusko patrně trpí nedostatkem vhodných průzkumných bezpilotních letounů, potřebných k určování cílů pro letecké a dělostřelecké údery. Tento nedostatek je podle Londýna umocněn omezením domácí výroby těchto prostředků, které vyplývá ze západních sankcí.

Blokáda obilí

Podle Zelenského Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. Rusové podle něj obilí kradou. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že Ukrajina spolu se svými partnery vytvořila dvě alternativní pozemní trasy pro export zemědělské produkce, aby zabránila hladu v Africe a dalších částech světa.

„Rusko ohrožuje blokádou našich přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku a další regiony před hladověním,“ uvedl Kuleba. Rusko podle něj musí blokádu ukončit a umožnit obnovu exportu. Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že vývoz obilí je nyní omezen na 500 tisíc tun měsíčně, přičemž před válkou za stejné období Ukrajina vyvážela pět milionů tun obilí.

Vývozem z Ukrajiny se zabývaly i Spojené státy. Zvažují, že by kvůli tomu dočasně zrušily část sankcí proti ruskému spojenci Bělorusku, pokud by Minsk umožnil vyvážet ukrajinské obilí přes Bělorusko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Rusko obvinil, že používá potraviny jako zbraň.

Spojené státy zvažují možnost vývozu přes Bělorusko do litevského přístavu Klajpeda výměnou za šestiměsíční výjimku ze sankcí proti Bělorusku na uhličitan draselný, který se používá k výrobě hnojiv.

Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová tento týden řekla, že svět může kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu čelit největšímu hladomoru od druhé světové války.