Moskva propustila přes dvě stě Ukrajinců včetně velitelů pluku Azov, Kyjev desítky Rusů i Medvedčuka

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.

Právě osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců.

Medvedčuk je pokládán za člověka blízkého ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě dvou set bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Chomenka nebo Serjihe Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Ukrajinska pravda s odkazem na prezidentskou kancelář píše, že mezi propuštěnými je 108 členů pluku Azov a dále pohraničníci, policisté, příslušníci námořní pěchoty a národní gardy, členové územní obrany, celníci i civilisté.

Propuštění ukrajinští velitelé pluku Azov stáli v čele několikatýdenního odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám.

6 minut
Události: Výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou
Zdroj: ČT24

Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila video, na kterém je zachycen příchod ukrajinských zajatců. Ze záběrů vyplývá, že se to stalo v Černihivské oblasti v okresu u hranice s Běloruskem. Zdravotníci na něm při chůzi pomáhají například ženě v pokročilém stadiu těhotenství. Vyměnění zajatci byli vyhublí a působili vyčerpaně, někteří měli obvázané paže nebo kulhali, některé zdravotníci nesli na nosítkách.

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov večer na tiskové konferenci řekl, že velkou část zajatců Rusové „brutálně mučili“. Někteří z propuštěných jsou v nemocnici, doplnil ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

„Ukrajina se dohodla s Tureckem, mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem, že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj. 

Propuštěno bylo i deset cizinců

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit deset cizinců – pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie.

Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce.

Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud v ruskými okupanty řízené „Doněcké lidové republice“ (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem. Podle Reuters jsou na svobodě rovněž Američané Andy Tai Ngoc Huynh a Alexander Drueke.

Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Moskva označuje pluk Azov za teroristy

Minulý měsíc šéf okupační správy ve východoukrajinském Doněcku uvedl, že soud se zajatými příslušníky jednotky Azov proběhne do konce léta. Ruský nejvyšší soud předtím označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci, což se pojí s potenciálně vysokými tresty.

Zakladatelé původního praporu Azov, který vznikl v roce 2014 jako domobrana pro boj s Ruskem koordinovanými silami na Donbasu, vyznávali krajně pravicové názory. Nynější pluk Azov ale během prvního roku prošel reformou, hlavní neonacističtí ideologové odešli a národní garda, do níž byl vřazen, jeho členy lustruje.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo návrat 55 vojáků jeho ozbrojených sil a příslušníků Moskvou koordinovaných ozbrojených složek z východu Ukrajiny. Všichni vojáci byli nyní převezeni vojenským letadlem na území Ruské federace, uvedl ruský resort obrany na sociální síti Telegram. O Medvedčukovi se ve své zprávě nezmiňuje.

Medvedčuk je spojencem Moskvy na Ukrajině

Ukrajina zahájila vyšetřování Medvedčuka loni kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Podle vyšetřovatelů podporoval ruské vedení při rozvratné činnosti namířené proti Ukrajině. V letech 2015 až 2020 podle nich například shromažďoval informace o rozmístění vojenských jednotek nebo poškozoval ekonomickou bezpečnost Ukrajiny tím, že nelegálně těžil ropu a zemní plyn na Krymu.

Letos v únoru, krátce po začátku plnohodnotné pozemní ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

Tento týden odvolací soud ve Lvově vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal Medvedčukovu politickou stranu Opoziční platforma – Za život, přičemž zároveň rozhodl o konfiskaci jejího majetku. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na web Ukrajinska pravda.

„Není škoda dát Medvedčuka výměnou za skutečné bojovníky. Prošel všemi vyšetřovacími úkony stanovenými zákonem. Ukrajina od něj získala vše, co je v rámci trestního řízení nutné ke zjištění pravdy,“ napsal na svém webu Zelenskyj. Generální prokurátor Andrij Kostin později na Facebooku k Medvedčukovi uvedl: „Nikoho nepropouštíme, ale předáváme ho z ukrajinského vězení do vězení většího, kterému se říká Rusko.“

Viktor Medvedčuk a Vladimir Putin
Zdroj: Mikhail Klimentyev/Reuters

Černohorský: Výměna je nečekaná, zajatci byli pro Rusko cenní

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Také zpravodaj ČT Václav Černohorský označil výměnu za nečekanou. 

„Lídři Azovstalu a další bojovníci, kterým se na Ukrajině po bitvě v přístavním městě Mariupolu dostává skoro legendárního statutu, byli cennými vězni pro Rusko a jeho místní spojence a čekalo se, že (Rusové a kolaboranti) budou tyto zajatce soudit ve vykonstruovaných procesech a zneužijí je ke své vlastní propagandě,“ připomněl Černohorský. 

„Ve chvíli, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj oznamoval tuto výměnu za Medvedčuka světu, tak prohlásil, že je pro ukrajinské úřady bezcenný, že jim poskytl všechny informace, které chtěli. A teď sám Zelenskyj může přivítat na svobodě klíčové bojovníky, což je velmi výrazný úspěch ukrajinské diplomatické aktivity,“ dodal zpravodaj ČT.

Ukrajinské i ruské síly od začátku letošní plnohodnotné ruské invaze zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby došlo k několika výměnám zajatců. Úřadující šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasil Maljuk uvedl, že na Ukrajinu bylo od února ze zajetí vráceno celkem 802 válečných zajatců, píše Ukrajinska pravda.

10 minut
Studio 6: Zpravodaj Černohorský k aktuální situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Je to zrada, stěžuje si Girkin

Výměnu vězňů kritizoval bývalý velitel Moskvou podporovaných sil na Donbasu Igor Girkin, známý též jako Strelkov. Na svém telegramovém účtu ji označil za zradu. „Propuštění pěti britských žoldáků a výměna zbývajících zajatých členů pluku Azov (…) je horší než zločin… a horší než chyba. To je naprostá hloupost. Nebo – vyloženě záškodnictví,“ napsal také.

„Udělat to alespoň pár dní před prezidentským dekretem, před mobilizací bylo zjevně nemožné. (…) Obrátili se na lidi, vyzvali je, aby se ‚postavili za ruskou zemi‘, a pak těm, kteří zareagovali, nas*ali přímo na hlavu,“ napsal. Podobně zklamaně se na internetu vyjadřují i další proruští blogeři a komentátoři.

Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB je jedním z obžalovaných ze sestřelení malajsijského letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. V době neštěstí působil v Donbasu jako „ministr obrany“. Později se ale patrně Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. V posledních měsících Girkin na sociálních sítích několikrát ostře kritizoval Kreml za postup v invazi na Ukrajinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 14 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...