Moskva propustila přes dvě stě Ukrajinců včetně velitelů pluku Azov, Kyjev desítky Rusů i Medvedčuka

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.

Právě osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců.

Medvedčuk je pokládán za člověka blízkého ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě dvou set bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Chomenka nebo Serjihe Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Ukrajinska pravda s odkazem na prezidentskou kancelář píše, že mezi propuštěnými je 108 členů pluku Azov a dále pohraničníci, policisté, příslušníci námořní pěchoty a národní gardy, členové územní obrany, celníci i civilisté.

Propuštění ukrajinští velitelé pluku Azov stáli v čele několikatýdenního odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám.

6 minut
Události: Výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou
Zdroj: ČT24

Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila video, na kterém je zachycen příchod ukrajinských zajatců. Ze záběrů vyplývá, že se to stalo v Černihivské oblasti v okresu u hranice s Běloruskem. Zdravotníci na něm při chůzi pomáhají například ženě v pokročilém stadiu těhotenství. Vyměnění zajatci byli vyhublí a působili vyčerpaně, někteří měli obvázané paže nebo kulhali, některé zdravotníci nesli na nosítkách.

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov večer na tiskové konferenci řekl, že velkou část zajatců Rusové „brutálně mučili“. Někteří z propuštěných jsou v nemocnici, doplnil ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

„Ukrajina se dohodla s Tureckem, mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem, že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj. 

Propuštěno bylo i deset cizinců

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit deset cizinců – pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie.

Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce.

Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud v ruskými okupanty řízené „Doněcké lidové republice“ (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem. Podle Reuters jsou na svobodě rovněž Američané Andy Tai Ngoc Huynh a Alexander Drueke.

Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Moskva označuje pluk Azov za teroristy

Minulý měsíc šéf okupační správy ve východoukrajinském Doněcku uvedl, že soud se zajatými příslušníky jednotky Azov proběhne do konce léta. Ruský nejvyšší soud předtím označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci, což se pojí s potenciálně vysokými tresty.

Zakladatelé původního praporu Azov, který vznikl v roce 2014 jako domobrana pro boj s Ruskem koordinovanými silami na Donbasu, vyznávali krajně pravicové názory. Nynější pluk Azov ale během prvního roku prošel reformou, hlavní neonacističtí ideologové odešli a národní garda, do níž byl vřazen, jeho členy lustruje.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo návrat 55 vojáků jeho ozbrojených sil a příslušníků Moskvou koordinovaných ozbrojených složek z východu Ukrajiny. Všichni vojáci byli nyní převezeni vojenským letadlem na území Ruské federace, uvedl ruský resort obrany na sociální síti Telegram. O Medvedčukovi se ve své zprávě nezmiňuje.

Medvedčuk je spojencem Moskvy na Ukrajině

Ukrajina zahájila vyšetřování Medvedčuka loni kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Podle vyšetřovatelů podporoval ruské vedení při rozvratné činnosti namířené proti Ukrajině. V letech 2015 až 2020 podle nich například shromažďoval informace o rozmístění vojenských jednotek nebo poškozoval ekonomickou bezpečnost Ukrajiny tím, že nelegálně těžil ropu a zemní plyn na Krymu.

Letos v únoru, krátce po začátku plnohodnotné pozemní ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

Tento týden odvolací soud ve Lvově vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal Medvedčukovu politickou stranu Opoziční platforma – Za život, přičemž zároveň rozhodl o konfiskaci jejího majetku. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na web Ukrajinska pravda.

„Není škoda dát Medvedčuka výměnou za skutečné bojovníky. Prošel všemi vyšetřovacími úkony stanovenými zákonem. Ukrajina od něj získala vše, co je v rámci trestního řízení nutné ke zjištění pravdy,“ napsal na svém webu Zelenskyj. Generální prokurátor Andrij Kostin později na Facebooku k Medvedčukovi uvedl: „Nikoho nepropouštíme, ale předáváme ho z ukrajinského vězení do vězení většího, kterému se říká Rusko.“

Viktor Medvedčuk a Vladimir Putin
Zdroj: Mikhail Klimentyev/Reuters

Černohorský: Výměna je nečekaná, zajatci byli pro Rusko cenní

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Také zpravodaj ČT Václav Černohorský označil výměnu za nečekanou. 

„Lídři Azovstalu a další bojovníci, kterým se na Ukrajině po bitvě v přístavním městě Mariupolu dostává skoro legendárního statutu, byli cennými vězni pro Rusko a jeho místní spojence a čekalo se, že (Rusové a kolaboranti) budou tyto zajatce soudit ve vykonstruovaných procesech a zneužijí je ke své vlastní propagandě,“ připomněl Černohorský. 

„Ve chvíli, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj oznamoval tuto výměnu za Medvedčuka světu, tak prohlásil, že je pro ukrajinské úřady bezcenný, že jim poskytl všechny informace, které chtěli. A teď sám Zelenskyj může přivítat na svobodě klíčové bojovníky, což je velmi výrazný úspěch ukrajinské diplomatické aktivity,“ dodal zpravodaj ČT.

Ukrajinské i ruské síly od začátku letošní plnohodnotné ruské invaze zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby došlo k několika výměnám zajatců. Úřadující šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasil Maljuk uvedl, že na Ukrajinu bylo od února ze zajetí vráceno celkem 802 válečných zajatců, píše Ukrajinska pravda.

10 minut
Studio 6: Zpravodaj Černohorský k aktuální situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Je to zrada, stěžuje si Girkin

Výměnu vězňů kritizoval bývalý velitel Moskvou podporovaných sil na Donbasu Igor Girkin, známý též jako Strelkov. Na svém telegramovém účtu ji označil za zradu. „Propuštění pěti britských žoldáků a výměna zbývajících zajatých členů pluku Azov (…) je horší než zločin… a horší než chyba. To je naprostá hloupost. Nebo – vyloženě záškodnictví,“ napsal také.

„Udělat to alespoň pár dní před prezidentským dekretem, před mobilizací bylo zjevně nemožné. (…) Obrátili se na lidi, vyzvali je, aby se ‚postavili za ruskou zemi‘, a pak těm, kteří zareagovali, nas*ali přímo na hlavu,“ napsal. Podobně zklamaně se na internetu vyjadřují i další proruští blogeři a komentátoři.

Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB je jedním z obžalovaných ze sestřelení malajsijského letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. V době neštěstí působil v Donbasu jako „ministr obrany“. Později se ale patrně Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. V posledních měsících Girkin na sociálních sítích několikrát ostře kritizoval Kreml za postup v invazi na Ukrajinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...