Počty adoptovaných hrobů známých osobností v poslední době stále rostou. V Praze, kde je takových hrobů nejvíc, adoptovali lidé za deset let více než tři sta hrobů z možných pěti set. České televizi to potvrdily Hřbitovy a pohřební služby Praha (HPSP). Projekty adopce ale fungují i v jiných městech a malých obcích. Kromě soukromých dárců opravují hroby významných lidí za peníze od svých úřadů i samotné hřbitovy. Třeba v Praze by ale potřebovaly na nutné opravy od magistrátu až desetkrát víc peněz.
První hrob si na pražských Olšanských hřbitovech přesně před deseti lety, kdy projekt odstartoval, adoptovala Anna Oplatková. I když jí smlouva právě vypršela, o hrob architekta Eduarda Hniličky se chce starat dál. Navíc se jí podařilo v průběhu let vypátrat i architektovu vnučku, která jí finančně pomáhá. „Domluvily jsme se, že o náklady na adopci hrobu se podělíme půl na půl,“ říká Anna Oplatková.
V Praze se nachází nejvíc hrobů významných osobností, a tak je zájem o adopce největší právě v metropoli. A stále roste, jak potvrdila Barbora Duchková z HPSP, která má adopce na starosti. „Lidé čím dál více chápou, že je to potřeba k udržení kulturního dědictví. Například jeden člověk u nás má adoptováno i šestnáct hrobů,“ říká Duchková s tím, že někdo chce hrob adoptovat jako krásné dílo, někdo má vztah ke konkrétnímu člověku. Kromě lidí ale hroby známých osobností adoptují také soukromé firmy. „Ty většinou adoptují hroby, které nějak souvisí s jejich podnikáním,“ doplňuje Duchková.
Názor, že jde o součást kulturního dědictví, ale popírá ministerstvo kultury. „Hroby ani hrobová místa osobností nespadají do kulturního dědictví země,“ konstatuje Petra Hrušková z tiskového oddělení ministerstva kultury. Peníze na opravy hrobů tak hřbitovy získávají od měst, v Praze tedy od magistrátu.
Jak ale popisuje ředitel HPSP Martin Červený, mnohdy to nestačí. „Ročně dáme na opravu význačných hrobů několik milionů, někdy i přes deset, ale potřebovali bychom jich třeba sto.“ Pražské hřbitovy tak podle Červeného samy opravují jen ty nejohroženější hroby. Můžou také požádat magistrát o investice. V současné době například HPSP za tyto peníze opravuje několik významných hrobek na Olšanech. Hroby, na které peníze nestačí, pak hřbitovy nabídnou k adopci.
Mezi hroby adoptované v Praze patří například hrob vynálezce lodního šroubu Josefa Božka, módní návrhářky Hany Podolské nebo spisovatelky Elišky Krásnohorské. Na adopci naopak čekají hroby filantropky Anny Náprstkové nebo novináře Karla Sladkovského. „Třeba Mikoláš Aleš byl dlouho bezprizorní, teď už snad bude mít nájemce,“ říká vedoucí koncepčního a rozvojového oddělení HPSP Petr Zeman. V současné době je tak už více než polovina hrobů známých osobností v Praze adoptovaná.
Adopce hrobů jsou populární i v malých obcích
Projekty adopcí ale existují i v jiných městech. Třeba v Brně nabízejí teď k adopci přes dvacet hrobů. V Ostravě je možné význačný hrob adoptovat také, ale o projektu jako takovém tam nemluví. „Máme tu adoptovaný jeden jediný hrob z vlastního zájmu dotyčného, u nás tolik významných hrobů není,“ vysvětluje Nataša Lukášová, vedoucí oddělení hřbitovní správy Ostrava.
Jsou i případy, kdy se malá obec rozhodne nabídnout hroby k adopci současným obyvatelům. Například v Doubici tak lidé adoptovali hroby německých občanů, kteří v obci kdysi žili. „Za necelých pět let se v naší obci podařilo adoptovat asi dvacet osm hrobů významných osobností. Celkem jich v Doubici máme zhruba čtyřicet,“ říká místostarosta obce Břetislav Jemelka. Například hrob dramatika Jana Nepomuka Štepánka v Praze adoptovalo město Chrudim, kde se dramatik narodil.
Od sedmi tisíc do několika desítek tisíc korun
Cena za adopci se odvíjí od velikosti hrobu, podle Petra Zemana se pohybuje od sedmi tisíc až do několika desítek tisíc korun, a to vždy za desetiletý pronájem. Podpisem smlouvy o adopci se člověk zavazuje zároveň k opravě hrobu. „Někdo třeba jen opraví písmena, někdo musí zrekonstruovat třeba celý kaplový hrob na Olšanech, což může stát až milion korun,“ vysvětluje Zeman.
Barbora Duchková také podotýká, jak velkou roli v procesu adopcí hraje také náhoda – některé význačné hroby zaniknou, aniž by si toho kdokoliv všiml.
„Třeba zaniklý hrob architekta Bedřicha Münzbergera, autora Průmyslového paláce, jsme objevili úplnou náhodou. Když spadla náhrobní deska, kterou tam instaloval současný majitel, odkryla nápis Bedřicha Münzbergera. Ihned jsme kontaktovali Výstaviště Praha, které právě Průmyslový palác opravuje, a ti o hrob okamžitě projevili zájem. Opravili ho letos, dali tam nový nápis, a navíc i lampičku, kterou nechali udělat ze sklíček, která zbyla z právě opravovaných vitráží,“ vypráví Duchková.
Projekt adopce hrobů v Česku vznikl právě na pražských hřbitovech přesně před deseti lety. Tehdy nebyl nikdo, kdo by platil za pronájem hrobu významného architekta Pavla Janáka. Hrob si pronajal další člověk a Janákův náhrobek odstranil. „Byla to velká ostuda, která vedla ke vzniku projektu,“ popisuje Petr Zeman.
