Pavel Janák

Experti doporučili zbourat nyní uzavřený takzvaný inundační most u pražské Palmovky, který je součástí Libeňského soumostí. Silničáři počkají na platné stavební povolení a pak zahájí demolici mostu. Práce by mohly začít letos v dubnu, řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Historického Libeňského mostu přes Vltavu se práce nedotknou a zůstane v provozu. Dopravní podnik (DPP) vybuduje provizorní tramvajovou zastávku na konci provozované části Libeňského soumostí. Most v části přes Vltavu nevykazuje zásadní problémy a není potřeba jej uzavírat.

Počty adoptovaných hrobů známých osobností v poslední době stále rostou. V Praze, kde je takových hrobů nejvíc, adoptovali lidé za deset let více než tři sta hrobů z možných pěti set. České televizi to potvrdily Hřbitovy a pohřební služby Praha (HPSP). Projekty adopce ale fungují i v jiných městech a malých obcích. Kromě soukromých dárců opravují hroby významných lidí za peníze od svých úřadů i samotné hřbitovy. Třeba v Praze by ale potřebovaly na nutné opravy od magistrátu až desetkrát víc peněz.

Už celé století funguje pardubické krematorium. Když v roce 1923 zahájilo provoz, šlo o významný počin. Architektonické pojetí připomínající mnohým slovanskou perníkovou chaloupku symbolizovalo odklonění nové republiky od monarchie. Pohřeb žehem byl zase nakročením moderní společnosti od církevní tradice. Historie i současnost pardubického krematoria u příležitosti stého výročí připomíná také venkovní výstava Chrám ohně přímo před touto národní kulturní památkou.

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Na tři sta procházek, cyklovyjížděk, exkurzí do nepřístupných budov, přednášek a projekcí nabízí do 7. října program letošního Dne architektury. Festival, který navzdory názvu trvá celý týden, podesáté touto formou přibližuje architekturu a urbanismus jako součást všeho, co nás obklopuje. Programem se prolíná několik témat, například ekologická linka nebo připomínka tvorby významných architektů.