Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.
Školní část přijímaček neabsolvovala ani šestnáctiletá Karolína, když se minulý rok hlásila na společenskovědní gymnázium. Na školu se dostala, jednotné přijímačky ale nevidí jako nejlepší volbu. „Přijímačky by měly být odvozeny od toho, kam člověk chce. To mnohem lépe ukáže, jestli se na daný obor hodí. Pak je to o tom, kdo má peníze na doučování. Ale chápu, že je mnohem náročnější vytvořit vlastní školní část,“ říká Karolína.
Právě snadnější organizaci přijímaček v roce plném změn uvádějí školy jako jeden z důvodů pro rušení jejich školních částí. Přijímací řízení je letos nově digitalizované, na rozdíl od loňska si žáci mohou podat on-line přihlášky na tři školy.
„Museli bychom pak žáky zvát na jindy, a protože to jsou děti, bylo by to pro ně náročné. My vlastní část zrušili z organizačních důvodů,“ vysvětluje například ředitelka Gymnázia Voděradská v Praze 10 Jitka Fišerová, proč vlastní testy zrušili. Školní přijímačky nezorganizuje ani Rakouské gymnázium v Praze, důvody škola označila jako „interní“.
Vlastní část přijímaček nebude mít ani Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě, podle ředitele školy Josefa Charamzy není školní část k přijetí žáků nezbytně nutná. „Budeme mít jen klasické státní přijímačky. Myslím, že školní jsou zbytečné, neměli jsme je ani minulý rok,“ říká k tomu ředitel.
Školní přijímačky, i když z jiného důvodu, nemá ani pražské gymnázium Nad Štolou. „Před covidem jsme testovali ještě angličtinu a někteří rodiče měli připomínky, že jsou zvýhodněné děti z jazykových škol nebo děti bilingvních rodičů. Pak jsme tedy dělali testy z všeobecných znalostí a zase byl problém, protože si rodiče stěžovali na to, že to děti ve školách nebraly. Tak abychom předešli případným stížnostem a odvoláním, tak jsme od toho za covidu upustili,“ vysvětluje ředitelka Renata Schejbalová, která je zároveň předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.
Rozhodnutí, zda školy vyhlásí svou část přijímaček, nebo ne, je podle ministerstva školství i letos plně v jejich kompetenci. Že je tento rok neorganizuje více škol, zaznamenala i asociace. „Slyšela jsem, že někteří ředitelé od nich upustili,“ potvrzuje Schejbalová. „Že počkají, jak ten systém bude vypadat a jak případné školní zkoušky zapadnou do celkové organizace přijímaček,” dodává.
Šéf EDUin: Nevidím to pozitivně
Podle odborníků ale není absence školní části přijímaček krok správným směrem. „Já osobně jsem se toho bál, že to budou rušit,“ říká ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. „On ten úbytek nastal, už když se zavedlo povinně, že váha těch jednotných testů musí být nejméně šedesát procent. Spousta ředitelů si pak řekla, co já se budu připravovat s ústními, když se stejně musí zohlednit ty jednotné testy. Já tohle pozitivně nevidím,“ komentuje Hřebecký.
S tím souhlasí i expertka na vzdělávací projekty Silvie Pýchová. „Školy se nějak profilují a školní část je příležitost dostat se do kontaktu s žákem, zjistit, jestli je ta instituce pro něj vůbec vhodná,“ říká. „Zároveň chápu, že letos školy hledají nejjednodušší cestu, jak to administrativně všechno zvládnout,“ dodává.
Hlavním problémem, které rušení školních přijímaček přináší, je podle odborníků to, že školy nezjistí skutečnou motivaci žáka. „Ty krátké testy vůbec nezohledňují motivace žáka,“ podotýká Hřebecký. „I průměrný žák, který chce, dokáže víc než nadprůměrný,“ doplňuje.
Jiné školy právě kvůli tomu vlastní část přijímaček pořádají i nadále. Jednou z nich je i Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium. „Chci tu mít studenty, kteří chtějí studovat u nás, takže vyžadujeme motivační dopis a osobní pohovor,” říká ředitel Radko Sáblík. „Také máme testy všeobecných znalostí a logického myšlení. Pro nás je důležité, aby naši uchazeči něco dělali, ne to, jak se našprtali. Někdo je třeba skautský vedoucí, někdo už programuje,“ vyjmenovává Sáblík důvody, proč má jeho škola stále vlastní přijímačky.
Kromě podrobného poznání zájmu dítěte si školy podle odborníků ponechávají své testy třeba i pro to, aby nově příchozí žáci dostáli úrovni jazyka na dané škole.
Známky? Někdo přihlédne, někdo ne
Do letošního roku bylo povinným kritériem i hodnocení z předchozích vysvědčení žáka. Nově ho ale podle novely zákona už školy využít nemusejí. Tuto změnu odborníci vítají.
„To, že školy můžou a nemusí přihlížet ku prospěchu, hodnotím velmi pozitivně,“ říká Hřebecký. „My třeba máme k dispozici výzkumy, které říkají, že za stejný výkon se na školách udělují až o tři stupně jiné známky,“ vysvětluje. Třeba už zmíněná průmyslovka v Havlíčkově Brodě ale bude brát známky při přijímacím řízení i nadále v potaz. „Je důležité, jaké výsledky mají žáci na základce, my je budeme zohledňovat,“ podotýká ředitel Charamza.
Žáci, kteří se hlásí na střední školy zakončené maturitou, píší jednotnou přijímací zkoušku od společnosti Cermat, a to z českého jazyka a matematiky. Do budoucna, jak potvrdila mluvčí Cermatu Jana Patáková, by mohla k těmto dvěma předmětům přibýt i angličtina.
