Gymnázia

Místo českých hor rakouské nebo italské Alpy. Kvůli nejistým sněhovým podmínkám v Česku se stále více škol přesouvá se svými lyžařskými kurzy do zahraničí. České televizi to potvrdily jak oslovené školy, tak i organizátoři kurzů. Ne všichni rodiče si ale kvůli ceně mohou „lyžák“ dovolit.

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Lycea s odborným zaměřením studuje přes dvacet tisíc lidí.

Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu ale škola nebaví. Častěji přitom výuka nebaví děti z chudších rodin. Výsledky průzkumu, který mapuje názory, postoje a očekávání dětí, představila Jana Špolcová z agentury STEM/MARK se zástupci Českého výboru pro UNICEF. Škola a výsledky, které v ní děti mají, zároveň ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří.

V jednotných přijímacích zkouškách na střední školy letos dosáhli nejvyššího počtu bodů žáci devátých tříd z Prahy, v průměru měli za matematiku a český jazyk 61 bodů. Na vybranou školu se ale mezi uchazeči z hlavního města v prvním kole přijímacího řízení dostalo v porovnání s ostatními kraji nejméně žáků, zhruba 84 procent. Naopak deváťáci z Ústeckého kraje, kterých bylo na čtyřleté maturitní obory přijato téměř 98 procent, dosahovali při testech nejméně bodů. Rozdíl v bodovém zisku přijatých uchazečů z metropole a Ústeckého kraje byl ještě vyšší, v průměru činil 22 bodů.

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

Od pondělí je ředitelům přístupný on-line portál pro elektronické přihlášky na střední školy. Ty budou vedle standardní papírové formy žáci se svými rodiči moct využívat pro přihlašování na střední školy od února. Uchazeči mohou podávat tři přihlášky místo dosavadních dvou. Zároveň rovnou určí, na kterou školu by chtěli nejvíce.

Míst na pražských středních školách je podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) dostatek. Řekl to na tiskové konferenci magistrátu k aktuální situaci ve středním školství. Problém podle něj nastal proto, že se děti hlásily na více středních škol, nyní se však už situace zlepšila. Některé školy podle něj dokonce hlásí volná místa. Potvrdil to i bývalý pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Šéfka Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová uvedla, že nyní školy oslovují děti, které po přijímačkách skončily pod čarou.

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Na středních školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Ministr kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení mnoha lidí. Za jednu ze svých priorit proto na tiskové konferenci označil Bek posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí.

Některé střední školy čelí náporu studentů, jinde naopak zaznamenali odliv zájemců i navzdory silnému ročníku deváťáků. Situace na gymnáziích se liší, žáci si na ně podali přes 80 tisíc přihlášek. Častěji ale teď volí i střední odborné školy, kde mají větší šanci na přijetí.

Velký nárůst počtu přihlášek letos obdržely šestileté obory gymnázií v Praze. České televizi to potvrdili ředitelé pěti oslovených škol. Obavy ze silné konkurence v deváté třídě podle nich vybízí rodiče a děti k dřívějšímu nástupu na gymnázia. Ředitelé pražských škol nárůst vysvětlují i přáním rodičů, aby si děti vyzkoušely přijímací testy.

Ministr školství Vladimír Balaš chce nechat prověřit přínos víceletých gymnázií a dopad jejich existence na druhý stupeň základních škol. Přiznal také, že není jejich příliš velkým zastáncem. Analytik Daniel Hůle uvádí, že rozdíl mezi úrovní obou typů škol je obrovský. Alfréd Dytrt z vedení Asociace ředitelů gymnázií namítá, že zrušení víceletých gymnázií kvalitu základních škol nezlepší. O tématu debatovali v Událostech, komentářích.

Nedostali se na školu první volby a neúspěch zažívají i na dalších školách – s takovou situací se potýkají někteří z uchazečů o čtyřleté maturitní studium v Praze. Zájemců je totiž o třicet procent více než v předpandemickém roce 2019. Vyplývá to z dat oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Praha proto pro velký zájem navyšuje kapacity gymnázií. Pražský náměstek pro školství Vít Šimral (Piráti) České televizi sdělil, že přijímací řízení ještě neskončila, a data tak nejsou úplná. Je podle něj řada míst i na dalších školách, ze kterých je možné vybírat. Průběžná čísla Cermatu a škol ukazují na problém s nedostatkem míst i na dalších čtyřletých oborech.

Učebnice a pracovní sešity budou mít od nového roku vyšší cenovku. Nakladatele ke zdražení vede nejen rostoucí cena papíru a energií, ale i vyšší náklady na mzdy. Ceny učebnic a dalších pomůcek vyráběných z papíru tak mohou vzrůst o desítky korun. Podle ředitelů škol by výdaje za dražší učebnice mělo kompenzovat ministerstvo školství, na které se kvůli tomu chtějí obrátit.

Na středních a vysokých školách od pondělí nařizuje vláda distanční výuku. Na druhém stupni základních škol se bude vždy učit polovina dětí distančně a polovina prezenčně – po týdnu se budou tyto skupiny střídat. Beze změn zůstane výuka na prvních stupních základního vzdělávání. Ministr školství Robert Plaga (ANO) také oznámil, že 26. a 27. října vyhlašuje dny volna. Provoz mateřských škol a školních družin zůstává nezměněn.

Na středních školách začínají didaktické testy státních maturit. Původně se měly konat na začátku května, kvůli pandemii ale startují až 1. června. Podle údajů Cermatu se k nim přihlásilo 68 036 maturantů, což je zhruba stejně jako loni. Dalších zhruba 9200 lidí by mělo dělat státní maturity v odloženém, náhradním nebo opravném termínu. Zkoušky provázejí zvýšená hygienická opatření.

Na maturitních oborech středních škol začínají v pátek jednotné přijímací zkoušky. Podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které je organizuje, se letos přihlásilo 89 867 dětí. Uchazeči budou skládat hodinový test z češtiny a test z matematiky, který trvá 70 minut. Podle Bohumila Kartouse z organizace EDUin je taková specializace příliš úzká a bylo by lepší testovat komplexní dovednosti. Rodiče by se pak měli snažit, aby na své děti netlačili a zbytečně je nestresovali.