Rozdíl mezi víceletými gymnázii a základními školami je obrovský, říká Hůle. Zrušení prvně jmenovaných to nevyřeší, míní Dytrt

Nahrávám video
UK: Víceletá gymnázia - pro a proti
Zdroj: ČT24

Ministr školství Vladimír Balaš chce nechat prověřit přínos víceletých gymnázií a dopad jejich existence na druhý stupeň základních škol. Přiznal také, že není jejich příliš velkým zastáncem. Analytik Daniel Hůle uvádí, že rozdíl mezi úrovní obou typů škol je obrovský. Alfréd Dytrt z vedení Asociace ředitelů gymnázií namítá, že zrušení víceletých gymnázií kvalitu základních škol nezlepší. O tématu debatovali v Událostech, komentářích.

„Zatímco ve skandinávských zemí a v řadě dalších zemí řádově osmdesát procent dětí chodí na školy s obdobnými výsledky, tak v České republice třetina dětí chodí na školy s velice nadstandardními výsledky a třetina dětí na školy naopak s hluboce podstandardními výsledky,“ uvádí Hůle.

Podobný model jako Česko má jen malá část zemí, konkrétně Slovensko, Maďarsko a Lotyšsko, k oddělování dětí v dřívějším věku dochází třeba také v Rakousku, Německu a Holandsku, uvedl analytik Demografického informačního centra. Naopak ve skandinávských zemí dochází podle něj k rozdělování na specializaci až v patnáctém či šestnáctém roku věku.

„Zvýšení rovnosti šancí vede k vyšší produktivitě vzdělávacího systému, například ve Finsku v sedmdesátých nebo osmdesátých letech zrušili víceletá gymnázia, sjednotili systém a dnes k tomu systému celá Evropa vzhlíží,“ dodal Hůle.

Dytrt: Všichni nejsme stejní

Místopředseda Asociace ředitelů gymnázií ČR Dytrt si nemyslí, že by existence víceletých gymnázií způsobovala sociální nerovnosti. „Nezveličoval bych problém, že vznikají nějaké nerovnosti. Prostě nerovnosti tady všude jsou, všichni nejsme stejní.“

Zrušení víceletých gymnázií podle něj není řešení, neboť by se diferenciace žáků přesunula do základních škol. „Tohle je třeba dobře rozklíčovat a nedělat unáhlené závěry z toho, že někdo něco zrušil a průměrně se stav vzdělávání zlepšil. Nefandím průměrům. Potřebujeme také lidi, kteří nezvedají průměr, kteří vyčuhují sami, a těm bychom tu šanci měli dávat.“

Druhý stupeň základních škol trpí nedostatkem vyučujících, míní bývalý ředitel Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem. „Je tam dlouhodobý skluz v tom, že chybí kvalifikovaní učitelé, protože platy byly celá desetiletí velmi mizerné. Takže se nemáme moc čemu divit,“ uzavřel Dytrt.

Celá debata ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Českém Švýcarsku hoří les, zasaženo je odhadem deset hektarů

Hasiči zasahují v Rynarticích, části obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko, u požáru lesa. Hoří plocha odhadem o velikosti deseti hektarů. Hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu. S hašením z výšky pomohou dva vrtulníky, informoval po sobotní 15. hodině mluvčí hasičů Tomáš Kalvoda.
14:59Aktualizovánopřed 38 mminutami

Politické spektrum: Švýcarská demokracie, VÝZVA 2025, Klub angažovaných nestraníků

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 2. května přijali Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), Karolína Kubisková (VÝZVA 2025) a František Laudát (Klub angažovaných nestraníků). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 44 mminutami

Sucho zvyšuje riziko požárů v části Česka, výstraha ČHMÚ platí celý víkend

Kvůli dlouhodobému suchu a současnému teplu hrozí zejména v pásu od Ústeckého kraje po jižní Moravu vznik a šíření požárů. Počátkem pracovního týdne bude pršet a nebezpečí požárů by se mělo snížit, plyne ze sobotní výstrahy zveřejněné na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Praze zároveň platí v souvislosti s touto výstrahou zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Landovský bude vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO, oznámil Babiš

Bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotním diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

VideoČeši mění plány na dovolenou. Častěji volí tuzemsko nebo evropské destinace

Obavy o bezpečnost a možné rušení letů mění dovolenkové plány části Čechů. Někteří se rozhodli strávit volno v tuzemsku, jiní dávají přednost bližším evropským destinacím, například Itálii, Chorvatsku, Řecku nebo Španělsku. Větší zájem očekává i Baťův kanál, kde se turistům nově otevírá možnost doplout až do Hodonína. Přestože zdražují pohonné hmoty, ceny lodních lístků ani pronájmů se zatím zvyšovat nemají.
před 7 hhodinami

Šéfové městských policií se bojí odlivu strážníků do jiných sborů. Kvůli platům

Nástupní plat padesát tisíc korun slibuje vláda ve svém programovém prohlášení policistům, celníkům, hasičům, vojákům i příslušníkům vězeňské služby. Šéfové městských policií se ale bojí, že kvůli tomu přijdou o své lidi a budou mít problém s náborem. Peněz jim totiž mohou nabídnout výrazně méně. Svaz obecních a městských policií připravil návrh nového zákona o obecní policii a teď bude čekat na připomínky – třeba ministerstva vnitra. Radnic, které chtějí městskou policii, přitom přibývá.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami
Načítání...