Brno - Víceletá gymnázia vznikala v 90. letech jako vzpomínka na prvorepublikový systém vzdělávání. Za poslední léta se stala tak populární, že na ně odchází stále více žáků základních škol. Z původně 5 procent jen na jižní Moravě momentálně absolvuje víceletá gymnázia asi 11 procent dětí. Politici se teď rozhodli snížit počet státních víceletých tříd. Rodiče i gymnázia samotná se bouří. Černého Petra nikdo nechce. Mají osmiletá gymnázia v našem vzdělávacím systému zůstat nebo se má školství vydat opačnou cestou? Politici umí dát jednoduchou odpověď na každou otázku. Jejich rozhodování ale vychází často od zeleného stolu, tvrdí odborníci. A těch se na jejich názor, bohužel, nikdo neptal. Udělali jsme to za ně.
Děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna považuje rušení tříd za unáhlený a odborně nepodložený krok, který není prioritně motivován zkvalitněním vzdělávací soustavy.
Kraj tvrdí, že na osmiletá gymnázia odcházelo každý rok až 11 procent dětí, nyní to bude jen 5 procent. Je toto správným argumentem pro snížení počtu osmiletých tříd?
Nevím, kdo a proč se bojí toho, aby víceletá gymnázia absolvovalo deset procent dětí.
Nikde nebylo jednoznačně řečeno, že tento typ škol je určen jen pro talentované nebo jen pro tři procenta populace. Teď, když dětí ubývá, je jasné, že absolutní počty volných míst na víceletých gymnáziích (VG) rostou a na VG se tak mohou dostat i děti netalentované. To ale není zásadní problém, tak tomu bylo i za 1. republiky. Nevím, kdo a proč se bojí toho, aby VG absolvovalo pouhých deset procent dětí.
Pro koho by tedy obecně měl být tento typ školy určen?
Tato škola je otevřená a je na škole, koho si do školy vezme. Dnes chodí na víceletá gymnázia děti z rodin, které preferují gymnaziální vzdělávání. Chtějí pro děti azylový prostor, kde si budou jistí, že dítě bude v podnětném prostředí, nebude ovlivňováno nemotivovanými žáky, nebude šikanováno atd. Podle výzkumů jdou většinou děti na VG kvůli ambicím rodičů. Hlavním rozdílem od 2.stupně základních škol je jiné prostředí, které je na gymnáziích. Nelze samozřejmě paušalizovat – existuje řada výborných ZŠ a také horších VG. Současné průměrné VG v ČR je schopno absolvovat nadané i průměrné dítě. Rámcový vzdělávací program je totiž pro ZŠ i nižší stupeň víceletého gymnázia stejný. V deseti letech se většinou ani nepozná, zda dítě je skutečně talentované.
Znamená to tedy, že odchod na víceleté gymnázium v 11 letech je brzy?
Nechme v tržním prostředí obě cesty vzdělávání otevřené!
V tomto věku je skutečně velmi brzo na takovou selekci. Navíc jsou při ní zvýhodňovány dívky, které jsou v tomto věku vyspělejší než chlapci. Ve světě existují různé modely. Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku k takovéto selekci dětí dochází v tomto věku, tedy velmi brzo. Tento model systémem VG přejímáme částečně i u nás. Na druhé straně jsou severské země – Finsko a Švédsko, kde selekce nastává až v 15 letech. Můj názor je nechat obě cesty vzdělávání otevřené v tržním prostředí. Ve světě není jednotný názor, který z těchto modelů je lepší.
Při rozhodování o rušení víceletých gymnázií vzal zřizovatel, tedy kraj, třídy zejména gymnáziím v menších městech, kde byla v ročníku pouze jedna třída osmiletého cyklu a další pak čtyřletého. Měla by mít města jako Šlapanice, Židlochovice, Hustopeče, Zastávka svoji vlastní třídu osmiletého gymnázia? A mělo by vůbec v těchto obcích gymnázium být?
Logika věci napovídá, aby rozmístění tříd VG v regionech (okresech) umožnilo optimální dojezdnost jedenáctiletých dětí do VG. Toto pravidlo je však z neznámých důvodů porušeno např. v okrese Vyškov. Oprávněnost existence střední školy, tedy i gymnázia a VG, v menším městě je složitá otázka, do které vstupují parametry jako hustota obyvatel, dojezdnost, tradice atd. Nejsem si jist, jestli by nebylo vhodnější, aby zřizovatelem střední školy bylo město než kraj. Současné rozhodnutí JM kraje, které třídy zrušit, ale není odborně podloženo, podle mne se jedná o typické rozhodnutí od zeleného stolu. Pokud se rozhodneme zrušit všechna VG, pak je nutné výrazně investovat do základních škol, kde se musí změnit atmosféra a individuálně rozvíjet všechny žáky, tak jak je tomu ve Finsku.
Mohlo by při rušení tříd osmiletých gymnazijních oborů jít o problém ekonomický? Zřizovatelem středních škol je kraj, základních škol ovšem obce - kraj by takto část nákladů na vzdělávání přenášel na náklady obcí?
Zrušením tříd víceletých gymnázií ušetří kraj řádově 10 milionů. Náklady se ale přesunou do rozpočtu obcí.
Obávám se, že hlavním motivem současných opatření je nutnost ušetřit krajské finanční prostředky. Zrušením tříd VG podle odhadu ušetříme řádově 10 milionů kraji, ale přesuneme náklady do rozpočtu obcí.
Gymnázia do osmiletých oborů „vysávala“ ty nejlepší žáky ze základních škol, tam pak začali převažovat žáci průměrní až podprůměrní. Nedošlo tak postupně k jakési devalvaci druhého stupně ZŠ, v jejímž důsledku na osmiletých gymnáziích dnes studují i děti, které už zdaleka nejsou vynikající, ale jejichž rodiče se patrně snaží dostat je ze ZŠ pryč?
„Vysávání“ nadaných žáků není tak masivní. Na VG odchází průměrně jen asi 10% žáků z pátých tříd ZŠ – to jsou pro názornost dva žáci z dvacetičlenné třídy. Odchod těchto dvou žáků těžko výrazně ovlivní strukturu zbytku třídy. Navíc na VG neodchází jen ti nadaní, ale i průměrní. Pravdou je, že odchod nadaných žáků na VG je masivnější v Brně, kde je ale nabídka VG relativně nízká. Podle výzkumných studií je počet nadaných žáků na ZŠ a VG srovnatelný. Zrušením poloviny tříd VGv JM krajise teoreticky „vrátí“ jeden nadaný žák zpět na ZŠ. Je zřejmé, že tento jeden žák neovlivní výrazně pozitivně strukturu žáků ve třídě na ZŠ. Navíc může být stržen do průměrnosti. Jsem přesvědčen, že hlavním důvodem poklesu výsledků žáků ve výzkumu PISA není odchod žáků na VG. Důvody jsou jinde. Výzkumem ověřenou skutečností je, že hlavní motiv vstupu žáků na VG jsou aspirace rodičů.
