Na maturitních oborech středních škol začínají v pátek jednotné přijímací zkoušky. Podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které je organizuje, se letos přihlásilo 89 867 dětí. Uchazeči budou skládat hodinový test z češtiny a test z matematiky, který trvá 70 minut. Podle Bohumila Kartouse z organizace EDUin je taková specializace příliš úzká a bylo by lepší testovat komplexní dovednosti. Rodiče by se pak měli snažit, aby na své děti netlačili a zbytečně je nestresovali.
Přijímaček se letos zúčastní přes dva a půl tisíce dětí více než vloni. Zhruba čtyři pětiny z nich se chystají na zkoušky na dvou školách, z obou pokusů se jim bude započítávat lepší výsledek. Od kritiků často zaznívá, že sítem nakonec projde téměř každý. Mluvčí EDUin Kartous ale odmítá, aby se počet studentů na středních školách s maturitou snižoval.
„Žijeme v situaci, kdy nás rychlost společenských a ekonomických změn v podstatě nutí k tomu, abychom poskytovali mladým generacím větší adaptabilitu a tím pádem jim umožňovali delší studium. Když se podíváte na dvacáté století, celou dobu rostl počet strávených let ve vzdělávacím systému. Je to skutečně přirozená reakce společnosti na to, co se děje,“ myslí si Kartous.
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) a jeho kolegyně z Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) prosazovali zavedení takzvaného cut-off score, tedy nepřekročitelné minimum. Kdyby jej žáci nepřekonali, nedostali by se na maturitní obory. Vláda ale v únoru návrh hejtmanů zamítla. Podle Kartouse by odmítnutí uchazeči skončili jako levná pracovní síla v montovnách, což bylo údajně záměrem některých zastánců návrhu.
Neučit se mechanicky
„Když se podíváme na to, jak přemýšlet o tom, kdo a jaké má získat vzdělání, tak by to primárně mělo být rozhodnutí jeho a jeho rodičů. Společenský zájem nestojí na tom, že budeme uspokojovat současnou ekonomickou poptávku, protože ta se bude v následujících letech velmi výrazně měnit, existují na to poměrně respektované analýzy,“ říká Kartous.
Jak Kartous dále uvádí, samotné testy by mohly fungovat jinak. Například formou portfolií, kdy uchazeč prokazuje, že má komplexní dovednosti v různých směrech, ne pouze v češtině a matematice.
„Bylo by dobré, abychom se zaměřili na komplexní rozvoj, tak jak ho požaduje současná platná strategie vzdělávání, a nezaměřovali se pouze na to, jestli se někdo naučil mechanicky vzorečky z matematiky a gramatiku českého jazyka, protože to nezaručuje dokonce ani to, že ten člověk dobře umí matematiku a že umí ovládat svůj mateřský jazyk,“ domnívá se Kartous.
Současné didaktické testy podle Kartouse sledují způsob uvažování v případě otevřených úloh. Samotná koncepce testů je ale „velmi omezující“ a lepší by bylo, kdyby se například psaly eseje. Díky nim by se ověřily nejen gramatické a stylistické dovednosti, ale rovněž to, jak zkoušený umí používat jazyk jako způsob myšlení.
Lepší přístup by měly zvolit i rodiny. „Rodiče by měli svým dětem klást na srdce, že se svět nezboří, pokud to nezvládnou. Vyvoláváním většího tlaku a stresu jim nepomohou v tom, aby ten test zvládly,“ myslí si Kartous.
O minimální hranici rozhodují ředitelé
Zkoušky v pátek začínají prvním termínem na čtyřletých oborech, ke kterému se přihlásilo 63 440 uchazečů. Druhý termín bude na těchto oborech v pondělí 15. dubna a zúčastnit by se ho mělo 54 283 žáků. V úterý a ve středu 16. a 17. dubna pak ke zkouškám přijdou uchazeči o víceletá gymnázia.
Zhruba polovina letošních uchazečů se hlásí na střední odborné školy, pětina na osmiletá gymnázia. Alespoň jednu přihlášku na některý druh gymnázia si podalo kolem 47 procent všech zájemců o maturitní obory, z toho 19 549 na osmiletá gymnázia, 5 605 na šestiletá a 17 480 na čtyřletá. Nejmenší zájem je o učební obory s maturitou a nástavby.
Testy z jednotných přijímacích zkoušek mohou školy doplnit vlastními zkouškami v období od 12. do 28. dubna. Na většině škol pak výsledek z jednotných přijímaček musí tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Výjimkou jsou sportovní gymnázia, kde to bude 40 procent.
Minimální hranice získaných bodů, která by byla nezbytná pro přijetí na maturitní obory, není centrálně stanovena. Mohou o ní rozhodnout sami ředitelé škol. Výsledky zkoušek dostanou ředitelé v neděli 28. dubna. Náhradní termíny jednotných zkoušek stanovilo ministerstvo na 13. a 14. května.
Jednotné přijímací zkoušky se konají plošně od jara 2017. Netýkají se uměleckých škol, na kterých se už v lednu dělaly talentové zkoušky.
