Ministerstvo školství nebude připravovat návrh na zavedení hranice úspěšnosti pro přijetí ke studiu maturitních oborů. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů došli v pondělí na jednání tripartity ke shodě, že takzvaný cut-off score čili nepodkročitelné minimum není správným nástrojem. Tripartita si vyslechla i zprávu ministra zemědělství o kůrovcové kalamitě. Většina účastníků jednání ostře kritizovala předloženou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) označil takovou hranici jako bariéru při vstupu do středního školství. Za důležitější považuje regulaci nabídky vzdělávání. V tom vidí roli hlavně krajů, které jsou zřizovateli čtyř pětin škol.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner rovněž odmítl stanovovat tuto hranici. Zdůraznil význam podpory technického vzdělávání.
Také místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek se domnívá, že není optimální určovat tuto hranici a omezit tak prostor ke vzdělávání. Podle něj by bylo riskantní stanovit hranici jen podle výkonu žáků ve dvou předmětech – v matematice a češtině.
Souhlasil s nutností podpořit technické vzdělávání. Podle Samka se v Česku vžila představa, že každý musí mít maturitu. „Měla by se vrátit pověst dobrého učňovského školství, které kvalifikuje člověka k povolání, které maturitu nevyžaduje. Rodiče neposuzují vždy zcela realisticky schopnosti svých dětí. Pokud je maturita pro každého, budeme muset s parametry dolů,“ řekl Samek.
Zástupci Svazu průmyslu a dopravy v pondělí odmítli „nepodkročitelnou hranici na maturitní obory“. Pode nich by zhoršila situaci oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem a do kterých nyní velmi těžko shání žáky.
Spor o hranici úspěšnosti
Stanovení hranice úspěšnosti pro přijetí na maturitní obory požaduje Asociace krajů ČR. Podle ní by to pomohlo zvýšit úroveň vzdělávání. Podle analýzy ministerstva školství by to ale dopadlo na chudší regiony a ještě víc by se prohlubovaly rozdíly mezi jednotlivými kraji v Česku.
Ministr školství na jednání řekl, že zavedení „cut-off score“ by mělo negativní dopad na regiony a bylo by bariérou ke vzdělávání. „Cesta ke kvalitě je vyšší kontrola vzdělávacích institucí,“ uvedl. Šéfka Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (za ANO) vzápětí kritizovala Plagu za nečinnost kvůli kvalitě středních škol. Hejtmanům vadí, že s nimi nejednal o analýze o hranici k přijetí na střední školy.
Plaga předpokládá, že ve vládě má podporu jeho názor, ne požadavek krajů. Podle šéfa Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera premiér Andrej Babiš (ANO) na tripartitním jednání řekl, že bude ještě jednat s hejtmany. Se zástupci krajů chtějí o vzdělávání a potřebě pracovních sil jednat i zaměstnavatelé.
Pedagogická komora oponovala tvrzení Asociace krajů, podle něhož neúspěšnost u státních maturit činí 37 procent.
Komora uvedla, že jde o čtyři procenta. Cut-off score by podle ní dopadlo negativně především na studenty nástaveb („polovina by nebyla vůbec přijata“), zatímco gymnázií by se nedotkla vůbec.
Bouřlivá diskuse o zprávě o udržitelnosti financí
Zástupci vlády, odborů i podnikatelů v pondělí kritizovali poprvé předloženou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vadilo jim zejména to, že byla modelována na dobu 50 let a neprošla předem oponentním řízením.
Podle místopředsedy ČMKOS Samka premiér Babiš použil vůči zprávě „výrazně tvrdá slova“. Cítil se prý zřejmě dotčen tím, že současná vláda jako by nekonala opatření ke zlepšení situace a zvyšovala svými kroky budoucí výdaje. „Pokud někdo udělá prognózu na 50 let a tady sděluje občanům, že v roce 2068 budeme mít zadlužení větší než Řecko, považuju to za skandální, totálně neprofesionální a hloupé,“ řekl Babiš novinářům. Vadí mu, že se do médií dostala „negativní zpráva“, když se české ekonomice daří a v zahraničí má pozitivní hodnocení.
Zástupce podnikatelů Wiesner označil odhady na 50 let dopředu za nesmysl. Mělo být podle něho stanoveno daleko kratší období, aby to bylo užitečné. Odborář Samek nepovažuje za správné strašit se v České republice tím, že se za 50 let ekonomika zhroutí a budeme tu mít řecký scénář. Současnou první podobu zprávy označil jako bulvarizaci tématu. Domnívá se, že od současné vlády i od těch budoucích se dá očekávat zodpovědné jednání. Ministr školství Robert Plaga nepovažuje zprávu za šťastně formulovánu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) označila debatu za bouřlivou.
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se také shodli, že by rada měla zprávy předem dávat k projednání.
Mluvčí rady Aliapulios podotkl, že nezávislé instituce v zahraničí podobné dokumenty na desítky let dopředu také vypracovávají. „Například ve Finsku je to 40 let, na Slovensku, ve Velké Británii či ve Slovinsku mají horizont 50 let. Dokonce i ministerstvo financí zpracovává a zveřejňuje vlastní analýzu udržitelnosti veřejných financí s horizontem delším než 50 let (až do roku 2070),“ uvedl mluvčí. Podle něj nezávislost rady vychází ze zákona. Při projednávání předem s ministerstvy či vládou by tak mohla být rada případně vystavena politickému vlivu.
Aliapulios poznamenal, že rada nijak nerozporuje to, že české veřejné finance patří k nejzdravějším v Evropě. „Ale smysl zprávy je právě v tom, že současnost i blízká budoucnost mohou zastírat neudržitelné nastavení pro delší časový horizont,“ uvedl.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se pokoušela uzavřít diskusi smírně. Novinářům řekla, že činnost rady podporuje a její výstupy bere jako základ pro další diskusi například o návrhu změn důchodového systému.
Zprávu předložila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Na Twitteru se později rozhořela ostrá diskuse mezi tiskovou mluvčí ČMKOS Janou Kašparovou (kterou vzápětí podpořil předseda ČMKOS Josef Středula) se zástupci Národní rozpočtové rady. Vyměňovali si v ní názory na to, co ve zmíněné zprávě je a co v ní není a jak to (ne)chápat.
Zdravotnické odbory navrhují, aby stát výrazně zvýšil platby za děti či důchodce
Na jednání tripartity také zazněl radikální požadavek zdravotnických odborů. Chtějí, aby stát do dvou let zvýšil platby zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce o 30 miliard korun.
Stát platí péči za necelých šest milionů lidí – za penzisty, děti nebo nezaměstnané. Pojišťovnám za ně měsíčně posílá 1018 korun za osobu. „Stát je největší dlužník, jeho tisíc korun prostě absolutně nestačí,“ poznamenal předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
Podle šéfky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmary Žitníkové by skokový růst o 30 miliard odpovídal částce, která chybí v akutní péči. Odbory totiž chtějí, aby se platba státu přiblížila zhruba osmnácti stům korunám, které měsíčně musí pojišťovnám posílat i člověk bez příjmů.
Ministři nicméně s plánem odborů nesouhlasí. „Ve zdravotnictví je peněz dost. Spíš nám jde o to, aby byly dobře využity. Takže tato částka mi připadá přestřelená,“ řekl vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chystá skromnější plán, a to spojit růst plateb státu s růstem průměrné mzdy. To by jen mezi lety 2020 a 2021 znamenalo zvýšení výdajů státu o víc než 14 miliard korun. Ovšem ani tato suma nemá podporu u ministryně financí. „Z hlediska udržitelnosti veřejných financí je nemožná,“ prohlásila Schillerová.
„Není to o tom, jestli více nebo méně, spíše o tom, aby to bylo finančně udržitelné a byla zachována kvalita zdravotnictví,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Maláčová.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) pak tvrdí, že by stát měl místo zvyšování plateb za státní pojištěnce uvažovat o vyšší spoluúčasti pacientů, která v současnosti patří mezi nejnižší v Evropské unii. ČSSD ale prosadila do koaliční smlouvy zákaz růstu spoluúčasti pacientů a podmínila tím účast ve vládě.
K jednání o platbách za státní pojištěnce se tripartita vrátí 11. března.
