České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP).
To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Zpráva uvádí, že nepříznivému vývoji by bylo možné zabránit zvýšením daní, posunutím věku odchodu do důchodu nebo snížením důchodů vzhledem k průměrné mzdě.
„Ačkoli bude české hospodářství stejně jako dosud růst rychlejším tempem než ekonomiky vyspělejších zemí, což posílí daňové příjmy, nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné. Hlavním důvodem je stárnutí obyvatelstva,“ uvedla rada ve zprávě.
„Nemůžeme přicházet s řešením pro vládu, ta trojčlenka je politická – zvýšit daně, prodloužit věk odchodu do důchodu nebo připustit snížení životní úrovně důchodců proti pracujícím,“ řekla předsedkyně Národní rozpočtově rady Eva Zamrazilová.
„V současné době veřejné finance nemají nějaký významnější problém, ten se začne objevovat až někdy po roce 2030, kdy se začne dostávat důchodový systém do deficitu v souvislosti se silnými ročníky 70. let a jejich odchody do důchodu,“ řekl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Dodal, že zvrátit to lze jen tehdy, pokud bude provedena „nějaká ne úplně kosmetická úprava důchodového systému“. Politici musí podle Jana Pavla najít takový systém, který zabrání obrovským deficitům a zajistí, že bude zároveň dostatečně sociálně citlivý a neuvrhne důchodce do existenčních problémů.
Veřejný dluh v poměru k HDP má Česko aktuálně 35,3 procenta a v rámci EU je šestý nejlepší. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,3 procenta, nejhůře pak Řecko (179,7 procenta) a Itálie (133,1 procenta).
Podíl lidí ve věku 65 a více let na celé populaci se podle zprávy v následujícím půlstoletí zvýší ze současných 19 procent na téměř jednu třetinu. S tím bude podle rady spojen nejen rostoucí objem výdajů na důchody, ale zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči.
Zároveň podle zprávy bude ubývat obyvatel v produktivním věku. „Česká společnost se tak bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě,“ uvádí zpráva.
Rada upozornila, že rychlejší růst výdajů v porovnání s příjmy by sám o sobě prohloubil dluh na zhruba 180 procent HDP. „Překročení dluhové brzdy, jež je nyní zákonem stanovena na 55 procent HDP, a následné další zvyšování zadlužení by ale vyvolalo reakci finančních trhů,“ uvádí dokument. Investoři by totiž požadovali za půjčení peněz státu rizikovou prémii, která by zvýšila úroky u půjček, a to by vývoj dluhu ještě zhoršilo. Země by se tak podle rady ocitla v dluhové pasti.
Za bezpečné rozpočtová rada považuje udržovat podíl veřejného dluhu k HDP na maximálně 40 procentech. To by zajistilo, aby se v případě krize nebo jakéhokoliv nepříznivého vývoje neúnosně nezvyšovalo zadlužení země.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí má za cíl přinést pohled na to, zda by Česká republika byla při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik schopná v horizontu následujících 50 let hradit svoje výdaje a závazky tak, aby nebyla ohrožena neudržitelným zadlužením.
„Cílem střednědobých rizikových scénářů není vzbudit paniku mezi politiky či odbornou veřejností. Jejich prostřednictvím ale chceme ukázat, jak rychle a hluboce může případný propad příjmů v kombinaci s potřebou nadále financovat rostoucí mandatorní výdaje ubírat veřejným financím prostor pro podporu zdravého hospodářství v horších časech,“ uvádí rada ve zprávě.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu.
V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
