Vláda plní naše podmínky, říká šéf KSČM Filip. Své straně doporučí, aby rozpočet podpořila

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce - 1. část: Vojtěch Filip (KSČM), Zbyněk Stanjura (ODS), Jakub Michálek (Piráti)
Zdroj: ČT24

Předseda KSČM Vojtěch Filip straně doporučí, aby ve sněmovně podpořila státní rozpočet na rok 2019. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Rozpočet podle Filipa počítá s plněním většiny podmínek, které si KSČM dala, když podpořila menšinovou vládu ANO a ČSSD. Naopak ODS ani Piráti rozpočet podpořit nechtějí – vadí jim další zadlužování i to, že vláda podle nich nemá žádnou vizi.

„Musím říct, že ze sedmi základních podmínek, které jsme měli pro jednorázovou podporu vládě, máme ve státním rozpočtu splněny nejméně čtyři. Je to zvýšení minimální mzdy a růst mezd, valorizace důchodů a otázka, jestli bude vláda schopna vykoupit akcie vodárenských společností,“ uvedl Filip.

Další podmínkou je podle něj ochrana přírodního bohatství, tedy vznik sekce přírodního bohatství a energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Zda komunisté rozpočet skutečně podpoří, rozhodne vedení strany. „Doporučím výkonnému výboru a poslaneckému klubu podporu tohoto státní rozpočtu na rok 2019 a jsem přesvědčen, že základní věci k podpoře jsou,“ podotkl Filip.

Přestože hlasy poslanců vládní koalice a komunistů by ke schválení stačily, premiér Andrej Babiš (ANO) chce o rozpočtu vyjednávat i s dalšími sněmovními aktéry. „Hledat podporu na rozpočet budeme u všech stran, které jsou v parlamentu. Protože si neumím představit, že by některá strana nechtěla navyšovat důchody, platy učitelů nebo policistů. To není jenom o KSČM, která nás jednorázově podpořila, ale o všech stranách,“ prohlásil Babiš.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce – 2. část: Vojtěch Filip (KSČM), Zbyněk Stanjura (ODS), Jakub Michálek (Piráti)
Zdroj: ČT24

Michálek: Vše se prožere, vládě chybí vize

Předseda klubu Pirátů a místopředseda strany Jakub Michálek nyní říká, že je premiér zatím neoslovil, ale že jsou ochotni jednat. Stávající verze se jim však nelíbí. „Rozpočet, jak je navržen, podle nás není správně a my bychom ho nepodpořili. Naopak bychom požadovali zásadní úpravy. Babiš si založil kariéru na tom, že říká, jak šetří, ale ve skutečnosti rozpočet a výhled navrhuje čtyřicetimiliardový deficit i pro další roky,“ uvedl.

Vláda se podle něj nesnaží o to, aby se schodek snižoval, přestože ekonomika roste. Pirát se podivuje i nad tím, s jak nízkými investicemi rozpočet počítá. „Jsme v období, kde se ekonomice daří, a měli bychom se snažit, aby se ekonomika transformovala, aby se rozšiřovaly nové technologie, aby se stát zdigitalizoval a zefektivňoval. Toto (růst) se bohužel prožere – a to je špatně,“ míní Michálek.

Šéf pirátského sněmovního klubu tvrdí, že Babišova vláda nevyužívá vhodné příležitosti k celkové modernizaci státu. „Místo toho se dá šest miliard na jízdné, což nebylo dostatečně odůvodněno a je to nekoncepční. Chybí absolutně vize, ke které má stát směřovat,“ dodává Michálek. 

Stanjura: Je to promarněná příležitost

K jednání o rozpočtu zatím premiér neoslovil ani ODS. „Nebyli jsme osloveni, nevím, jestli budeme a pokud budeme, tak to bude taková stínohra, jako když se ustavovala sněmovna, kdy se jako jednalo, ale reálně se nejednalo,“ domnívá se předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Pro rozpočet podle něj občanská demokracie hlasovat nemůže. „Souhlasím s tím, že to je promarněná příležitost. A nejenom tento rozpočet, ale i letošní a loňský. Vláda si plánuje o 150 miliard vyšší příjmy příští rok, a přesto není schopna vytvořit přebytkový rozpočet,“ upozorňuje Stanjura.

Výdaje a příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

„Roste podíl vybraných daní na HDP, takže je prostor pro snížení daní, vláda se tomu ale zatvrzele brání. Místo abychom snižovali byrokracii, tak přichází další a další nárůst státních zaměstnanců – pro příští rok a pro rok 2020 znova. Vláda nemá žádný plán na nic, je to udržovací vláda, nic podstatného za ten rok nepředložila. Nemá koncepci, jenom sní,“ řekl šéf klubu ODS.

Poznamenal, že hnutí ANO vede už pět let všechny resorty podstatné pro investice do infrastruktury, tedy ministerstvo dopravy, místního rozvoje i financí. „A on (Babiš) po pěti letech přijde s tím, že teď bude chystat desetiletý plán. Ale pět let už promarnili,“ dodává Stanjura.

Rozpočet má mít schodek 40 miliard

Státní rozpočet pro příští rok počítá se schodkem 40 miliard korun, což je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Pro letošní rok je schválený schodek 50 miliard, loni byl 60 miliard, ale ve skutečnosti skončil rozpočet zhruba šestimiliardovým schodkem. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: ČSÚ/Ministerstvo financí

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.

Rozpočet, který musí podle zákona vláda do sněmovny předložit do 30. září, už mají poslanci k dispozici. Návrh harmonogramu schvalování rozpočtu by měla sněmovna schvalovat příští týden. Nejprve se nad rozpočtem sejde rozpočtový výbor, měl by zasednout 10. října. Poslancům připraví doporučení pro první čtení, které by se mělo odehrát na řádné schůzi sněmovny koncem října.

Výdaje státního rozpočtu na ministerstva, KPR a AV ČR (v Kč, plán na rok 2019)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...