Vláda projídá budoucnost, varuje Kalousek. Strašíte občany, kontruje Schillerová

17 minut
Události, komentáře: Alena Schillerová vs. Miroslav Kalousek
Zdroj: ČT24

Čtyřicetimiliardový schodek v návrhu rozpočtu pro příští rok, který ve středu schválila vláda Andreje Babiše, představuje nezodpovědné projídání prosperity, které se kabinetu i chudším částem společnosti vymstí v čase ekonomického propadu. V Událostech, komentářích to prohlásil někdejší šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jde ale o strašení občanů; upozorňuje na to, že veřejné finance jsou v globálu v plusu.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje vláda na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun a ministryně financí Alena Schillerová záhy po jednání kabinetu prohlásila, že je podstatné vnímat schodek v poměru k HDP, kdy prezentuje sedm desetin procenta. Současně zdůraznila, že důležitý je přebytkový stav veřejných financí, který resort pro příští rok odhaduje zhruba na procento HDP.

„Nominální částka minus čtyřicet miliard samozřejmě vypadá hrozivě, ale ‚naše společná domácnost‘, veřejné finance, v minusu není. Do společné domácnosti patří rozpočty krajů, měst, obcí a veřejných fondů a institucí a tato domácnost hospodaří s přebytkem, a to tak velkým, že je třetím největším v rámci Evropské unie,“ doplnila Schillerová ve večerní debatě Událostí, komentářů s tím, že schodek v podobě 0,7 procenta HDP je nízký, sousední Slovensko počítá s půl procentem.

Kriticky naopak rozpočtový záměr vlády hodnotil bývalý ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. „To, že obce mají na svých účtech miliardy a dohromady segment veřejných financí udělá přebytek, neopravňuje vládu, aby ve státním rozpočtu hospodařila tak, jak hospodaří,“ prohlásil. Čtyřicetimiliardový schodek v časech růstu by se podle něj dal akceptovat, pokud by jím vláda pokrývala nákladnou důchodovou reformu, transformaci zdravotního pojištění, nebo částku nalila do investic pro budoucnost. Nic z toho se podle něj ale neděje.

Kalousek: Jako obec po povodni, která nechce protipovodňová opatření

„Rozpočet je jenom na příští rok a svými trendy nemyslí na budoucnost a na to, že budeme mít i horší časy. To je trestuhodné a naprosto neodpovědné vůči komukoliv, kdo přijde po současné vládě, a bude-li vláda svůj mandát opakovat, pak to odskáče sama. A nejvíc to samozřejmě odskáčou ti nejslabší a nejchudší,“ varoval s tím, že se kabinet chová jako obec vyplavená velkou vodou, která se rozhodne nestavět protipovodňová opatření, protože „se nám bude dařit dobře“.

Podle Schillerové jde ale jen o zbytečné strašení občanů. Ministryně akcentovala, že vláda v rámci rozpočtu realizuje nejvyšší zvýšení penzí v historii, a dodala: „Řekněte občanům, že nemáme přidávat na důchody, na sociální péči, na rodičovský příspěvek, na bezpečnost, že nemáme zlepšovat podmínky ve školství. Řekněte, že na tohle nemáme dát.“

Makroekonomické predikce podle ní resort sleduje zodpovědně a pracuje s nimi konzervativně, třebaže sama není nadšená z některých plánovaných výdajů, včetně slev na jízdném, které Kalousek označil za „trestuhodné rozhazování doleva doprava“. Ve vazbě na prognózy pak někdejší šéf státní kasy dodal: „Prognózu jde ale udělat s větší jistotou na rok, s menší jistotou na dva roky a dál nevidí vůbec nikdo.“

Výdaje a příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24
Výdaje státního rozpočtu na ministerstva, KPR a AV ČR (v Kč, plán na rok 2019)
Zdroj: ČT24

Rozpočet počítá s platy učitelů i růstem penzí

Rozpočet počítá s růstem investic, platů státních zaměstnanců a důchodů. Od ledna příštího roku se průměrný starobní důchod zvýší asi o 900 korun měsíčně. Pevná část penze, která je pro všechny stejná a nyní činí 2700 korun, se zvedne celkem o 570 korun. Zásluhová procentní výměra, v níž se odrážejí odpracované roky a výdělek, poroste o 3,4 procenta.

Tarifní platy učitelů by měly od příštího roku stoupnout o deset procent a tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů o dvě procenta. Těm zároveň stoupne minimálně o 2000 korun rizikový příplatek. Tarifní platy ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o pět procent.

Celkový nárůst objemu platů by pak měl být u pedagogů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství (15,9 procenta) a soudů (13,9 procenta).

Výdaje na platy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu by tak měly celkově stoupnout o 29,82 miliardy korun na celkových 282 miliard Kč. Růst platů ve veřejné sféře o osm procent přitom kritizují Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Důvodem je, že růst je vyšší než v soukromé sféře. Ta přitom platy ve státním sektoru financuje.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: ČSÚ/Ministerstvo financí

„V době ekonomického růstu se mají valorizovat důchody a přidávat státním zaměstnancům, ale je naprosto nesmyslné a trestuhodné armádu státních zaměstnanců za čtyři roky rozšířit o téměř čtyřicet tisíc, což jsou desítky miliard,“ podotkl Kalousek.

„Čísla čtyřiceti tisíc se nejsem schopna dopočítat, prostě to tak není,“ namítla Schillerová. „Budeme navyšovat 16 tisíc míst pedagogů a v důsledku bezpečnosti 1000 vojáků. Současně ale budeme místa snižovat, začali jsme mrtvými dušemi a šetříme tím 3,4 miliardy. Chci, aby se snižovala i obsazená místa, abychom šanci nepromarnili.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 4 hhodinami

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
včera v 08:55

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...