Vláda schválila schodek 40 miliard, opozice mluví o nezodpovědnosti

Nahrávám video

Řada sněmovních stran odmítá v prvním čtení podpořit návrh státního rozpočtu, který dnes schválila vláda Andreje Babiše (ANO). Jako hlavní důvod uvádějí čtyřicetimiliardový deficit v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale podstatné vnímat schodek rozpočtu v poměru k HDP.

„Vláda schválila rozpočet na příští rok se čtyřicetimiliardovým deficitem. V době hospodářského růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti projev totální rezignace na alespoň trochu odpovědné hospodaření. Vláda nic nedělá s výdajovou stranou, která bobtná, ale o to více chce sedřít daňové poplatníky,“ napsal na Twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.

V prvním čtení návrh nepodpoří ani Piráti. Řekl to místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. A důvody jsou obdobné jako u jiných stran. „Naše hlasy pan premiér nedostane. V době takového ekonomického růstu, obrovského nárůstu příjmů státního rozpočtu a minimální nezaměstnanosti je extrémně nerozumné vytvářet deficit,“ prohlásil. Dodal ale, že jsou Piráti připraveni se bavit o případných úsporách, které by vláda byla schopna přinést do druhého čtení.

Kritický je k návrhu také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Schodek 40 miliard v době vysokého ekonomického růstu je nezodpovědný. Vláda by měla být mnohem ambicióznější. To by ale musela přestat rozdávat populistické dárečky jako slevy na jízdném a začít pracovat na snižování mandatorních výdajů. Že to je utopie, už psát nebudu,“ uvedl na svém twitterovém účtu.

Své výhrady má k návrhu rozpočtu i SPD Tomia Okamury. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) České televizi řekl, že v současné chvíli je hnutí připraveno v dolní parlamentní komoře hlasovat proti návrhu. „V období bezprecedentního hospodářského růstu by se měl splácet státní dluh. Ale státní dluh neustále roste,“ zmínil jeden z hlavních důvodů Hrnčíř. Podle něj také zbytečně rostou platy státních zaměstnanců.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: ČSÚ/Ministerstvo financí

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) považuje za přirozené, že kritika rozpočtu přichází z řad opozičních stran a hnutí. Sám oceňuje, že rozpočet jeho resortu zaznamenal v návrhu navýšení. „Podařilo se nám vyjednat opravdu výrazné navýšení právě na obnovu a zachování kulturních památek, ale i na stavbu a budování nové kulturní infrastruktury, která v minulých letech byla zanedbávána,“ konstatoval za ministerstvo kultury.

Podporu připouští komunisté

A obdobným hlasem mluví i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, podle jehož odhadu s tímto návrhem premiér u lidovců nepochodí. Také on považuje deficit za nepřiměřený. Poukázal i na varování vládního výboru pro rozpočtové prognózy. „Říká, že v otázce příjmů je návrh státního rozpočtu nadhodnocen a neočekává takové příjmy pro příští rok. I to je velký problém, který může v příštím roce nastat, že není postaven úplně realisticky,“ řekl Jurečka.

I Věra Kovářová (STAN) vytýká návrhu deficit. „Také se nehovoří o tom, že vláda absolutně zadlužuje zemi a státní dluh vzrostl o několik desítek miliard korun,“ komentovala návrh rozpočtu na příští rok. Podle ní rozpočet připomíná spíš hokynářství, protože návrh nemá žádnou vizi třeba pro případné zhoršení ekonomické situace.

Šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá za KSČM pro ČT řekla, že ani komunisté žádný bianco šek vládě nedají, priority rozpočtu se ale podle jejího vyjádření shodují s volebním programem KSČM. Konečné rozhodnutí nicméně leží na poslaneckém klubu. „Pokud mohu mluvit sama za sebe, spíše se kloním k podpoře tohoto rozpočtu, ale rozhodovat bude na svém jednání politický klub naší strany,“ doplnila Vostrá. 

Babiš: Posuzujme rozpočet podle plnění

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale podstatné vnímat čtyřicetimiliardový schodek v poměru k HDP. „Prezentuje to 0,7 procenta HDP,“ zdůraznila šéfka státní kasy. Opět zopakovala, že důležitý je přebytkový stav veřejných financí. „Přebytek je prezentován plus 1,6 procenta HDP, příští rok ho odhadujeme zhruba na 1 procento HDP. Je třetí nejvyšší v rámci Evropské unie,“ zdůraznila.

Výdaje a příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Naplnění státní kasy si pochvaloval i premiér Andrej Babiš (ANO). „Je to věčná debata různých našich kritiků o plánu a o plnění. A já říkám, máme posuzovat rozpočet podle plnění. Na tento rok máme deficit 50 miliard a dnes tady mám plnění k 18. 9. plus 10 miliard. Takže 2016 byl přebytkový, 2017 téměř vyrovnaný a já jsem vyzval paní ministryni, aby se snažila i tento rok o vyrovnaný rozpočet,“ řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).

Vládní návrh rozpočtu plánuje celkové výdaje 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu.  Počítá také s růstem investic, platů státních zaměstnanců a důchodů.

Výdaje státního rozpočtu na ministerstva, KPR a AV ČR (v Kč, plán na rok 2019)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 1 hhodinou

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 19 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.