Vláda schválila schodek 40 miliard, opozice mluví o nezodpovědnosti

Nahrávám video

Řada sněmovních stran odmítá v prvním čtení podpořit návrh státního rozpočtu, který dnes schválila vláda Andreje Babiše (ANO). Jako hlavní důvod uvádějí čtyřicetimiliardový deficit v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale podstatné vnímat schodek rozpočtu v poměru k HDP.

„Vláda schválila rozpočet na příští rok se čtyřicetimiliardovým deficitem. V době hospodářského růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti projev totální rezignace na alespoň trochu odpovědné hospodaření. Vláda nic nedělá s výdajovou stranou, která bobtná, ale o to více chce sedřít daňové poplatníky,“ napsal na Twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.

V prvním čtení návrh nepodpoří ani Piráti. Řekl to místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. A důvody jsou obdobné jako u jiných stran. „Naše hlasy pan premiér nedostane. V době takového ekonomického růstu, obrovského nárůstu příjmů státního rozpočtu a minimální nezaměstnanosti je extrémně nerozumné vytvářet deficit,“ prohlásil. Dodal ale, že jsou Piráti připraveni se bavit o případných úsporách, které by vláda byla schopna přinést do druhého čtení.

Kritický je k návrhu také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Schodek 40 miliard v době vysokého ekonomického růstu je nezodpovědný. Vláda by měla být mnohem ambicióznější. To by ale musela přestat rozdávat populistické dárečky jako slevy na jízdném a začít pracovat na snižování mandatorních výdajů. Že to je utopie, už psát nebudu,“ uvedl na svém twitterovém účtu.

Své výhrady má k návrhu rozpočtu i SPD Tomia Okamury. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) České televizi řekl, že v současné chvíli je hnutí připraveno v dolní parlamentní komoře hlasovat proti návrhu. „V období bezprecedentního hospodářského růstu by se měl splácet státní dluh. Ale státní dluh neustále roste,“ zmínil jeden z hlavních důvodů Hrnčíř. Podle něj také zbytečně rostou platy státních zaměstnanců.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: ČSÚ/Ministerstvo financí

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) považuje za přirozené, že kritika rozpočtu přichází z řad opozičních stran a hnutí. Sám oceňuje, že rozpočet jeho resortu zaznamenal v návrhu navýšení. „Podařilo se nám vyjednat opravdu výrazné navýšení právě na obnovu a zachování kulturních památek, ale i na stavbu a budování nové kulturní infrastruktury, která v minulých letech byla zanedbávána,“ konstatoval za ministerstvo kultury.

Podporu připouští komunisté

A obdobným hlasem mluví i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, podle jehož odhadu s tímto návrhem premiér u lidovců nepochodí. Také on považuje deficit za nepřiměřený. Poukázal i na varování vládního výboru pro rozpočtové prognózy. „Říká, že v otázce příjmů je návrh státního rozpočtu nadhodnocen a neočekává takové příjmy pro příští rok. I to je velký problém, který může v příštím roce nastat, že není postaven úplně realisticky,“ řekl Jurečka.

I Věra Kovářová (STAN) vytýká návrhu deficit. „Také se nehovoří o tom, že vláda absolutně zadlužuje zemi a státní dluh vzrostl o několik desítek miliard korun,“ komentovala návrh rozpočtu na příští rok. Podle ní rozpočet připomíná spíš hokynářství, protože návrh nemá žádnou vizi třeba pro případné zhoršení ekonomické situace.

Šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá za KSČM pro ČT řekla, že ani komunisté žádný bianco šek vládě nedají, priority rozpočtu se ale podle jejího vyjádření shodují s volebním programem KSČM. Konečné rozhodnutí nicméně leží na poslaneckém klubu. „Pokud mohu mluvit sama za sebe, spíše se kloním k podpoře tohoto rozpočtu, ale rozhodovat bude na svém jednání politický klub naší strany,“ doplnila Vostrá. 

Babiš: Posuzujme rozpočet podle plnění

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale podstatné vnímat čtyřicetimiliardový schodek v poměru k HDP. „Prezentuje to 0,7 procenta HDP,“ zdůraznila šéfka státní kasy. Opět zopakovala, že důležitý je přebytkový stav veřejných financí. „Přebytek je prezentován plus 1,6 procenta HDP, příští rok ho odhadujeme zhruba na 1 procento HDP. Je třetí nejvyšší v rámci Evropské unie,“ zdůraznila.

Výdaje a příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Naplnění státní kasy si pochvaloval i premiér Andrej Babiš (ANO). „Je to věčná debata různých našich kritiků o plánu a o plnění. A já říkám, máme posuzovat rozpočet podle plnění. Na tento rok máme deficit 50 miliard a dnes tady mám plnění k 18. 9. plus 10 miliard. Takže 2016 byl přebytkový, 2017 téměř vyrovnaný a já jsem vyzval paní ministryni, aby se snažila i tento rok o vyrovnaný rozpočet,“ řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).

Vládní návrh rozpočtu plánuje celkové výdaje 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu.  Počítá také s růstem investic, platů státních zaměstnanců a důchodů.

Výdaje státního rozpočtu na ministerstva, KPR a AV ČR (v Kč, plán na rok 2019)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...