Zástupci odborů i zaměstnavatelů podpořili na pátečním jednání tripartity priority nastavené vládou v návrhu státního rozpočtu na příští rok, jako je například růst platů, důchodů nebo investic.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) upozornila na to, že návrh rozpočtu obsahuje rušení neobsazených míst na ministerstvech, na které úřady dostávají peníze. MF tak navrhuje zrušit zhruba 1300 míst, což by mělo přinést úsporu kolem 3,4 miliardy korun.
I prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák uvedl, že podporuje navýšení platů učitelům, podporu výzkumu, vývoje a inovací a investice do infrastruktury. „Chceme ještě více vidět provozní úspory státu, například nadále škrtat mrtvá úřednická místa,“ uvedl. Nebezpečný je podle něj také růst mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu.
Svaz průmyslu a dopravy v pátek uvedl, že podporuje navýšení platů učitelům, podporu výzkumu, vývoje a inovací a investice do infrastruktury.
„Podporujeme vládu v boji proti daňovým únikům. Vítáme růst důchodů, platů a zavedení slev na jízdném. Věřím v dohodu u platů ve zdravotnictví. Předpokládám růst minimální mzdy,“ uvedl předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula.
Tarifní platy učitelů vzrostou od příštího roku o deset procent a tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů o dvě procenta. Těm zároveň stoupne minimálně o 2000 korun rizikový příplatek. Tarifní platy ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o pět procent.
Celkový nárůst objemu platů by pak měl být u pedagogů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství (15,9 procenta) a soudů (13,9 procenta).
- Ministerstvo financí navrhuje rozpočet s deficitem 40 miliard korun. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, ke konci srpna rozpočet vykázal přebytek 14,8 miliardy korun. Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje MF na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun.
Spor o zdravotnické platy
Spor ještě přetrvává o růst platů ve zdravotnictví. Vláda nabídla přidat sedm procent, odbory chtějí deset procent. Zároveň by podle kabinetu nemělo být přidávání plošné, ale mělo by směřovat na zaměstnance ve zdravotnictví s nižšími příjmy.
Ani čtvrteční jednání odborů s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) o zvýšení platů dohodu nepřineslo. Ministr představil návrh sedmiprocentního nárůstu v tarifních platech u zaměstnanců v příspěvkových organizacích ministerstva. Odbory však chtěly deset procent pro všechny, jak jim slíbila předchozí Babišova vláda.
Ministr Vojtěch však desetiprocentní navýšení odmítá. „Vyžadovalo by to navýšení deficitu, což pochybuji,“ podotkl. „Řekli jsme na tripartitě, že to nebylo úplně korektní jednání. My jsme řekli, že chceme jednat také s řediteli nemocnic, že si chceme udělat komplexní názor a jednat se všemi segmenty, nikoli pouze s odbory,“ řekl ministr.
Premiér Andrej Babiš začátkem května prohlásil, že plošný růst platů o deset procent podporuje. „On říkal, že je pro. Ale jasně jsme řekli, že chceme jednat s řediteli. A setkali jsme se i s řediteli, kteří byli proti plošnému navýšení a říkali, že chtějí mít možnost to ovlivnit sami,“ dodal Vojtěch.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče je od poloviny srpna ve stávkové pohotovosti. Podporuje ji i Lékařský odborový klub. Odboráři před čtvrteční schůzkou avizovali, že pokud nedojde k dohodě, budou zvažovat další kroky.
