Odbory se s ministrem zdravotnictví na plošném růstu platů nedohodly

Ani čtvrteční jednání odborů s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem o zvýšení platů dohodu nepřineslo. Ministr představil návrh sedmiprocentího nárůstu v tarifních platech u zaměstnanců v příspěvkových organizacích ministerstva. Odbory však chtěly deset procent pro všechny, jak jim slíbila předchozí vláda. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče je od poloviny srpna ve stávkové pohotovosti. Podporuje ji i Lékařský odborový klub. Odboráři před schůzkou avizovali, že pokud nedojde k dohodě, budou zvažovat další kroky.

Video Události
video

Události: Odbory se s ministrem zdravotnictví na plošném růstu platů nedohodly

Původně zdravotníci mluvili o tom, že v případě neúspěchu vstoupí do stávky. Nakonec ale stávkovat nebudou. Místo toho do nemocnic pozvou inspektory, aby zkontrolovali dodržování zákoníku práce – zejména přesčasové hodiny lékařů i sester.

 „Podněty na inspektoráty práce máme připravené. Je to jedna z možností po jednání s panem ministrem,“ uvedla v pondělí předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Odbory podle ní také připravují vzor podání informace nadřízenému, kterou mohou zaměstnanci na problémy upozornit. 

„Já ani jako ministr nemůžu být zodpovědný za dodržování zákoníku práce ve všech nemocnicích, od toho je tam ten ředitel,“ uvedl k tomu Adam Vojtěch. Podle zákoníku práce mohou lékaři sloužit maximálně 150 hodin přes čas ročně. Za práci navíc dostávají příplatek: ve všední den čtvrtinu průměrného výdělku, o víkendu je to polovina.

Ministr Vojtěch: O zvýšení platů mají rozhodnout ředitelé nemocnic

Úhradová vyhláška, která peníze ve zdravotnictví na příští rok rozděluje, je podle ministra už podepsaná a brzy vyjde ve Sbírce listin. Přidáno dostanou zejména zaměstnanci s nízkými příjmy a také pracovníci, kteří pracují na tři směny. 

Ministr chce předložit návrh na sedmiprocentní růst ministerstvu práce, které připravuje pro příští rok platové tabulky pro státní zaměstnance. „My nemáme přímý vliv na odměňování v jiných nemocnicích než ministerstvem přímo řízených a některých krajských,“ řekl po schůzce ministr.

Odmítá navíc plošné odměňování, ředitelé nemocnic si podle něj mají sami rozhodnout, komu a kolik přidají. Peníze na to příští rok podle něj mít budou, do nemocnic půjde o 13,4 miliard korun víc než letos.

Odbory nevěří ředitelům, že se peníze navíc promítnou do platů

Odbory ale ředitelům nevěří, že se peníze navíc dostanou k zaměstnancům. „Plošný nárůst platů měl pro nemocnice sloužit jako stabilizační prvek, protože většina zaměstnanců v nemocnicích je extrémně přetěžovaná,“ řekla novinářům Dagmar Žitníková.

Ve zdravotnictví aktuálně chybí asi tři tisíce sester, a to přesto, že jejich platy vzrostly za posledních pět let skoro o třetinu. Jejich hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně 36 tisíc korun, v nestátní pak 24 200 korun.

Odbory namítají, že sestry v městských, krajských a soukromých nemocnicích dostávají méně. Podle ministra ale není možné jejich zřizovatelům navyšování platů nařídit.

Příjmy lékařů pak loni v průměru činily ve veřejné sféře více než 74 tisíc korun, v soukromé 66 tisíc. Podle Dagmar Žitníkové jsou ale tato čísla zkreslená podmínkami, ve kterých lékaři pracují.

„Ve zdravotnictví je obrovské množství přesčasové práce. Kromě té je tam práce v noci, práce, která je ve směnách, a práce, která je o víkendech, takže objem je z velké části kryt příplatky,“ upozornila. Konkrétně uvedla, že přesčasy se „někde blíží 900 hodinám“.