Trumpem vyslaná Národní garda může v L. A. zatím zůstat, rozhodl soud

Americký soudce ve čtvrtek dočasně zakázal prezidentovi Donaldu Trumpovi nasadit Národní gardu proti demonstrantům v Los Angeles, kteří vyšli do ulic na protest proti zátahům imigračních úřadů. Jen několik hodin poté ale odvolací soud rozhodnutí nižší instance zvrátil a prozatím gardu v Los Angeles ponechal pod Trumpovým velením, informovala agentura Reuters.

Sanfranciský soudce Charles Breyer ve čtvrtečním rozhodnutí uvedl, že Národní garda v Kalifornii se musí vrátit pod kontrolu guvernéra Gavina Newsoma, který se na soud ve věci obrátil. Breyer ve zdůvodnění doplnil, že protesty v Los Angeles zdaleka nesplňují definici „vzpoury“, jak tvrdí Trump.

Soudní příkaz měl vstoupit v platnost v pátek v poledne tamního času. Nařízení se vztahovalo pouze na jednotky Národní gardy, nikoli na příslušníky námořní pěchoty, kteří byli také povoláni kvůli protestům v Los Angeles. Soudce uvedl, že o námořní pěchotě rozhodovat nebude, protože dosud nebyla nasazena v ulicích.

Newsomovo vítězství ale nemělo dlouhého trvání, jelikož odvolací soud jen o několik hodin později Breyerovo rozhodnutí zvrátil. Rozhodnutí odvolacího soudu je dle agentury AP dočasné a slyšení ve věci je plánované na 17. června.

Trump do Los Angeles proti vůli guvernéra povolal na čtyři tisíce příslušníků Národní gardy a sedm set příslušníků námořní pěchoty. Dění ve městě, kde lidé několik dní protestují proti migrační politice americké vlády, označil za útoky s cílem pokračovat v zahraniční invazi do USA. Zároveň povolání gardy zdůvodnil tím, že chce zabránit tomu, aby město „lehlo popelem“.

Ve Spojených státech mají nad Národní gardou, která je rezervní složkou amerických ozbrojených sil, obvykle kontrolu státy. V případě války nebo ohrožení země může velení převzít americký prezident. Garda může být nasazena v případě přírodních katastrof, nepokojů nebo vnitrostátních mimořádných událostí.

Trump nařizuje půl milionu imigrantům, aby opustili USA

Trumpova administrativa zároveň začala rozesílat e-maily s výzvou k opuštění země zhruba půl milionu imigrantů z Kuby, Haiti, Nikaraguy a Venezuely, na které se vztahovala dočasná ochrana z období vlády minulého prezidenta Joea Bidena, píše agentura Bloomberg.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v prohlášení zveřejněném ve čtvrtek uvedlo, že občanům těchto čtyř zemí bude zároveň s okamžitou platností odebráno povolení v USA pracovat.

Ministerstvo imigrantům doporučuje „sebedeportaci“ a nabízí jim asistenci s odjezdem a odměnu tisíc dolarů (21 tisíc korun) po návratu do vlasti. Svůj záměr zemi opustit mají podle DHS nahlásit prostřednictvím aplikace Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP).

Trumpova administrativa v březnu přepracovala původní aplikaci CBP One, která byla zavedena za Bidena a běžencům umožňovala navázat kontakt s imigračními úřady a legálně vstoupit na americké území, a přejmenovala ji na CBP Home. Migranti ji tak nyní mohou využívat naopak k nahlášení odchodu z USA.

Dřívější zrušení dočasné ochrany

Očekává se, že nejnovější nařízení ministerstva vnitřní bezpečnosti soudně znovu napadnou odpůrci Trumpova programu masivních deportací, napsal server BBC.

Hned v den své inaugurace Trump nařídil zrušit dočasnou ochranu migrantům z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy. Proti tomuto rozhodnutí se na soudy obrátily skupiny migrantů a ochránců lidských práv a nižší soudní instance prezidentovo rozhodnutí zablokovala.

Americký Nejvyšší soud koncem května rozhodl, že Trumpova administrativa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 20 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.