Srpnový rozpočet je téměř v patnáctimiliardovém plusu. Díky rostoucí ekonomice a platům

8 minut
Události: Srpnový rozpočet je téměř v patnáctimiliardovém plusu
Zdroj: ČT24

Hospodaření státu skončilo ke konci srpna v přebytku 14,8 miliardy korun, oproti předchozímu měsíci se tak přebytek jenom mírně snížil. Navíc se udržel na úrovni loňského výsledku – před začátkem školního roku tehdy přebytek činil 15,6 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, podle šéfky resortu Aleny Schillerové (ANO) by ale mohl být nižší.

Nynější přebytek rozpočtu se nejspíš do konce roku změní ve schodek. Stát obvykle na podzim ve srovnání s prvními osmi měsíci proplácí víc investic a zatíží ho i některé mimořádné výdaje.

Mezi nimi je třeba nová 75procentní sleva na jízdném pro důchodce, děti a studenty do 26 let, se kterou návrh rozpočtu na letošek nepočítal a která se tedy bude muset z daní zaplatit. Stejně tak původně rozpočet nezahrnoval ani vyplácení zemědělců za škody, které způsobilo loňské sucho a jarní mrazy.

K poslednímu srpnovému dni dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 900,6 miliardy korun, zatímco celkové výdaje činily 885,8 miliardy. Pokud by se státní rozpočet očistil o vliv evropských dotací na příjmové i výdajové straně, skončilo by hospodaření se schodkem ve výši 5,7 miliardy korun. Ve stejném období minulého roku by takto očištěný výsledek znamenal schodek ve výši 3,1 miliardy korun.

Srovnání výsledků státního rozpočtu ke konci srpna
Zdroj: MF ČR
Hospodaření státního rozpočtu v srpnu odpovídalo situaci v loňském roce. Daří se velmi dobře vybírat daně, což primárně plyne z pokračujícího růstu české ekonomiky, a také se projevují opatření zavedená právě za účelem zlepšení vlastního výběru daní, jako je EET nebo kontrolní hlášení. Problematičtější je ovšem struktura výdajů, která stále klade důraz na běžné, neinvestiční výdaje, zatímco ty investiční jsou upozaděny.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Na meziročně horší výsledek mají podle ministerstva financí již od dubna významný vliv dva faktory. Jednak bylo loni převedeno 5,5 miliardy z takzvaného privatizačního účtu mezi příjmy rozpočtu na krytí deficitu systému důchodového pojištění. Druhým faktorem je, že letos byla doplněna finanční částka ve výši 4,3 miliardy do pojistných fondů EGAPu už v dubnu.

„Po odečtení těchto vlivů, které narušují meziroční srovnatelnost, by hospodaření státního rozpočtu dosáhlo lepšího výsledku než na konci srpna 2017,“ poznamenal resort.

Příjmy z daní rostly

Daňové příjmy rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply o 58,4 miliardy na zhruba 795 miliard korun. Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty meziročně stouply o 5,7 procenta na 177,6 miliardy korun. Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o 1,8 miliardy na 102,2 miliardy korun.

Rozpočtu pomáhá růst ekonomiky ve výši 2,4 procenta, rekordně nízká nezaměstnanost, vyšší výběr všech daní a také peníze z Evropské unie. „Navzdory zpomalení tempa růstu české ekonomiky, tedy navzdory slabšímu růstu HDP, rostou i nadále silně daňové příjmy a v samotném srpnu se meziroční růst daňových příjmů dále zrychlil,“ shrnul hlavní ekonom společnosti Generali Investments Radomír Jáč.

  • Sociální pojištění: +32,3
  • Daň z příjmu lidí: +11,6
  • DPH: +9,6
  • Zdroj: Ministerstvo financí

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) se na celkové bilanci podepsalo i letos někdejší zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. „Přestože už jsme se posunuli v čase a meziročně srováváme období, kdy obě opatření už platila, je vidět, že fungují. Procentuální nárůst příjmů rozpočtu je totiž zhruba dvojnásobný než růst ekonomiky,“ uvedla Schillerová.

Státním příjmům prospělo podle ministryně také zvyšování  mezd. „To se odrazilo na dani z příjmu a také na odvodech,“ dodala.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) upozornil, že vláda přehlíží možné příjmy z příjmu právnických osob. „Tady je růst příjmu rozpočtu daleko pomalejší než u zdanění práce. Stát získal z příjmu firem jen o 2,5 procenta více než loni,“ připomněl Ferjenčík. 

Státní výdaje jsou vysoké, varují ekonomové i opozice

Největší objem výdajů rozpočtu je určený na sociální dávky. Ke konci srpna na ně stát vydal 370,1 miliardy korun, meziročně o 16,5 miliardy více. Celkově rozpočet letos počítá s výdaji na sociální dávky 557,9 miliardy korun.

  • Dotace krajům a obcím (platy učitelům): +14,1
  • Investice: +14,1
  • Důchody: +12,4
  • Zdroj: Ministerstvo financí

Výdaje státu kritizuje například šéf opoziční SPD Tomio Okamura. „V době růstu by se měly splácet dluhy a rozpočet by měl být vyrovnaný nebo přebytkový. Vláda ale neustále vytváří deficitní rozpočty a zvyšuje výdaje ve státní správě a na sociální dávky,“ prohlásil Okamura.

Vyšší státní výdaje znamenají podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka riziko. „Zatímco vyšší výdaje jsou mandatorní a jsou dané ze zákona, vyšší příjmy státního rozpočtu jsou závislé na ekonomické kondici. A pokud ta se sníží, mohlo by to v příštích letech znamenat dramatické zhoršení rozpočtu. Už v roce 2019 nebo 2020 se ekonomika znatelně zpomalí,“ varoval Křeček.

14 minut
Opozice: Rozpočet nemá být v deficitu, když ekonomika roste
Zdroj: ČT24

S tím souhlasí i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Bohužel dobré časy, kdy se mimořádně dařilo, vláda promarnila tím, že peníze rozdávala. Ale vůbec nemyslela na budoucnost v investicích nebo v nezbytných reformách. Až přijdou horší časy, poznáme to všichni a bude to bolet,“ odhadl Kalousek.

Vláda málo investuje i podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy. „Na rozpočtu je těžké něco pochválit. Možná jen investice jsou o něco vyšší než vloni, ale vláda nevyužila příznivého období k tomu, aby například snížila daně nebo udělala důchodovou reformu,“ myslí si Fiala. 

Schillerová: Schodek na konci roku by mohl být nižší

Plánovaný schodek měl podle ministerstva financí dosáhnout 50 miliard korun. Podle ministryně Schillerové ale nakonec státní rozpočet dopadne lépe. „Určitě to nebude 50 miliard, o tom jsem přesvědčená, všechno tomu napovídá. Bavíme se o rozdílu zhruba deset miliard korun,“ uvedla s tím, že přesnější odhad zveřejní na konci září.

Rezervu na plánovaný deficit si udělal stát už v prvních 8 měsících letoška, kdy hospodařil s téměř přebytkem 15 miliard, což bylo o miliardu méně než loni.

Hospodaření státu (leden–srpen 2018)
Zdroj: Ministerstvo financí

Zatímco ekonom Jáč mluví stejně jako ministryně o schodku zhruba 40 miliard korun, hlavní ekonom ING Jakub Seidler očekává, že hospodaření státu skončí ještě lépe: deficit bude podle něj zhruba 15 miliard korun. „Celkové hospodaření veřejného sektoru však opět skončí v přebytku díky kladnému hospodaření a obcí a krajů, tak jak tomu bylo i minulý rok,“ uvedl.

Také premiér Andrej Babiš (ANO) čeká lepší čísla, než jak je resort naplánoval. „Vždycky dopadnou rozpočty podstatně líp, než jsou plánované. Ve finále jsou de facto vyrovnané. V roce 2016 byl vysoce přebytkový, v roce 2017 byl vyrovnaný,“ uvedl někdejší ministr financí a současný premiér.

„Aby mohl být letos rozpočet vyrovnaný, musel by srpnový přebytek dosahovat 30 miliard korun,“ upozornil Ferjenčík.

Pro příští rok kabinet znovu plánuje schodek státního rozpočtu, tentokrát 40 miliard korun. Poslanci ho začnou projednávat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 4 hhodinami

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
včera v 08:55

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...