Hospodaření státu skončilo ke konci srpna v přebytku 14,8 miliardy korun, oproti předchozímu měsíci se tak přebytek jenom mírně snížil. Navíc se udržel na úrovni loňského výsledku – před začátkem školního roku tehdy přebytek činil 15,6 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, podle šéfky resortu Aleny Schillerové (ANO) by ale mohl být nižší.
Srpnový rozpočet je téměř v patnáctimiliardovém plusu. Díky rostoucí ekonomice a platům
Události: Srpnový rozpočet je téměř v patnáctimiliardovém plusu (zdroj: ČT24)
Nynější přebytek rozpočtu se nejspíš do konce roku změní ve schodek. Stát obvykle na podzim ve srovnání s prvními osmi měsíci proplácí víc investic a zatíží ho i některé mimořádné výdaje.
Mezi nimi je třeba nová 75procentní sleva na jízdném pro důchodce, děti a studenty do 26 let, se kterou návrh rozpočtu na letošek nepočítal a která se tedy bude muset z daní zaplatit. Stejně tak původně rozpočet nezahrnoval ani vyplácení zemědělců za škody, které způsobilo loňské sucho a jarní mrazy.
K poslednímu srpnovému dni dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 900,6 miliardy korun, zatímco celkové výdaje činily 885,8 miliardy. Pokud by se státní rozpočet očistil o vliv evropských dotací na příjmové i výdajové straně, skončilo by hospodaření se schodkem ve výši 5,7 miliardy korun. Ve stejném období minulého roku by takto očištěný výsledek znamenal schodek ve výši 3,1 miliardy korun.
Srovnání výsledků státního rozpočtu ke konci srpna
Hospodaření státního rozpočtu v srpnu odpovídalo situaci v loňském roce. Daří se velmi dobře vybírat daně, což primárně plyne z pokračujícího růstu české ekonomiky, a také se projevují opatření zavedená právě za účelem zlepšení vlastního výběru daní, jako je EET nebo kontrolní hlášení. Problematičtější je ovšem struktura výdajů, která stále klade důraz na běžné, neinvestiční výdaje, zatímco ty investiční jsou upozaděny.
Na meziročně horší výsledek mají podle ministerstva financí již od dubna významný vliv dva faktory. Jednak bylo loni převedeno 5,5 miliardy z takzvaného privatizačního účtu mezi příjmy rozpočtu na krytí deficitu systému důchodového pojištění. Druhým faktorem je, že letos byla doplněna finanční částka ve výši 4,3 miliardy do pojistných fondů EGAPu už v dubnu.
„Po odečtení těchto vlivů, které narušují meziroční srovnatelnost, by hospodaření státního rozpočtu dosáhlo lepšího výsledku než na konci srpna 2017,“ poznamenal resort.
Příjmy z daní rostly
Daňové příjmy rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply o 58,4 miliardy na zhruba 795 miliard korun. Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty meziročně stouply o 5,7 procenta na 177,6 miliardy korun. Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o 1,8 miliardy na 102,2 miliardy korun.
Rozpočtu pomáhá růst ekonomiky ve výši 2,4 procenta, rekordně nízká nezaměstnanost, vyšší výběr všech daní a také peníze z Evropské unie. „Navzdory zpomalení tempa růstu české ekonomiky, tedy navzdory slabšímu růstu HDP, rostou i nadále silně daňové příjmy a v samotném srpnu se meziroční růst daňových příjmů dále zrychlil,“ shrnul hlavní ekonom společnosti Generali Investments Radomír Jáč.
- Sociální pojištění: +32,3
- Daň z příjmu lidí: +11,6
- DPH: +9,6
- Zdroj: Ministerstvo financí
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) se na celkové bilanci podepsalo i letos někdejší zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. „Přestože už jsme se posunuli v čase a meziročně srováváme období, kdy obě opatření už platila, je vidět, že fungují. Procentuální nárůst příjmů rozpočtu je totiž zhruba dvojnásobný než růst ekonomiky,“ uvedla Schillerová.
Státním příjmům prospělo podle ministryně také zvyšování mezd. „To se odrazilo na dani z příjmu a také na odvodech,“ dodala.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) upozornil, že vláda přehlíží možné příjmy z příjmu právnických osob. „Tady je růst příjmu rozpočtu daleko pomalejší než u zdanění práce. Stát získal z příjmu firem jen o 2,5 procenta více než loni,“ připomněl Ferjenčík.
Státní výdaje jsou vysoké, varují ekonomové i opozice
Největší objem výdajů rozpočtu je určený na sociální dávky. Ke konci srpna na ně stát vydal 370,1 miliardy korun, meziročně o 16,5 miliardy více. Celkově rozpočet letos počítá s výdaji na sociální dávky 557,9 miliardy korun.
- Dotace krajům a obcím (platy učitelům): +14,1
- Investice: +14,1
- Důchody: +12,4
- Zdroj: Ministerstvo financí
Výdaje státu kritizuje například šéf opoziční SPD Tomio Okamura. „V době růstu by se měly splácet dluhy a rozpočet by měl být vyrovnaný nebo přebytkový. Vláda ale neustále vytváří deficitní rozpočty a zvyšuje výdaje ve státní správě a na sociální dávky,“ prohlásil Okamura.
Vyšší státní výdaje znamenají podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka riziko. „Zatímco vyšší výdaje jsou mandatorní a jsou dané ze zákona, vyšší příjmy státního rozpočtu jsou závislé na ekonomické kondici. A pokud ta se sníží, mohlo by to v příštích letech znamenat dramatické zhoršení rozpočtu. Už v roce 2019 nebo 2020 se ekonomika znatelně zpomalí,“ varoval Křeček.
Opozice: Rozpočet nemá být v deficitu, když ekonomika roste (zdroj: ČT24)
S tím souhlasí i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Bohužel dobré časy, kdy se mimořádně dařilo, vláda promarnila tím, že peníze rozdávala. Ale vůbec nemyslela na budoucnost v investicích nebo v nezbytných reformách. Až přijdou horší časy, poznáme to všichni a bude to bolet,“ odhadl Kalousek.
Vláda málo investuje i podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy. „Na rozpočtu je těžké něco pochválit. Možná jen investice jsou o něco vyšší než vloni, ale vláda nevyužila příznivého období k tomu, aby například snížila daně nebo udělala důchodovou reformu,“ myslí si Fiala.
Schillerová: Schodek na konci roku by mohl být nižší
Plánovaný schodek měl podle ministerstva financí dosáhnout 50 miliard korun. Podle ministryně Schillerové ale nakonec státní rozpočet dopadne lépe. „Určitě to nebude 50 miliard, o tom jsem přesvědčená, všechno tomu napovídá. Bavíme se o rozdílu zhruba deset miliard korun,“ uvedla s tím, že přesnější odhad zveřejní na konci září.
Rezervu na plánovaný deficit si udělal stát už v prvních 8 měsících letoška, kdy hospodařil s téměř přebytkem 15 miliard, což bylo o miliardu méně než loni.
Hospodaření státu (leden–srpen 2018)
Zatímco ekonom Jáč mluví stejně jako ministryně o schodku zhruba 40 miliard korun, hlavní ekonom ING Jakub Seidler očekává, že hospodaření státu skončí ještě lépe: deficit bude podle něj zhruba 15 miliard korun. „Celkové hospodaření veřejného sektoru však opět skončí v přebytku díky kladnému hospodaření a obcí a krajů, tak jak tomu bylo i minulý rok,“ uvedl.
Také premiér Andrej Babiš (ANO) čeká lepší čísla, než jak je resort naplánoval. „Vždycky dopadnou rozpočty podstatně líp, než jsou plánované. Ve finále jsou de facto vyrovnané. V roce 2016 byl vysoce přebytkový, v roce 2017 byl vyrovnaný,“ uvedl někdejší ministr financí a současný premiér.
„Aby mohl být letos rozpočet vyrovnaný, musel by srpnový přebytek dosahovat 30 miliard korun,“ upozornil Ferjenčík.
Pro příští rok kabinet znovu plánuje schodek státního rozpočtu, tentokrát 40 miliard korun. Poslanci ho začnou projednávat v říjnu.