Nezaměstnanost v České republice v červenci po pěti měsících poklesu stoupla na 3,1 procenta z červnových 2,9 procenta. Bez práce bylo zhruba 231 570 lidí, což je ale stále nejnižší červencová hodnota od roku 1997, kdy bylo bez práce o téměř 9200 lidé méně. Počet volných míst naopak podle Úřadu práce ČR vzrostl na téměř 310 tisíc. Jedinými regiony, kde je více nezaměstnaných než volných pracovních míst, jsou Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský kraj.
Volných míst je mnohem víc než lidí bez práce. Převis dosáhl téměř 80 tisíc
„Červencová míra nezaměstnanosti je mírným zklamáním. Růst oproti červnové úrovni 2,9 procenta se obecně čekal, avšak pouze na úroveň tří procent,“ komentoval údaje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Vývoj nezaměstnanosti
Podle úřadu práce vývoj na pracovním trhu ovlivnily sezonní faktory související s příchodem části zaměstnanců ze školství a nových absolventů na úřady práce a s nižším náborem nových zaměstnanců do firem kvůli celopodnikovým dovoleným. „V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, zatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.
Události: Nezaměstnaných přibylo (zdroj: ČT24)
Za nárůst nezaměstnanosti může sezonnost, vývoj je stále nad očekávání, shodují se odborníci
„Uvedený nárůst jde na vrub typické sezonnosti. Na začátku prázdnin totiž vstupují na úřady práce absolventi škol a část zaměstnanců ze školství. Tradičně se také projevuje období dovolených v pomalejším přijímání nových zaměstnanců. Menší nárůst nezaměstnanosti je tak pro červenec typický,“ doplnil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „V současné chvíli se nezaměstnanost nachází již na tak nízkých hodnotách, že klesá ve srovnání s minulými roky pomaleji. I přesto je však její vývoj stále mírně nad očekávání,“ doplnil.
Podíl nezaměstnaných ale mírně vzrostl i po sezonním očištění, a to poprvé v tomto roce, upozornila analytička Komerční banky Monika Junicke. Podíl nezaměstnaných tak zatím dosáhl minima v červnu.
Další pokles nicméně analytici očekávají v příštích měsících. „Za celý letošní rok klesne průměrná míra nezaměstnanosti pod úroveň 3,5 %, když v roce 2017 činil celoroční průměr 4,2 %. S nadsázkou lze říci, že tuzemský trh práce se přehřívá obdobně jako celá naše země v tomto parném létě. Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstává nejnižší v celé EU a z pohledu zaměstnavatelů trvá hlad po pracovní síle,“ konstatoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Před rokem byla nezaměstnanost na 4,1 procentech, a bez práce bylo tehdy přes 303 000 lidí. Počet volných míst v letošním červenci se meziročně zvýšil o 121 930 a meziměsíčně o téměř 8500.
Nejméně nezaměstnaných je v Jihočeském, Plzeňském a Pardubickém kraji
Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je ve třech krajích, a to v Jihočeském, Plzeňském a Pardubickém. V hlavním městě je nezaměstnanost na 2,1 procenta a o desetinu bodu vyšší nezaměstnanost vykázal Královéhradecký kraj. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstává v Moravskoslezském kraji, kde na konci července činil 4,8 procenta, a v Ústeckém kraji s 4,7 procenta.
GALERIE
Nezaměstnanost v červenci 2018 po krajích
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 71 okresů, v šesti naopak klesla. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl na konci července v okresech Rychnov nad Kněžnou, 1,1 procenta, a Jindřichův Hradec, 1,2 procenta. Nejhůře je na tom Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,2 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadá stejně jako v červnu v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce na Karvinsku (šest), Ústecku (4,3), Mostecku (3,7) a Jesenicku (3,2).
Nejvíce volných míst nabízí Praha, zájem je hlavně o dělníky
Nejvíce volných míst bylo v prvním prázdninovém měsíci v Praze, kde jich zaměstnavatelé nabízeli 62 284. Nejméně jich bylo v Karlovarském kraji, zhruba 8600.
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka počet volných pracovních míst stále narůstá. „Nezaměstnaní lidé však o mnohá pracovní místa nemají zájem a raději zůstávají bez práce, než aby snížili své nároky na pracovní zařazení a výši mzdy. Zaměstnavatelé reagují na nedostatek pracovních sil růstem mezd a zaváděním zaměstnaneckých benefitů,“ uvedl.
Největší zájem ze strany zaměstnavatelů byl podle Úřadu práce o stavební a montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních automobilů a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků, skladníky, svářeče nebo kuchaře. Nadále zůstala rovněž velká poptávka i po technických profesích napříč všemi obory.