Školné na vysokých školách není na pořadu dne, shodli se Bek a Plaga

21 minut
Události, komentáře: Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga o změnách v ekonomice a vzdělávání
Zdroj: ČT24

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.

Podle dat OECD z roku 2023 má Česko nižší podíl počet vysokoškolsky vzdělaných osob než Slovensko či Polsko. „Zastavili jsme rozšiřování přístupu k vysokému školství a zaměstnavatelé konstatují, že mají málo vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců,“ upozornil Bek, podle kterého je potřeba dobudovat sektor profesního terciárního vzdělávání, který Česku chybí.

„Musíme posilovat profesní vzdělávání na úrovni po střední škole. To se nám historicky nepovedlo,“ připomněl šéf resortu školství s tím, že v okolních zemích to funguje. Podobný typ programů, které připravují lidi pro velmi konkrétní profese, by podle něj mohly nabízet vyšší odborné školy.

K číslům OECD o počtu vysokoškoláků se vyjádřil i Plaga. „Není to o skokovém navýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Potřebujeme vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří budou uplatnitelní v oborech,“ míní. Další navyšování prostředků pro vysoké školy podle něj musí být podmíněno tím, že peníze budou školám dávány na zajištění celospolečensky potřebných profesí.

Financování vysokých škol

Oba hosté diskutovali i o financování vysokých škol, kde se dotkli již zmíněného tématu školného. „Debata o školném musí být připravena tím, že bude existovat systém podpory studia těch, kteří už nyní zápasí s náklady,“ uvedl Bek, který vidí problém financování vysokých škol v tom, že Česko má extrémně nízký podíl zdrojů od firem.

„Myslím, že musíme hledat cestu k modelům, které by posilovaly prvky duálního vzdělávání, po kterém zaměstnavatelé často volají, ale také to znamená, že jejich vklad do vzdělávání budoucích zaměstnanců bude vyšší,“ pokračoval ministr, podle něhož si nelze představovat, že všechno utáhne státní rozpočet nebo veřejné rozpočty obcí a krajů. Podle Beka je třeba „zapojit soukromé peníze“. Rozumí ale zároveň tomu, že zaměstnavatelé chtějí, aby měli větší vliv na řízení některých institucí nebo na hodnocení kvality škol.

Plaga obrátil debatu ke středním školám. „Upozornil bych, že prvky duálního vzdělávání máme v zákoně už řadu let. A když se podíváte, kolik firem využívá toho, že se může podílet na tom, jak má výuka na střední odborné škole vypadat, aby vycházel student, který je připraven do praxe, tak se toho firmy úplně neúčastní,“ prohlásil.

Podle Beka je potřeba jít „krok za krokem“

Podle Beka je potřeba vést o celé věci férovou debatu. Na otázku moderátora pořadu, proč už k něčemu takovému nedošlo, odpověděl, že ve školské novele je posílení prvků duálního systému. K závěrečnému schvalování novely se ale poslanci ve středu už poněkolikáté nedostali.

„Jsem přesvědčený o tom, že musíme jít krok za krokem. Nezavedeme naráz rakouský nebo německý model,“ dodal šéf resortu školství s tím, že systém ve zmíněných zemích stojí i na tom, že členství v hospodářských komorách je povinné a ty pak v podstatě přejímají zodpovědnost za provoz odborného středního školství.

„Je vidět, že na straně zaměstnavatelů panuje nespokojenost se současným stavem a na straně státu také nejásáme nad tím, jak funguje střední školství,“ pokračoval Bek s dovětkem, že se nedaří využívat studijních programů tak, aby to odpovídalo poptávce.

„U středního školství bylo něco, co se jmenuje národní soustava kvalifikací. To je debata s byznysem o tom, jak mají vypadat kvalifikace, aby tam nebylo potřeba vzdělávání a šlo to vyskládat i v průběhu celoživotního vzdělávání z kvalifikací,“ sdělil Plaga, podle kterého u této soustavy stát splnil svou úlohu. „Jediný, kdo se podílel na vytváření kvalifikací, a pak je nepoužíval, když poptával zaměstnance, byly firmy,“ tvrdí.

Rovnováha mezi technickým, humanitním a řemeslným vzděláváním

Hosté pořadu diskutovali také o tom, jaké je správné nastavení rovnováhy mezi technickým, humanitním a řemeslným vzděláváním. Podle Plagy se něco takového liší napříč kraji, které to podle něho řeší nedostatečně. „Ministr může tlačit jak chce nebo přijímat dlouhodobou koncepci, ale ten, kdo musí vytvořit kapacity, jsou kraje,“ prohlásil.

Podle Beka je ale na číslech viditelné, že v Praze, středních Čechách a také na jižní Moravě došlo k nejvýraznějšímu nárůstu kapacit směrem k uspokojení poptávky. „Tam, kde existoval obrovský převis poptávky, tak kraje na to reagují,“ dodal.

„Musíme hledat nějakou rovnováhu mezi krátkodobými zájmy zaměstnavatelů, kde někteří z nich sledují horizont několika let, zatímco vzdělávací systém často míří na delší časové období,“ pokračoval ministr s tím, že založit novou školu nebo studijní program není něco, co se projeví za rok či za dva. 

„Já si myslím, že to, co do toho nesmí vstupovat, je krátkodobý zájem zaměstnavatelů. Uživatel systému je dítě. To znamená, že optimální nabídka má být nastavená podle aspirací dítěte. Tedy podle toho, na co to dítě má, nebo nemá,“ míní Plaga, podle kterého je optimální systém takový, který směřuje manuálně zručné dítě na řemeslo. Naopak dítě, které má možnost, aspiraci a talent na studium všeobecného směru, by podle něj mělo takovou možnost dostat.

„Osudové volby v patnácti letech“

Podle Beka je problémem vzdělávacího systému fakt, že je historicky nastaven tím způsobem, že „osudové volby“ (přijímací zkoušky na střední školy) nastávají nejpozději v patnácti letech, což v řadě vzdělávacích systémů neplatí a k rozhodnutí dochází až později. Za dobrou volbu pro ty, kteří v patnácti letech ještě nevědí, jakým směrem půjdou, považuje lycea. „Je to přirozené. Čekat, že v patnácti letech definitivně víte, jakou profesní dráhou se budete ubírat, je málo realistické,“ dodal.

Část dětí totiž podle Beka teprve v průběhu školy poznává, kde mají silné stránky a co je bude bavit. „My nyní pomocí přijímacích zkoušek v patnácti letech rozřazujeme děti příliš přísně,“ uvedl s tím, že systém je třeba udělat flexibilní. „Jsou případy středních škol, které mají pod jednou střechou gymnázium, lyceum i průmyslovou školu a umožňují dítěti přejít z jednoho proudu do druhého podle toho, co mu vyhovuje. To je podle mě správná cesta,“ míní.

Plaga připomněl, že v případě osmiletých gymnázií k rozhodnutí ohledně budoucnosti dítěte dochází už v jedenácti letech, což je podle něho příliš brzy. „Hranice patnácti let mi ale přijde rozumná, shodnu se ale s panem ministrem na tom, že následující prvek vzdělávací soustavy, což jsou střední školy, ale i školy vysoké, by měl mít prostupnost,“ upřesnil svůj postoj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacient na Bulovce nemá krvácivou horečku, sdělil Válek

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Madlen a Matěj s poruchou krvetvorby mají šanci na uzdravení

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.
před 5 hhodinami

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 7 hhodinami

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 11 hhodinami

Praha 4 vyzývá ke změně názvu stanice metra D. Historik snaze nerozumí

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 17 hhodinami

Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.
před 18 hhodinami
Načítání...