Profil europoslankyně Kateřiny Konečné

Do Evropského parlamentu byla zvolena potřetí – tentokrát jako lídryně kandidátní listiny koalice STAČILO!, která sdružuje české levicové a vlastenecké strany, včetně nezávislých osobností. V Evropském parlamentu zasedala jako prozatímní poslankyně už v roce 2004 – reprezentovala Česko do doby, než se po vstupu země do EU ujali mandátu řádně zvolení europoslanci.

Po dvou neúspěších byla do Evropského parlamentu zvolena poprvé v roce 2014, a to z prvního místa kandidátní listiny KSČM, stejně jako o pět let později, kdy komunisté kandidovali ve spolupráci s dalšími levicovými uskupeními s mottem Česká levice společně! Dosud v EP působila v levicové frakci GUE/NGL usilující o solidaritu, sociální spravedlnost a rovná práva.

Konečná zastává názor, že co se ruské invaze na Ukrajinu týče, je potřeba zajistit mír za každou cenu. Největší pomocí Ukrajině by podle ní bylo dojednání příměří. V březnu tohoto roku řekla, že výsledky prezidentských voleb v Rusku jsou výsledkem demokracie. Své názory na aktuální témata prezentuje také v sérii internetových videí s názvem Bez obalu. 

9 minut
Rozhovor se zvolenou europoslankyní Kateřinou Konečnou
Zdroj: ČT24

V roce 2021 vystřídala Vojtěcha Filipa na postu předsedkyně KSČM, předtím byla tři roky místopředsedkyní strany pro evropské záležitosti a občanský sektor. V roce 2002 byla zvolena poslankyní, tehdy ještě jako nestraník za KSČM a také nejmladší členka dolní komory.

V roce 2006 se ujala postu místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru, stala se také členkou výboru životního prostředí. Funkci poslankyně vykonávala až do svého zvolení do Evropského parlamentu. Do KSČM vstoupila v roce 2005, od roku 2010 je také zastupitelkou svého rodného města Nový Jičín.

Na soukromé Vysoké škole finanční a správní v Praze získala titul inženýr, dosáhla také na dva bakalářské tituly, a to ze studia veřejné správy na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a z právní specializace ve veřejné správě na právnické fakultě téže univerzity. Je jí 43 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
11:49Aktualizovánopřed 7 mminutami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
14:08Aktualizovánopřed 40 mminutami

ŽivěPředávání vyznamenání u příležitosti výročí konce druhé světové války

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předává u příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války vyznamenání resortu obrany. Již ráno proběhl před Národním památníkem na Vítkově pietní akt, kterého se zúčastnili nejvyšší představitelé státu a armády. Výročí konce války si lidé připomínají i na dalších místech v Praze i v celé republice.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
11:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 6 hhodinami

Chladné počasí vydrží i o víkendu

Chladné počasí s malým množstvím srážek zůstane v Česku i o víkendu, teploty se dostanou jen mírně nad patnáct stupňů Celsia a v noci může mrznout. V sobotu by mohlo na horách sněžit. Počátek příštího týdne velkou změnu nepřinese, vyplývá z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 8 hhodinami

Dopady změny klimatu jsou stále intenzivnější, adaptace pokulhává

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.
před 9 hhodinami

Tank číslo 23. Růžový osvoboditel, který nikdy neosvobozoval

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Tank číslo 23, který před 80 lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy.
před 9 hhodinami
Načítání...