Děti bojují s podceňovanými RS viry. V nemocnicích jich během zimní sezony končí stovky

Kvůli nákaze RS viry končí v nemocnicích stovky dětí. Podle zjištění České televize jich bylo v roce 2022 hospitalizováno skor patnáct set. Nejčastěji šlo o kojence a nejmenší děti. Ukazují to poslední dostupná data, která ČT poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Nákaza RS viry má u dětské populace horší průběh od vypuknutí pandemie covidu-19. Viry nejčastěji způsobují respirační potíže, záněty dolních cest dýchacích nebo taky zápaly plic. Česko proto jedná o zavedení dobrovolné vakcíny také pro děti, v současnosti lze očkovat seniory a těhotné ženy.

Kristýna z Prahy se nakazila RS viry společně se svým tříletým synem Adamem. „Adam měl horečky přes 38 stupňů Celsia skoro týden, vůbec nešly srazit. Z toho tři dny měl dokonce přes 40 stupňů,“ vypráví. „Já jsem byla tehdy těhotná a vysoké teploty jsem měla také, pak následoval zánět dutin,“ popisuje žena průběh nemoci.

Příběh Kristýny a jejího syna ale není ojedinělý. S podobnými příznaky jako ona nebo malý Adam skončilo podle nejčerstvějších dat ÚZIS z roku 2022 v nemocnici 1446 dětí a mladistvých. Vůbec nejzranitelnější skupinou jsou pak kojenci mladší jednoho roku, právě oni tvořili zhruba 60 procent hospitalizovaných dětí. Ti úplně nejmenší – děti do šesti měsíců věku – pak nejčastěji končí také na jednotkách intenzivní péče.

Na onemocnění dolních cest dýchacích ve vyspělých zemích umírá zhruba každý 330. kojenec, uvádí Česká vakcinologická společnost. Kromě dětí jsou ale RS viry hrozbou také pro starší skupinu obyvatel.

Respirační syncyciální virus (RSV) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. RSV se šíří také přímým přenosem, například polibkem infikovaného člověka nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů, například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou.
(Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Největší nárůst případů RS virů mezi dětmi nastal v době po skončení nejhorší vlny pandemie nemoci covid-19. Zatímco před jejím vypuknutím se počet nemocných dětí pohyboval kolem dvou set ročně, od roku 2021 je to až desetinásobně víc.

Léčba bývá komplikovaná

Rostoucí počty nakažených v poslední době dávají odborníci do souvislostí s nepromořeností z dob covidu-19, kdy kvůli sociálním restrikcím nedostávala imunita dostatek impulsů. U starších dětí a seniorů se nákaza projevuje rýmou, kašlem a nechutenstvím, u malých dětí způsobuje potíže s dýcháním spojené se záněty průdušek, průdušinek nebo zápaly plic.

Ani dítě, které se RS viry nakazí, proti nim ale není do budoucna imunní, a nemoc tak může prodělat opakovaně. „Po covidu přišla nečekaně silná sezona, nakažených dětí je poměrně hodně,“ komentuje situaci Hana Cabrnochová, pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti.

„Problém je, že je to viróza, nemůžete podat antibiotika. Při těžkém průběhu tak nemáme jak pomoci a posíláme do nemocnice. Závažný průběh můžou mít jak děti, tak senioři,“ pokračuje Cabrnochová. Data ale potvrzují, že na rozdíl od nejmenších skončí kvůli nákaze RS viry na nemocničním lůžku jen zlomek seniorů. V roce 2022 jich bylo podle dat jen necelá stovka.

Pojišťovny testy neproplácí

Diagnostikovat RS viry v ordinaci lékaře je ale podle odborníků obtížné. Diagnózy tak stanovují až nemocnice, kam se pacient s komplikacemi dostane. U pediatrů jsou v současné době k dispozici antigenní testy, ty ale pojišťovna na rozdíl od antigenních testů na covid-19 lékařům nehradí.

Řada pediatrů tak podle dětského lékaře a člena České vakcinologické společnosti Daniela Dražana k diagnostice využívá testy kombinované. „Někteří pediatři pojišťovně jednoduše vykážou testy na covid, a přitom udělají kombinaci covid a RS viry," popisuje Dražan praxi.

Očkování jen pro těhotné a seniory

Těm extrémně ohroženým, jako jsou nedonošenci nebo děti s plicními nebo srdečními problémy, se v rámci prevence v Česku podává takzvaná monoklonální protilátka. Ta se aplikuje vždy pětkrát za sezonu, zpravidla každý měsíc od října do února. Látku těmto dětem proplácí pojišťovna.

Očkování proti RS virům pro zdravé, donošené děti v současné době v Česku není. Do budoucna by pro ně ale podle Daniela Dražana ochrana před RS viry dostupná být mohla. „Je potřeba vypracovat mechanismus, jakým se to bude hradit,“ popisuje Dražan.

Vakcínu proti RS virům v současnosti mohou v Česku využít lidé nad 60 let a těhotné ženy, které tak mají od prvního prosince minulého roku možnost imunizovat své nenarozené děti. Protilátky se prostřednictvím krve matky dostanou přímo k dítěti a chrání jej v prvních týdnech a měsících po příchodu na svět. Vakcína stojí okolo pěti tisíc korun, některé pojišťovny očkování svým klientům částečně proplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 47 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 23 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...