Děti bojují s podceňovanými RS viry. V nemocnicích jich během zimní sezony končí stovky

Kvůli nákaze RS viry končí v nemocnicích stovky dětí. Podle zjištění České televize jich bylo v roce 2022 hospitalizováno skor patnáct set. Nejčastěji šlo o kojence a nejmenší děti. Ukazují to poslední dostupná data, která ČT poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Nákaza RS viry má u dětské populace horší průběh od vypuknutí pandemie covidu-19. Viry nejčastěji způsobují respirační potíže, záněty dolních cest dýchacích nebo taky zápaly plic. Česko proto jedná o zavedení dobrovolné vakcíny také pro děti, v současnosti lze očkovat seniory a těhotné ženy.

Kristýna z Prahy se nakazila RS viry společně se svým tříletým synem Adamem. „Adam měl horečky přes 38 stupňů Celsia skoro týden, vůbec nešly srazit. Z toho tři dny měl dokonce přes 40 stupňů,“ vypráví. „Já jsem byla tehdy těhotná a vysoké teploty jsem měla také, pak následoval zánět dutin,“ popisuje žena průběh nemoci.

Příběh Kristýny a jejího syna ale není ojedinělý. S podobnými příznaky jako ona nebo malý Adam skončilo podle nejčerstvějších dat ÚZIS z roku 2022 v nemocnici 1446 dětí a mladistvých. Vůbec nejzranitelnější skupinou jsou pak kojenci mladší jednoho roku, právě oni tvořili zhruba 60 procent hospitalizovaných dětí. Ti úplně nejmenší – děti do šesti měsíců věku – pak nejčastěji končí také na jednotkách intenzivní péče.

Na onemocnění dolních cest dýchacích ve vyspělých zemích umírá zhruba každý 330. kojenec, uvádí Česká vakcinologická společnost. Kromě dětí jsou ale RS viry hrozbou také pro starší skupinu obyvatel.

Respirační syncyciální virus (RSV) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. RSV se šíří také přímým přenosem, například polibkem infikovaného člověka nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů, například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou.
(Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Největší nárůst případů RS virů mezi dětmi nastal v době po skončení nejhorší vlny pandemie nemoci covid-19. Zatímco před jejím vypuknutím se počet nemocných dětí pohyboval kolem dvou set ročně, od roku 2021 je to až desetinásobně víc.

Léčba bývá komplikovaná

Rostoucí počty nakažených v poslední době dávají odborníci do souvislostí s nepromořeností z dob covidu-19, kdy kvůli sociálním restrikcím nedostávala imunita dostatek impulsů. U starších dětí a seniorů se nákaza projevuje rýmou, kašlem a nechutenstvím, u malých dětí způsobuje potíže s dýcháním spojené se záněty průdušek, průdušinek nebo zápaly plic.

Ani dítě, které se RS viry nakazí, proti nim ale není do budoucna imunní, a nemoc tak může prodělat opakovaně. „Po covidu přišla nečekaně silná sezona, nakažených dětí je poměrně hodně,“ komentuje situaci Hana Cabrnochová, pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti.

„Problém je, že je to viróza, nemůžete podat antibiotika. Při těžkém průběhu tak nemáme jak pomoci a posíláme do nemocnice. Závažný průběh můžou mít jak děti, tak senioři,“ pokračuje Cabrnochová. Data ale potvrzují, že na rozdíl od nejmenších skončí kvůli nákaze RS viry na nemocničním lůžku jen zlomek seniorů. V roce 2022 jich bylo podle dat jen necelá stovka.

Pojišťovny testy neproplácí

Diagnostikovat RS viry v ordinaci lékaře je ale podle odborníků obtížné. Diagnózy tak stanovují až nemocnice, kam se pacient s komplikacemi dostane. U pediatrů jsou v současné době k dispozici antigenní testy, ty ale pojišťovna na rozdíl od antigenních testů na covid-19 lékařům nehradí.

Řada pediatrů tak podle dětského lékaře a člena České vakcinologické společnosti Daniela Dražana k diagnostice využívá testy kombinované. „Někteří pediatři pojišťovně jednoduše vykážou testy na covid, a přitom udělají kombinaci covid a RS viry," popisuje Dražan praxi.

Očkování jen pro těhotné a seniory

Těm extrémně ohroženým, jako jsou nedonošenci nebo děti s plicními nebo srdečními problémy, se v rámci prevence v Česku podává takzvaná monoklonální protilátka. Ta se aplikuje vždy pětkrát za sezonu, zpravidla každý měsíc od října do února. Látku těmto dětem proplácí pojišťovna.

Očkování proti RS virům pro zdravé, donošené děti v současné době v Česku není. Do budoucna by pro ně ale podle Daniela Dražana ochrana před RS viry dostupná být mohla. „Je potřeba vypracovat mechanismus, jakým se to bude hradit,“ popisuje Dražan.

Vakcínu proti RS virům v současnosti mohou v Česku využít lidé nad 60 let a těhotné ženy, které tak mají od prvního prosince minulého roku možnost imunizovat své nenarozené děti. Protilátky se prostřednictvím krve matky dostanou přímo k dítěti a chrání jej v prvních týdnech a měsících po příchodu na svět. Vakcína stojí okolo pěti tisíc korun, některé pojišťovny očkování svým klientům částečně proplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 11 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...