Děti bojují s podceňovanými RS viry. V nemocnicích jich během zimní sezony končí stovky

Kvůli nákaze RS viry končí v nemocnicích stovky dětí. Podle zjištění České televize jich bylo v roce 2022 hospitalizováno skor patnáct set. Nejčastěji šlo o kojence a nejmenší děti. Ukazují to poslední dostupná data, která ČT poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Nákaza RS viry má u dětské populace horší průběh od vypuknutí pandemie covidu-19. Viry nejčastěji způsobují respirační potíže, záněty dolních cest dýchacích nebo taky zápaly plic. Česko proto jedná o zavedení dobrovolné vakcíny také pro děti, v současnosti lze očkovat seniory a těhotné ženy.

Kristýna z Prahy se nakazila RS viry společně se svým tříletým synem Adamem. „Adam měl horečky přes 38 stupňů Celsia skoro týden, vůbec nešly srazit. Z toho tři dny měl dokonce přes 40 stupňů,“ vypráví. „Já jsem byla tehdy těhotná a vysoké teploty jsem měla také, pak následoval zánět dutin,“ popisuje žena průběh nemoci.

Příběh Kristýny a jejího syna ale není ojedinělý. S podobnými příznaky jako ona nebo malý Adam skončilo podle nejčerstvějších dat ÚZIS z roku 2022 v nemocnici 1446 dětí a mladistvých. Vůbec nejzranitelnější skupinou jsou pak kojenci mladší jednoho roku, právě oni tvořili zhruba 60 procent hospitalizovaných dětí. Ti úplně nejmenší – děti do šesti měsíců věku – pak nejčastěji končí také na jednotkách intenzivní péče.

Na onemocnění dolních cest dýchacích ve vyspělých zemích umírá zhruba každý 330. kojenec, uvádí Česká vakcinologická společnost. Kromě dětí jsou ale RS viry hrozbou také pro starší skupinu obyvatel.

Respirační syncyciální virus (RSV) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. RSV se šíří také přímým přenosem, například polibkem infikovaného člověka nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů, například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou.
(Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Největší nárůst případů RS virů mezi dětmi nastal v době po skončení nejhorší vlny pandemie nemoci covid-19. Zatímco před jejím vypuknutím se počet nemocných dětí pohyboval kolem dvou set ročně, od roku 2021 je to až desetinásobně víc.

Léčba bývá komplikovaná

Rostoucí počty nakažených v poslední době dávají odborníci do souvislostí s nepromořeností z dob covidu-19, kdy kvůli sociálním restrikcím nedostávala imunita dostatek impulsů. U starších dětí a seniorů se nákaza projevuje rýmou, kašlem a nechutenstvím, u malých dětí způsobuje potíže s dýcháním spojené se záněty průdušek, průdušinek nebo zápaly plic.

Ani dítě, které se RS viry nakazí, proti nim ale není do budoucna imunní, a nemoc tak může prodělat opakovaně. „Po covidu přišla nečekaně silná sezona, nakažených dětí je poměrně hodně,“ komentuje situaci Hana Cabrnochová, pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti.

„Problém je, že je to viróza, nemůžete podat antibiotika. Při těžkém průběhu tak nemáme jak pomoci a posíláme do nemocnice. Závažný průběh můžou mít jak děti, tak senioři,“ pokračuje Cabrnochová. Data ale potvrzují, že na rozdíl od nejmenších skončí kvůli nákaze RS viry na nemocničním lůžku jen zlomek seniorů. V roce 2022 jich bylo podle dat jen necelá stovka.

Pojišťovny testy neproplácí

Diagnostikovat RS viry v ordinaci lékaře je ale podle odborníků obtížné. Diagnózy tak stanovují až nemocnice, kam se pacient s komplikacemi dostane. U pediatrů jsou v současné době k dispozici antigenní testy, ty ale pojišťovna na rozdíl od antigenních testů na covid-19 lékařům nehradí.

Řada pediatrů tak podle dětského lékaře a člena České vakcinologické společnosti Daniela Dražana k diagnostice využívá testy kombinované. „Někteří pediatři pojišťovně jednoduše vykážou testy na covid, a přitom udělají kombinaci covid a RS viry," popisuje Dražan praxi.

Očkování jen pro těhotné a seniory

Těm extrémně ohroženým, jako jsou nedonošenci nebo děti s plicními nebo srdečními problémy, se v rámci prevence v Česku podává takzvaná monoklonální protilátka. Ta se aplikuje vždy pětkrát za sezonu, zpravidla každý měsíc od října do února. Látku těmto dětem proplácí pojišťovna.

Očkování proti RS virům pro zdravé, donošené děti v současné době v Česku není. Do budoucna by pro ně ale podle Daniela Dražana ochrana před RS viry dostupná být mohla. „Je potřeba vypracovat mechanismus, jakým se to bude hradit,“ popisuje Dražan.

Vakcínu proti RS virům v současnosti mohou v Česku využít lidé nad 60 let a těhotné ženy, které tak mají od prvního prosince minulého roku možnost imunizovat své nenarozené děti. Protilátky se prostřednictvím krve matky dostanou přímo k dítěti a chrání jej v prvních týdnech a měsících po příchodu na svět. Vakcína stojí okolo pěti tisíc korun, některé pojišťovny očkování svým klientům částečně proplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 2 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 5 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 10 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...