Děti bojují s podceňovanými RS viry. V nemocnicích jich během zimní sezony končí stovky

Kvůli nákaze RS viry končí v nemocnicích stovky dětí. Podle zjištění České televize jich bylo v roce 2022 hospitalizováno skor patnáct set. Nejčastěji šlo o kojence a nejmenší děti. Ukazují to poslední dostupná data, která ČT poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Nákaza RS viry má u dětské populace horší průběh od vypuknutí pandemie covidu-19. Viry nejčastěji způsobují respirační potíže, záněty dolních cest dýchacích nebo taky zápaly plic. Česko proto jedná o zavedení dobrovolné vakcíny také pro děti, v současnosti lze očkovat seniory a těhotné ženy.

Kristýna z Prahy se nakazila RS viry společně se svým tříletým synem Adamem. „Adam měl horečky přes 38 stupňů Celsia skoro týden, vůbec nešly srazit. Z toho tři dny měl dokonce přes 40 stupňů,“ vypráví. „Já jsem byla tehdy těhotná a vysoké teploty jsem měla také, pak následoval zánět dutin,“ popisuje žena průběh nemoci.

Příběh Kristýny a jejího syna ale není ojedinělý. S podobnými příznaky jako ona nebo malý Adam skončilo podle nejčerstvějších dat ÚZIS z roku 2022 v nemocnici 1446 dětí a mladistvých. Vůbec nejzranitelnější skupinou jsou pak kojenci mladší jednoho roku, právě oni tvořili zhruba 60 procent hospitalizovaných dětí. Ti úplně nejmenší – děti do šesti měsíců věku – pak nejčastěji končí také na jednotkách intenzivní péče.

Na onemocnění dolních cest dýchacích ve vyspělých zemích umírá zhruba každý 330. kojenec, uvádí Česká vakcinologická společnost. Kromě dětí jsou ale RS viry hrozbou také pro starší skupinu obyvatel.

Respirační syncyciální virus (RSV) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. RSV se šíří také přímým přenosem, například polibkem infikovaného člověka nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů, například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou.
(Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Největší nárůst případů RS virů mezi dětmi nastal v době po skončení nejhorší vlny pandemie nemoci covid-19. Zatímco před jejím vypuknutím se počet nemocných dětí pohyboval kolem dvou set ročně, od roku 2021 je to až desetinásobně víc.

Léčba bývá komplikovaná

Rostoucí počty nakažených v poslední době dávají odborníci do souvislostí s nepromořeností z dob covidu-19, kdy kvůli sociálním restrikcím nedostávala imunita dostatek impulsů. U starších dětí a seniorů se nákaza projevuje rýmou, kašlem a nechutenstvím, u malých dětí způsobuje potíže s dýcháním spojené se záněty průdušek, průdušinek nebo zápaly plic.

Ani dítě, které se RS viry nakazí, proti nim ale není do budoucna imunní, a nemoc tak může prodělat opakovaně. „Po covidu přišla nečekaně silná sezona, nakažených dětí je poměrně hodně,“ komentuje situaci Hana Cabrnochová, pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti.

„Problém je, že je to viróza, nemůžete podat antibiotika. Při těžkém průběhu tak nemáme jak pomoci a posíláme do nemocnice. Závažný průběh můžou mít jak děti, tak senioři,“ pokračuje Cabrnochová. Data ale potvrzují, že na rozdíl od nejmenších skončí kvůli nákaze RS viry na nemocničním lůžku jen zlomek seniorů. V roce 2022 jich bylo podle dat jen necelá stovka.

Pojišťovny testy neproplácí

Diagnostikovat RS viry v ordinaci lékaře je ale podle odborníků obtížné. Diagnózy tak stanovují až nemocnice, kam se pacient s komplikacemi dostane. U pediatrů jsou v současné době k dispozici antigenní testy, ty ale pojišťovna na rozdíl od antigenních testů na covid-19 lékařům nehradí.

Řada pediatrů tak podle dětského lékaře a člena České vakcinologické společnosti Daniela Dražana k diagnostice využívá testy kombinované. „Někteří pediatři pojišťovně jednoduše vykážou testy na covid, a přitom udělají kombinaci covid a RS viry," popisuje Dražan praxi.

Očkování jen pro těhotné a seniory

Těm extrémně ohroženým, jako jsou nedonošenci nebo děti s plicními nebo srdečními problémy, se v rámci prevence v Česku podává takzvaná monoklonální protilátka. Ta se aplikuje vždy pětkrát za sezonu, zpravidla každý měsíc od října do února. Látku těmto dětem proplácí pojišťovna.

Očkování proti RS virům pro zdravé, donošené děti v současné době v Česku není. Do budoucna by pro ně ale podle Daniela Dražana ochrana před RS viry dostupná být mohla. „Je potřeba vypracovat mechanismus, jakým se to bude hradit,“ popisuje Dražan.

Vakcínu proti RS virům v současnosti mohou v Česku využít lidé nad 60 let a těhotné ženy, které tak mají od prvního prosince minulého roku možnost imunizovat své nenarozené děti. Protilátky se prostřednictvím krve matky dostanou přímo k dítěti a chrání jej v prvních týdnech a měsících po příchodu na svět. Vakcína stojí okolo pěti tisíc korun, některé pojišťovny očkování svým klientům částečně proplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...